Volba nástupce – po deseti letech už s úřadem notně spjatého – prezidenta Miloše Zemana nás čeká za půl roku, a do rozběhnutí horké fáze kampaně a televizních kandidátských debat zbývá pár týdnů. Průzkumy voličských preferencí dlouhodobě favorizují expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a bývalého šéfa Vojenského výboru NATO Petra Pavla, byť ani jeden z nich dosud jednoznačně svůj zájem o Hrad nepotvrdil. 

Podle posledního průzkumu agentury Ipsos by v prvním kole voleb zvítězil Babiš (31,7 procenta), následovaný Pavlem (23,8 procenta) a bývalou rektorkou brněnské Mendelovy univerzity Danuší Nerudovou (10,8 procenta). Sedm a půl procenta, respektive o procento méně, by získali současní nezávislí senátoři a prezidentští kandidáti z minulé volby Marek Hilšer a Pavel Fischer, přes pět procent potom odborářský předák Josef Středula, jehož v kandidatuře podporuje ČSSD.

Studentské listy se, záměrně v předstihu, dotázaly několika mladých osobností na to, jakého z kandidátů, ať už potvrzeného či hypotetického, příští rok v lednu podpoří.

Andrej Poleščuk, popularizátor ukrajinského a běloruského prodemokratického hnutí

Ve zkratce. Funkci prezidenta nepřisuzuji takovou roli, protože tam není tolik pravomocí. Budu volit prodemokratického kandidáta, který bude prozápadní (navázání na EU a NATO). V zásadě to bude buď generál Pavel nebo Pavel Fischer, pokud bude kandidovat. Ve druhém kole to bude protikandidát Andreje Babiše, byť si nemyslím, že by Babiš byl horší prezident než Zeman.

Jakub Splavec, marketingový specialista

Přímá volba hlavy státu je chyba. Systémově nezapadá, a i kvůli její podstatě se nám svátek demokracie zvrhl v bizarní show a la „Česko hledá superstar“. Což mě jako politického marketéra sice nesmírně baví, ale také bolí zároveň. Je až strašidelné pozorovat, kolik obskurních lidí se jednoho dne probudí s pocitem, že právě oni mají sedět v prezidentském křesle.

Stále vidím druhé kolo Babiš vs. Pavel, ale osobně bych si přál, aby do tohoto souboje promluvil například Josef Středula. Ten pro mě v současné chvíli představuje nejzajímavější tvář. Když se zasním nad těmi, co ve hře ještě nejsou a pravděpodobně ani nikdy nebudou, tak by ideálem byla kandidatura trojice Světlana Witovská, Jaromír Jágr a Marek Eben.

Tim Kožuchov, moderátor pořadu Debatní deník

Na tuto otázku, koho budu volit, si v tuto chvíli netroufám odpovědět. Znám některé kandidáty/ky, kteří se mi líbí, zatímco jiné kritizuji, ale jelikož neznám všechny, tak si nedovoluji odpovídat na to, kdo je nejlepší volbou v prvním kole. Intuitivně by to mohl být Hilšer, ale opět, neznám mnoho dalších, co by mohli být potenciálně ještě lepší.

Plánuji koncem roku udělat live stream, během kterého budu zkoumat názory a představy všech kandidátů a věřím, že by tuto práci měl udělat každý správný občan, aby byli informováni o možnostech volby. Avšak v tuto chvíli si nemyslím, že každý musí mít vždy na všechno názor, dokud si to pořádně nenastudují, jinak riskuji to, že budu zavádět čtenáře o mých přesvědčeních postavených na omezeném množství informací.

Lukáš Malý, autor románů Vázací motýlek a Lyceum

Pokud mě nepřesvědčí jiný kandidát, budu volit Petra Pavla. Ztotožňuji se s jeho názory a přeji si, aby byl prezidentem člověk, který v životě dosáhnul významných milníků, čímž by vysílal jasný signál, že jsme národ, který si cení úspěchu. Petic jsem ovšem podepsal několik, přijatelných kandidátů je pro mě více.

Jakub Kos, kulturní publicista a dramaturg filmových festivalů

Jako prezidenta*tku bych si představoval někoho, kdo bude vyvažovat současnou pravicovou vládu a stáčet politickou debatu trochu doleva. Je to potřeba. A hlavně někoho, kdo nebude v každém druhém výroku urážet – laťku momentálně není těžké přeskočit. Nejblíž je mi Danuše Nerudová, ač mi dělá problém skutečně důvěřovat tomu, co reprezentuje. Je logické, že se snaží být co nejvíce neutrální, ale v leckterých případech to vede až k protimluvu.

Na jednu stranu říká, že podporuje rovné příležitosti mezi pohlavími, na stranu druhou popírá, že je feministka. Doufám, že v kampani bude sázet více na upřímnost než na snahu zalíbit se všem. Nikdy jsem nebyl příliš idealista, tudíž nečekám na spásnou figuru bez chyby. Nikdo takový není, podpora kohokoli bude pro mě kompromisem. Otázkou je, jak velkým.

Pavel Linzer, mladý delegát ČR do OSN

Pravý charakter kandidátů a to, jak dokážou lidi spojovat, nikoli rozdělovat, se teprve ukáže, až na ně začne dopadat skutečný tlak horké fáze kampaně a útoky jejich oponentů. To jsou pro mě dvě zásadní východiska při rozhodování, kterého z nich v prezidentské volbě nakonec podpořím. Myslím, že půl roku před volbami, je naše rozhodování spíše o tom, co za své vlastní představy a naděje si do jednotlivých kandidátů sami projektujeme, než jací nutně jsou. To nám ukážou nadcházející měsíce.

Pokud by ale volby probíhaly nyní, můj hlas by dostal Petr Pavel. Je pro mne kandidátem s bohatými mezinárodními zkušenostmi a především službou naší zemi, při které neváhal riskovat i svůj život. Věřím, že by ji dobře sloužil také v roli prezidenta a že ze všech známých kandidátů má největší potenciál spojovat lidi napříč sociálními bublinami

Martin Šnobr, urbanista, redaktor magazínu Městem na kole

Zatím jsem nejvíce nakloněn volbě Danuše Nerudové. Líbí se mi, že se zabývá tématy mladých i starých, není ji lhostejná klimatická změna a na rozdíl od jiných politiků naslouchá odborníkům a vědcům. Mám pocit, že by do české politiky přinášela svěží vánek a stejně jako například Zuzana Čaputová by společnost sjednocovala. To v dnešní době jednoznačně potřebujeme.

Tadeáš Vylita, dobrovolník, lektor prodemokratických workshopů

Generála Pavla, je to slušný člověk, který byl významně postavený v NATO, byl oceněn mnoha významnými orgány či organizacemi. Sloužil naší zemi, je to gentleman a ukazuje lidskost. Je to člověk, který skvěle reprezentoval naši republiku a myslím si, že funkce prezidenta by mu seděla. Navíc je to prozápadní kandidát, který sbírá podpisy na kandidaturu od občanů, ne od politických stran. Že byl několik let v KSČ vím, ale svým chováním, nasazením i oceněními jasně posledních 33 let dokazuje, že on je ideálním kandidátem na post prezidenta republiky. Aspoň v mých očích.

Ayudh Ray, aktivista mládežnické organizace hnutí Budoucnost

Jsem členem předsednictva mládežnické organizace Budoucí, pořádáme anketu právě i v rámci našeho spolku a zde panuje shoda na podpoře kandidatury Josefa Středuly. Já osobně ho vidím také jako jediného vhodného kandidáta na prezidenta v této těžké době, kdy rostou životní náklady většiny lidí a spousta lidí se dostává do velmi těžkých, krizových situací.

Osobně si myslím, že pouze Josef Středula by mohl být tím prezidentem, který dokáže skutečně tlačit a apelovat na vládu, aby důkladně pomohli ohroženým skupinám obyvatelstva. Svoje přesvědčení jsem si potvrdil na kempu politické strany Budoucnost, kde právě Josef Středula byl hostem jedné z debat. Na otázky ohledně řešení krize jsem měl tak možnost se ho zeptat osobně. Navíc Středula má dlouhodobě zkušenost s organizací odborových svazů a myslím si, že právě díky té práci, kterou odvádí, je předsedou ČMKOS. Vzhledem k těmto důvodům má mou plnou podporu.

Rozárie Haškovcová, studentka politologie

Mojí jednoznačnou favoritkou je Danuše Nerudová, kterou jsem také podpořila svým podpisem. Líbí se mi, jakým způsobem mluví o tématech, která jsou pro mě důležitá (hlavně klimatická změna, cirkulární ekonomika a manželství pro všechny). Dokáže je skvěle podat a mohla by tak tato témata v české společnosti vyzdvihovat, otevírat a vést o nich diskuze. Zdá se mi jako ideální osoba, která by dokázala spojit naší velmi polarizovanou společnost.

Paní Nerudová se zároveň velmi sympaticky prezentuje, což je také zásadní pro roli prezidentky, zejména po zkušenosti se stávajícím prezidentem Milošem Zemanem. Nechávám si ale ještě prostor pro rozhodování během prezidentských debat, tam bych eventuelně uvažovala ještě o panu generálovi Petru Pavlovi.