Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

25.01.2021 17:38

Nemožnost uzavřít manželství, při změně pohlaví nutná sterilizace. Česko v oblasti práv LGBT stagnuje

958 dní. Přesně tolik času uplynulo od předložení poslanecké novely zákona, která by umožnila uzavřít manželství i párům stejného pohlaví a symbolicky i prakticky by tak zbořila současný diskriminační stav. Poslanci projednávání zákona neustále oddalují a vznikl dokonce protinávrh, který by naopak zakonzervoval současný stav ústavní definicí manželství jako muže a ženy. Nelehká je i situace českých trans lidí, Česko totiž nadále uznává změnu pohlaví pouze po sterilizaci, což je krajně problematická a kritizovaná metoda. Čím to je, že se Česko v oblasti práv sexuálních menšin léta nikam neposunulo?

Novelu zákona o stejnopohlavním manželství předložila 12. června 2018 skupina poslanců za hnutí ANO, Piráty, TOP 09 a ČSSD včetně jednotlivců z KSČM a hnutí STAN. V reakci na to vznikl protinávrh od skupiny poslanců KDU-ČSL, ODS a několika poslanců ANO, TOP 09 a ČSSD, vedených Markem Výborným (KDU-ČSL), který upravoval definici manželství v ústavě jako svazek muže a ženy. Prosazení stejnopohlavního manželství by tak v případě přijetí návrhu konzervativních poslanců bylo mnohem těžší.

V současnosti mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrovaná partnerství. Mezi registrovaným partnerstvím a plnohodnotným manželstvím však existuje řada rozdílů, jak píší v důvodové zprávě i poslanci navrhující umožnění uzavírání manželství i gayům a lesbám. Hlavním rozdílem je především nemožnost společné adopce či osvojení dětí, což přináší spoustu praktických problémů v rodinném životě (homosexuálové například mohou spolu vychovávat děti, ale rodičem je úředně vždy jenom jeden z nich, druhý s dítětem z právního hlediska nemá nic společného). Mimo to pak existují i symbolické rozdíly: homosexuálové mohou uzavřít partnerství pouze na několika úřadech v celé zemi, heterosexuálové přitom na nejbližší matrice. Registrované partnerství navíc není svazkem, ale administrativním úkonem, což s sebou nese například to, že u homosexuálů stát formálně neuznává rodinné vztahy mezi příbuznými z duhových rodin.

Podobných symbolických i praktických rozdílů mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím jsou desítky. Hlavní předkladatelka návrhu na stejnopohlavní manželství Radka Maxová (která byla mezitím ve volbách 2019 zvolena do Evropského parlamentu, čímž jí zanikl poslanecký mandát a následně navíc po sporech vystoupila z hnutí ANO), mimo mnoho praktických problémů argumentovala především zájmy dítěte a důstojností stejnopohlavních párů. Naproti tomu předkladatelé návrhu ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy argumentovali hrozbou relativizace manželského svazku a zničení současné podoby rodiny jako základu společnosti.


Postoj českých politických stran ke stejnopohlavnímu manželství

Většina českých politických stran je v otázce stejnopohlavního manželství značně rozštěpená. Jako celek jeho zavedení podporují jenom Piráti, většinově či výrazně proti jsou konzervativní ODS, KDU-ČSL  a Trikolóra i pravicově populistické hnutí SPD. Rozštěpené je v této otázce vládní hnutí ANO, i když samotný předseda Andrej Babiš zavedení stejnopohlavních manželství podporuje. Stejně tak ČSSD, kde zavedení podporuje například předseda Jan Hamáček, proti jsou ale někteří politici v čele s prvním místopředsedou strany Romanem Onderkou, který se podepsal pod návrh na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Stejná situace je i v TOP 09, kde návrh podporuje liberální křídlo v čele s předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou, proti je ale konzervativní křídlo reprezentované místopředsedou Tomášem Czerninem nebo zakladateli strany Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem. Podobně rozštěpení jsou i Starostové a nezávislí.

Foto: Wikimedia Commons


V důvodové zprávě také upozornili, že Česko je jedinou zemí z Visegrádské skupiny, která nemá ústavní definici manželství zanesenou v ústavě. To je fakt, manželství jako svazek muže a ženy mají v ústavě zapsáno jak Slovensko, tak Polsko a Maďarsko (Maďarsko vedle toho umožňuje registrovaná partnerství, Slovensko a Polsko nikoliv), stejně jako další východoevropské státy jako Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina nebo Lotyšsko. V uznávání stejnopohlavních manželství je ostatně Evropa téměř rozdělena na západ a bývalý východní blok. Manželství gayů a leseb uznává Francie, Spojené království, Německo, Španělsko i země Beneluxu nebo Skandinávie. Poslední zemí, jejíž zákonodárci schválili zavedení stejnopohlavního manželství, je Švýcarsko. Ve světě je pak uznává například USA, Kanada, Austrálie, Tchaj-wan, Brazílie nebo Jihoafrická republika.

Projít parlamentem a přežít veto prezidenta

Projednávání přijetí stejnopohlavních manželství je v Česku poslanci stále oddalováno. Návrh by pak navíc musel projít ještě tradičně konzervativním Senátem a musel by jej podepsat prezident Miloš Zeman. Ten už přitom v minulosti avizoval, že by návrh případně vetoval.

Právnička Jsme fér, iniciativy, která bojuje za uzákonění stejnopohlavních svazků, Adéla Horáková loni v listopadu v rozhovoru pro Studentské listy prohlásila, že věří, že manželství pro všechny může parlamentem projít ještě letos při jeho současném složení. Největší brzdou přijetí rovných svazků podle ní nejsou aktivní odpůrci, nýbrž poslanci, kteří se v této věci zdržují hlasování. „Přitom ten, kdo se zdrží, de facto podporuje to, že návrh neprojde. Potřebujeme tak, aby se poslanci tématu manželství pro všechny přestali vyhýbat a nebáli se ho podpořit,” říká právnička Horáková.

File:Prague Pride 2014 Čechův most (3).jpg

Prague Pride 2014, Foto: Wikimedia Commons

To, zda se novela zákona o manželství stihne projednat ještě v tomto volebním období, je otázkou. V říjnu se budou konat volby do Poslanecké sněmovny a manželství homosexuálů je tématem i při sestavování předvolebních koalic. Zatímco pravicově-konzervativní opoziční blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je v otázce práv homosexuálů značně zdrženlivý s tím, že jednotliví poslanci budou mít při hlasování o návrhu na stejnopohlavní manželství volné hlasování, středový liberální blok Pirátů a STAN je zanesl do svého programu. Zároveň však i zde mohou jednotliví poslanci využít výhrady svědomí, což byl kompromis mezi v otázkách LGBT liberálními Piráty a spíše konzervativnějšími Starosty.


Které světové státy uznávají manželství párů stejného pohlaví? 

Z evropských států aktuálně manželství párů stejného pohlaví uznávají Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Jde výlučně o státy mimo tzv. východní blok, kde nejsou země v otázce práv LGBT natolik rozvinuté. Na americkém kontinentě stejnopohlavní svazky uznávají USA, Kanada, některé oblasti Mexika, Brazílie, Argentina, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor a Uruguay. Mimo Evropu a Ameriku je potom už podobně pokrokových států poskrovnu: gayové a lesby mají v rodinných otázkách rovná práva ještě v Austrálii, na Novém Zélandu, na Tchaj-wanu a v Jihoafrické republice. Vůbec první zemí světa, která stejnopohlavní svazky zavedla, bylo Nizozemsko, a to v roce 2001. Nejblíže uzákonění svazků gayů a leseb je nyní Švýcarsko, kde návrh schválil parlament a nyní bude ještě muset pravděpodobně být posvěcen občany v referendu.

File:Big Pride Flag Guy.jpg

Milwaukee Pride 2019 ve Wisconsinu v USA, Foto: Wikimedia Commons


Zdrženlivost českých politiků v otázce stejnopohlavního manželství nicméně ostře kontrastuje s veřejným míněním. Češi jsou v otázce práv gayů a leseb jedni z nejpokrokovějších, veřejné mínění je tu otázce práv homosexuálů nakloněnější než v jiných zemích na západ od nás, například v Rakousku. Kupříkladu průzkum agentury Median z roku 2018 ukázal, že umožnit homosexuálům uzavírat manželství podporují tři čtvrtiny Čechů, osvojení dítěte pak dvě třetiny.

Ačkoliv se otázka práv gayů a leseb v Česku točí zejména kolem přijetí stejnopohlavního manželství, zaostáváme i v jiných oblastech. Zmínit lze například otázku dárcovství krve, u níž se u homosexuálních mužů požaduje alespoň roční absence pohlavního styku s jinými muži. Ministerstvo zdravotnictví v této otázce argumentuje hrozbou nákazy viru HIV, který je údajně u mužů mající sex s jinými muži častější. Darované krve je přitom dlouhodobý nedostatek, i proto řada zemí, naposledy například Spojené království, přistupují k rušení restrikcí pro homosexuální dárce krve. V řadě zemí, častěji to jsou ty v otázce práv LGBT méně rozvinuté, nicméně platí celoživotní zákaz homosexuálů darovat krev.

Změna pohlaví? Nutná sterilizace

S problémy se v otázce práv potýkají i čeští trans lidé. Tím nejvýraznějším je pravděpodobně nutnost sterilizace při změně pohlaví. „V Česku je stále, jako v jednom z mála států Evropy, požadována kastrace, aby byl trans lidem uznán jejich gender a mohli si změnit úřední jméno na odpovídající. Taková praxe byla opakovaně mezinárodními organizacemi a Evropským soudem pro lidská práva uznána jako nepřípustná,” přibližuje pro Studentské listy Bára Soukupová, předsedkyně spolku Trans*parent, který zastupuje české transgender osoby. Upozorňuje i na nejednotný přístup ze strany institucí a zmiňuje příklady, kdy školy například odmítaly uznávat zvolená jména a genderovou identitu trans žáků a studentů.

File:Praha, Prague Pride 2018, Piráti.jpg

Hlavní česká strana podporující LGBT práva jsou Piráti, Foto: Wikimedia Commons

Soukupová vítá, že v oblasti přijetí a uznání trans osob dochází v posledních letech ke společenské změně. „Na trans a nebinární lidi přestává být pohlíženo jako na senzaci či jako na lidi na okraji společnosti, ale stávají se její běžnou součástí. Být trans již není něco, za co je nutné se stydět a co je potřeba skrývat,” říká předsedkyně organizace Trans*parent. „Změny ve společnosti jsou bohužel jen pomalu reflektovány v lékařském prostředí, a v prostředí právním vůbec.”

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře