„Pokud se podívám na to, jak se současná česká pravice k otázkám klimatických změn staví, tak bych řekl, že vidíme velký posun od devadesátých let, kdy to téma nebylo úplně v centru pozornosti,” říká místopředseda Mladých konzervativců Jan Hroudný. V rozhovoru pro Studentské listy mluví také o tom, proč ODS zaostává v podpoře u mladých voličů a o tom, jak vrátit Mladým konzervativcům jejich dnes zašlou slávu.

Co považujete za největší problém, se kterým se mladí lidé potýkají?
Jako první mě napadá současná krize s bydlením. Pokud se podíváme na různé průzkumy, tak i mladí lidé špatnou dostupnost bydlení hodnotí jako poměrně velký problém. Myslím si, že politici budou muset najít urychleně řešení této situace, protože když se podíváme na cenu nájmů nebo obecně ceny nemovitostí, tak se začínají vymykat z finanční dostupnosti pro střední třídu.

Zmiňoval jste průzkumy mezi mladými, když se na ně podíváme, vychází z nich jako palčivý problém také klimatické změny. Jak bychom je měli řešit?
To je samozřejmě složitá otázka. Mohli bychom o ní vést samostatný rozhovor a zřejmě ani tak bychom nenašli jednoznačnou odpověď. Pokud se podívám na to, jak se současná česká pravice k těmto otázkám staví, tak bych řekl, že vidíme velký posun od devadesátých let, kdy to téma nebylo úplně v centru pozornosti. Což je škoda a myslím, že je dobře, že už se i na české pravici environmentální témata objevují, protože péče o krajinu a o životní prostředí je zásadním krédem konzervativní filozofie.

K těm řešením, pokud se podíváme, co měla koalice Spolu v programu, můžete tam najít třeba zakládání nových národních parků nebo reformu zemědělských dotací, které se na stavu české krajiny a potažmo životního prostředí také podepisují. Nejsou to samozřejmě přímo řešení, protože je otázka, jestli to nějak řešit jde, ale jde o věci, na kterých bychom měli začít tady v České republice pracovat.

Premiér Fiala z ODS ještě před volbami pro Respekt naznačil, že není přesvědčen o vlivu člověka na klimatické změny. Krom toho, klimatické hnutí Fridays for Future udělilo ODS v klimatickém vysvědčení hodnotícím práci stran na ochraně životního prostředí v uplynulém volebním období pětku, europoslanci ODS zase na evropské úrovni ostře vystupují proti Green Dealu. Jak mohou mladí lidé toto vnímat v momentě, kdy považují klimatické změny za důležité téma a požadují jejich řešení?
Možná toto částečně jako problém vnímám. Na druhou stranu, když se podíváme na výsledky voleb, tak se to úplně moc neprojevilo. Co se týče toho, že Fridays for Future nám dalo pětku, je to zkrátka hnutí, které je v určitých ohledech silně levicové a já bych se trochu divil, kdybychom dostali něco jiného.

Ohledně postoje ke Green Dealu, myslím, že to dobře napsal zrovna europoslanec Alexandr Vondra, který řekl, že naše obava je, aby Green Deal, jenž chce uhasit požár planety, nezapálil požár chudoby. Já se dost obávám, a to říkám jako pravicově zaměřený člověk, aby Green Deal nezničil sociální stabilitu, které se nyní těšíme. To co vidíme je, že ty náklady za podle mě ne úplně přesvědčivou ekologickou politiku odnesou nejchudší a samozřejmě střední třída, což mi úplně dobré nepřipadá.

Nejde o jedinou věc, která nemusí mladým imponovat. Pozornost koncem loňského léta vzbudilo i poměrně ostré vymezení se Petra Fialy vůči manželství pro všechny.
Petr Fiala je konzervativní člověk, katolík, jak opakovaně psal ve svých knížkách. V rámci koalice Spolu i v rámci ODS se na téma stejnopohlavních manželství vždy objevovaly různé názory. Koalice Spolu neměla v programu jasné stanovisko, jak mají její poslanci o této etické otázce hlasovat, což si myslím, že je dobré řešení. Jak říkám, možná to někoho částečně pobouřilo, ale na výsledku voleb se to příliš nepodepsalo.

Nejmladší voliči úplně ne

Jak jako Mladí konzervativci vnímáte současnou vládu? Dominantní roli v ní má ODS, na druhou stranu jsou její součástí i Piráti, vůči nimž se část ODS poměrně silně vymezuje.
My jsme jako Mladí konzervativci samozřejmě podporovali koalici Spolu ve volební kampani a jsme rádi, že udělala tak skvělý výsledek a že se Petr Fiala stal premiérem. Já jsem osobně rád i za vliv, jaký má ve vládě ODS. Byť jsem třeba rád i za pozici lidovců, u kterých věřím, že se u nich objevuje větší důraz na sociální otázky, což si myslím, že v této době bude nutné. Co se týče vztahů ve vládě, jsou tam vzájemné neshody a nejenom mezi ODS a Piráty. Já doufám, že Petr Fiala je dostatečně konsenzuální politik, aby spory zvládal utlumit a aby vláda dokázala čtyři roky fungovat tak, jak má.

Když se podíváme na dřívější průzkumy mezi mladými lidmi či výsledky Studentských voleb, ODS tu stále zaostává za Piráty a TOP 09. Jak by měla mladé přilákat?
Pokud se podíváme na výsledky Studentských voleb, viděli jsme tam vítězství Pirátů, ale pro mě osobně nebylo tak drtivé, jak bych očekával. Část mladších liberálnějších voličů mohla koalici Spolu dodat právě TOP 09. Otázka je, jestli s tímto ODS vůbec může něco dělat, protože její voličské jádro je zřejmě někde jinde, jsou to lidé od čtyřicítky do šedesátky a mladí lidé nehrají v jejím elektorátu tak zásadní roli.

Co by mohla udělat, tak by možná mohla dávat větší důraz na reformy ve školství, možná by také mohlo více mladých lidí dostávat příležitost na kandidátkách, třeba v komunálních volbách. Třeba by to mladé lidi přitáhlo, ale jak říkám, ODS dobře ví, kde je to těžiště jejího elektorátu a nejmladší voličská skupina to úplně není.

Akcentuje tedy dostatečně ODS zájmy mladých, mají zde mladí slovo?
Já bych řekl že ano. Nechci tady být nějak kritický ke složení kandidátek, ono je přirozené, že se v některých stranách prosazují spíše starší členové, kteří mají zkušenosti. Co si myslím, že byl dobré krok, který mohl mladé voliče přitáhnout, bylo, že koalice Spolu měla vlastní kampaň pro mladé, kde byly zvýrazněny body, jež by mohly být v programu pro mladé lidi zajímavé.

Negativní konotace

Jaké jsou nyní trendy v počtu členů Mladých konzervativců? Lákáte nové příznivce, nebo vám naopak ubývají?
Řekl bych, že za poslední dva roky došlo ke stabilizaci členské základny. Samozřejmě to nejsou taková čísla jako v minulosti za vlády Miroslava Topolánka, byly doby, kdy jsme měli přes tisíc členů. Já jsem dosud nebyl v Mladých konzervativcích v žádné celostátní funkci, ale co jsem vypozoroval u svého regionálního klubu v Brně a z informací, co mám, tak můžu říct, že trend je teď vzestupný a že přihlášek dostáváme hodně. To je samozřejmě pozitivní, uvidíme, jak to bude pokračovat.

Mladí konzervativci si na 26. kongresu, který proběhl 22. ledna v Olomouci, zvolili nové vedení. Funkci předsedy obhájil David Vančík, 1. místopředsedou potom byl zvolen předseda brněnských Mladých konzervativců Jan Hroudný. Místopředsedy byli zvoleni Veronika Dvořáková, Nikola Řezáčová, Radovan Mičola, Daniel Alex Richtr a Jan Smítka. Kongres Mladých konzervativců v souvislosti s napětím ve východní Evropě podpořil Ukrajinu a odsoudil snahy Ruska o narušení její územní celistvosti.

Mladí konzervativci jsou v poslední době oproti Mladým občanských demokratům a Mladým lidovcům trochu v pozadí, už nejsou tou silnou mládežnickou organizací vysílající své lidi do vysoké politiky. Čím to je?
Těžko říct, osobně si myslím, že by za tím mohla být nějaká obměna, ke které v Mladých konzervativcích došlo, kdy odešli starší členové a mladší se nestihli tak vypracovat. My samozřejmě v novém výkonném výboru, jak byl zvolen, se s tím pokusíme něco udělat a náš spolek co nejvíce zviditelnit a v co nejlepším duchu propagovat.

Možná je problém v mládežnických organizacích obecně. Proč jsou mládežnické organizace v Česku dnes v rámci politiky takovými outsidery a nedaří se jim vysílat své lidi do vysoké politiky a přilákat více členů? Oproti situaci v západní Evropě, kde mají desetitisíce členů a jejich zástupci funkce a slovo v celostátní politice?
To je určitě pravda, je tu nějakým způsobem souvislost s celkovým trendem všech mládežnických organizací. Pokud se podíváme na Západ, jsou tam i mládežnické organizace, které mají desítky tisíc členů a u nás v podstatě není ani jedna, která by počítala svoje členy v tisících. Mladí konzervativci ještě patří k těm početně silnějším.

Stejný problém, jako mají v České republice mládežnické organizace, mají i politické strany obecně. Kromě komunistické strany, které měla z historických důvodů poměrně vysoký počet členů, v Česku de facto neexistuje žádná masová strana s desítkami tisíc členů. Proč tomu tak je, úplně nevím. Možná tu ještě přežívá negativní konotace se slovem politická strana ještě z dob socialismu. Já samozřejmě doufám, že tomu tak nebude napořád a že se politické strany i mládežnické organizace, které společně tvoří jádro politické soutěže, budou úspěšně rozvíjet. Protože bez nich to samozřejmě nejde.