V největších řeckých městech, v metropoli Athénách i v Soluni, vyšly minulý týden ve čtvrtek do ulic tisíce vysokoškolských studentů a pedagogů. Protestovalo se i přes zákaz demonstrací, kterým se řecká vláda snaží zabránit šíření nákazy koronaviru. Hlavním pohonem protestů byl odpor ke školské reformě, která zavádí na univerzitách policejní přítomnost. Tématem demonstrací bylo i dlouho trvající uzavření vysokých škol z důvodu pandemie. K reformě vysokého školství a demonstracím dochází v době diskuse o kontroverzním zákazu shromažďování a množících se incidentů údajné policejní brutality.
Hlavním tématem demonstrací byla kontroverzní vládní reforma vysokého školství. Ta počítá se zřízením speciálního policejního útvaru na řeckých univerzitách. Přítomnost policie na univerzitní půdě je nicméně v Řecku značně ožehavým tématem po krvavém potlačení studentského hnutí 17. listopadu 1973 ze strany tehdejšího vojenského režimu (viz box).
Protesty i přes zákaz demonstrací nebyly potlačeny a proběhly pokojně. Většina demonstrantů měla nasazené roušky a byla znát snaha o dodržování rozestupů.
Potlačení studentských protestů řeckým vojenským režimem z roku 1973
V roce 1967 proběhl v Řecku vojenský převrat, který svrhl tamní legitimně zvolenou vládu. Vojenský režim velmi tvrdě zasahoval proti politickým odpůrcům a brzy si vzal do hledáčku i akademické svobody: chtěl zrušení studentských voleb na univerzitách a zavedl povinné vojenské odvody pro část studentů. V roce 1973 vypukly rozsáhlé studentské protesty a stávka. Režim proti studentům nasadil policii, která měla jejich stávku potlačit. Porušil tak dosavadní pravidlo nedotknutelnosti akademické půdy. Brutálně potlačeno bylo i protestní obsazení budovy právnické fakulty athénské univerzity studenty.
Zákaz shromažďování platí v Řecku od loňského listopadu a jeho dodržování je policií často velmi důrazně vynucováno. Policie v průběhu podzimu tvrdě potlačila několik demonstrací, včetně listopadového pochodu proti násilí na ženách nebo manifestace na mezinárodní den studenstva.
V této souvislosti se objevily informace o údajné policejní brutalitě. Řecká pobočka mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International v minulosti upozornila na několik případů týrání zadržených demonstrantů nebo na nadměrné používání dráždivých chemických látek proti protestujícím, jako je slzný plyn. Obtěžováno policií mělo být i několik novinářů, kteří z míst demonstrací pouze reportovali. Na případy nepřiměřených zásahů policie, která dostala ve vynucování dodržování opatření od vlády volnou ruku, upozorňují i další lidskoprávní organizace. Podle nich vláda odmítá policejní excesy řešit.
Hlavní opoziční strana, levicově-populistická Syriza, varovala, že konzervativní vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise podle ní využívá boje proti pandemii k omezování svobody shromažďování a brutálním zásahům vůči poklidným demonstrantům. Podle hlavní opoziční strany konzervativní vláda vyvoláváním napětí kolem zákazu protestů odvádí pozornost od nezvládnuté pandemie a kolabující ekonomiky. Řecko vykazuje v souvislosti se šířením nákazy jedny z nejlepších čísel v Evropě, má však i přesto problémy s kapacitou nemocnic. Pandemie je navíc další ránou pro již tak zkoušenou řeckou ekonomiku.
Protesty za akademické svobody v Turecku
Protesty za akademické svobody probíhají v těchto dnech i v sousedním Turecku. Studenti a zaměstnanci jedné z nejprestižnějších tureckých univerzit Boğaziçi v Istanbulu už téměř měsíc protestují za své akademické svobody. Islamistický a autoritářský prezident Recep Tayyip Erdoğan jmenoval rektorem univerzity bývalého politika své nacionalistické strany AKP Meliha Bulu a přerušil tak tradici, kdy sami univerzitní akademici volili rektorem někoho ze svých řad. Obavy vyvolala jak blízkost nového rektora k autoritářskému prezidentovi a jeho napojení na hlavní politickou stranu AKP, tak jeho deklarované úmysly ve funkci: v minulosti se vyslovil pro propojení univerzity se soukromými firmami i omezení humanitních oborů na úkor technických a ekonomických. Více čtěte v článku o tureckých protestech na našem webu, který najdete pod tímto odkazem.
Mitsotakisova vláda nicméně zprávy o policejní brutalitě a omezování svobody shromažďování odmítla, mluvčí vlády policii naopak pogratuloval ke zvládnutí posledních shromáždění. U této příležitosti připomněl, že množství stížností na jednání policie bylo zaznamenáno i za minulých vlád levicové Syrizy. Podle řecké pobočky Amnesty International má policejní brutalita a následná beztrestnost policejních příslušníků v Řecku dlouhou tradici a nejde pouze o izolované incidenty. V posledním roce a půl, co se k vládě dostala konzervativní strana Nová demokracie, nicméně podle Amnesty dochází k nárůstu incidentů.
Někteří se tak obávají narůstající moci policie, ke které v poslední době dochází. Mimo tvrdé policejní zásahy vůči demonstrantům i jednotlivcům má být průvodním projevem i snaha o policejní přítomnost na akademické půdě. U části řecké veřejnosti to vyvolává nepříjemnou asociaci s děním po vojenském převratu v 70. letech minulého století, kdy došlo k brutální represi vůči studentům ze strany tehdejšího fašistického militantního režimu.
