Představy středoškoláků o tom, co by je škola měla naučit, se v zásadě nemění. Nejčastějším požadavkem na výuku zůstává naučit studenty mluvit cizím jazykem (59 %), dle 45 procent žáků by škola měla naučit také vyjádřit svůj názor. A roste podíl studentů, kteří chtějí, aby je pedagogové naučili finanční gramotnost a kritické myšlení. Vyplývá to z průzkumu vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

Čeští středoškoláci jsou se svou školou většinově spokojeni, známku 1 až 2 na pětistupňové škále dalo své škole 61 % studentů. Třináct procent bylo nespokojených, vadilo jim hlavně to, že učivo nevyužijí v reálném životě, že jim učitelé nepodávají látku zábavně nebo že k žákům přistupují arogantně.

Naučte nás cizí jazyky, umět vyjádřit svůj názor a finanční gramotnost. To jsou tři nejčastější požadavky studentů, které očekávají od své školy. Schopnost správně hospodařit chce od pedagogů o 14 procent žáků víc než v roce 2017, sedmiprocentní nárůst zaznamenal také požadavek kritického myšlení. Klesl naopak počet studentů, kteří chtějí, aby je škola naučila veřejně vystupovat.

Finanční gramotnost, kritické myšlení či vyhledávání a zpracovávání informaci by se častěji chtěli naučit gymnazisté, studenti středních odborných škol a učilišť naopak častěji uvádí potřebu získat praktické dovednosti.

Největší problémy: v Česku politici, ve světě klima

Průzkum se také zaměřil na to, co středoškoláci považují za významné společenské a politické problémy. Za největší tuzemský problém označili nejčastěji politickou reprezentaci (61 %), na druhém místě se umístila pandemie covid-19 (41 procent) a na třetím rasismus (28 %). Méně si studenti dělají starosti s korupcí (pokles z 40 na 24 procent), soužití s romskou menšinou (z 40 na 21 %) a migrací (z 34 na 16 %).

Také mezi hlavními světovými problémy se objevila koronavirová pandemie, za problém ji považovalo 39 procent dotázaných. V žebříčku ji předstihly války a konflikty (46 procent) a klimatická změna, kterou jako problém vnímalo 55 procent středoškoláků, o 23 více než v roce 2017. Větší váhu přikládali žáci také rasismu (37 procent) a negativním vlivům a dezinformacím médií (24 %).

Zhruba polovina studentů (52 %) hledí do budoucna s obavami, více dívky a studenti z rodin se střední a nízkou životní úrovní. Nadějný pohled do budoucnosti deklarovalo 37 procent středoškoláků.

Více než čtvrtina studentů má pocit, že mohou aktivně ovlivnit problémy ve své obci a v ČR. Přes 40 procent je ochotno být veřejně aktivní, o 3 procenta na 14 procent pak narostl počet těch, kteří se snaží být aktivní. Častěji jsou to gymnazisté, dívky a obyvatelé větších měst. Jen 8 % respondentů se chce stát členem politické strany, 14 procent si dovede představit, že se stane politikem. Na druhou stranu vzrostl počet těch, kteří si to nedokážou představit.

Sociální sítě jako nejčastější zdroj informací

Výzkumníci se ptali studentů rovněž na život v socialistickém Československu. 72 % středoškoláků jej považuje za horší ve srovnání se současností, častěji gymnazisté než učni. Více než pětina učňů pokládá život za socialismu za lepší a další pětina nevidí mezi životem před a po sametové revoluci podstatný rozdíl.

Pozitivem je, že vzrostl počet těch, kteří by se chtěli o české historii dozvědět více (ze 48 na 53 %), častěji to však byli studenti, kteří považují svoje znalosti za dostatečně dobré. Téměř polovina žáků ve výzkumu přiznala, že o poválečných dějinách ví málo nebo téměř nic. Nejčastěji čerpají žáci informace o historii ze školní výuky (63 %), od rodičů (55 %), prarodičů (51 %) a z internetu (31 %).

Až 80 procent středoškoláků využívá velmi často či celkem často chatovací platformy jako Messenger či Skype. Výrazný nárůst na z 48 na 68 procent zaznamenal za poslední tři roky Instagram, klesá naopak podíl aktivních studentů na Facebooku. Polovina studentů sleduje velmi často či celkem často sociální sítě, když nemohou spát (56 procent) a také ihned po probuzení (51 %), častěji dívky než chlapci.

Sociální sítě slouží středoškolákům také jako zdroj informací – pro 51 procent šlo o nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat, která je zajímají, pro 81 % pak byly jedním z hlavních zdrojů. Došlo tak u nich k nárůstu, zatímco kleslo sledování on-line zpravodajství a televize. Rádio, noviny a časopisy středoškoláci téměř nesledují.

Téměř tři čtvrtiny studentů, kteří uvedli sociální sítě jako jeden z hlavních zdrojů informací, se o společenských tématech dovídají z článků on-line médií, je jich ale méně než v roce 2017. Opačný, rostoucí trend zaznamenal podíl těch, kteří získávají informace z příspěvků politických stran či tematických skupin (z 59 na 74 %) a také ze sdílených postů lidí, které neznají. Je otázkou, jak se zde projevil význam instagramových příspěvků poslance TOP 09 Dominika Feriho.

Většina středoškoláků si informace ze sociálních sítí podle svých slov ověřuje, v menší míře však ty informace, které odpovídají jejich názorům. Více než ostatní skupiny studentů tak činí studenti z učilišť, gymnazisté naopak častěji než učni ověřují informace, které neodpovídají jejich názorům.

Výzkumníci zkoumali také stranické preference studentů. U těch, kteří by šli volit, výrazně posílili Piráti (30 %) před druhou TOP 09 (24 %) a třetí ODS (13 %). Propadla se hnutí ANO (8 %) a SPD (2 %). Zvýšil se počet středoškoláků, kteří by k volebním urnám určitě přišli (z 37 na 54 %).

Roste počet žáků středních škol, kteří hodnotí kladně nebo spíše kladně členství v EU – z 62 % v roce 2017 na 74 procent. O tři procenta vzrostlo pozitivní hodnocení členství ČR v NATO, a to na 78 %.

Dotazníkové šetření provedla v září a říjnu 2020 agentura Focus, a to pod hlavičkou vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Zúčastnilo se ho 1 200 studentů z 58 středních škol, a to na základě reprezentace populace středoškoláků z hlediska pohlaví, věku, typu školy a místa bydliště. Podobný průzkum se konal také v letech 2009, 2012, 2014 a 2017.