TOPcast, Jinej podcast Jana Grolicha nebo Na palubě. Čím dál více politiků a politických stran natáčí a vydává své vlastní podcasty, v nichž se nejčastěji pro neformální rozhovory střídají viditelní straničtí politici. Proniknutí do silně rostoucího segmentu podcastů může být klíčem k oslovení mladších voličů. Vlastní podcast však, jak upozorňují oslovení experti, pro politika rozhodně není automatickou zárukou popularity.
„Hejtmana se lidi pořád na něco ptají, ale já se chci ptát taky,” uvádí jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) začátek každé epizody svého pořadu Jinej podcast. Každá z nich obsahuje jeden neformální, zhruba půlhodinový rozhovor, který mladý lidovecký hejtman neformálně vede s možnými prezidentskými kandidáty, kteří by se příští rok mohli ucházet o post hlavy státu po Miloši Zemanovi.
Od počátku února, kdy Grolichův politický podcast vychází, se v jednotlivých dílech vystřídali zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo podnikatel v informačních technologiích Karel Diviš, který záměr sesbírat podpisy pro prezidentskou kandidaturu oznámil v lednu.
Pro sedmatřicetiletého Grolicha přitom zdaleka nejde o první zkušenost s moderováním. Ještě v době, kdy starostoval obci Velatice nedaleko Brna, natáčel svou vlastní internetovou talk show Velký COOLový, do níž si zval lokální zajímavé osobnosti a politiky, ať už z KDU-ČSL, nebo mimo ni. V roli moderátora jihomoravský politik působí nenuceně a přirozeně, ostatně tomu, že mu tato role sedí, nasvědčuje také, že se ve volném času dříve věnoval stand up comedy.
„Já jsem dělal rozhovory s různými lidmi ještě jako starosta Velatic. Bavilo mě to, ale pak na to po volbách nezbývalo moc času. Pořád to ale ve mně hlodalo, že bych se k tomu chtěl vrátit,” říká Grolich, který šel do krajských voleb před dvěma lety s úspěšným cílem oslovit také mladší voliče mimo tradiční lidoveckou základnu. „A podcast je v tomhle produkčně mnohem méně náročný než video rozhovor. Stačí jednoduché zařízení a dva mikrofony a dá se to udělat kdekoli. Tak jsme si řekli, že do toho půjdeme,“ dodává.
Grolichem vedená úspěšná kampaň v posledních krajských volbách, kdy pro lidovce na jižní Moravě zvolil nové téma ochrany přírody, což umocňoval hesly jako Make příroda great again, stála z velké části také na snahy oslovit mladší voliče. S tím mají přitom lidovci dlouhodobě problém a jejich elektorát se verbuje spíše ze starších voličských vrstev.
„Abych byl upřímný, tak jsme na voliče úplně nemysleli. Říkal jsem si, že bude fajn, když si to poslechne někdo z lidí, kteří mě sledují. Jako hejtmana se pořád lidi na něco ptají mě a tohle je možnost, abych se ptal já. To je asi ten hlavní důvod,” tvrdí Grolich v odpovědi na otázku, zda je jeho nový podcast pokračováním snahy mladší voliče oslovovat.
Podcasty vedou mezi nejmladšími
Podcasty jsou jsou v posledních letech v českém i globálním kontextu dynamicky se rozvíjející formát, jejichž rozvoj výrazně umocnila a podpořila také pandemie covidu a dlouhé lockdowny. Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere z října 2020 pro web Médiář 60 procent uživatelů českého internetu termín podcast zná a polovina z těch, kteří jej znají, některý také pravidelně poslouchá.
Z předchozího průzkumu agentury z března 2020 vyplynuly, že nejčastějšími posluchači podcastů jsou nejmladší skupiny uživatelů internetu, tedy 15 až 24 let, následovaní generací ve věku 25 až 34 let. Podcasty, jejichž popularita strmě roste zejména poslední dva roky, se tak stále častěji dostávají také do hledáčku politiků, politických stran a jejich marketingových týmů, kteří v nich vidí potenciál k oslovení nových voličských skupin, včetně mladých lidí.
Několik podcastových pořadů až do loňska pravidelně natáčeli Piráti, byť po volbách jejich aktivita a četnost výrazně utichla. Jeden z nich jménem Na palubě měl formát rozhovorů, který vedla pirátská poslankyně Olga Richterová. V pravidelném podcastu Z Bruselu se pak s novinkami z dění v Evropském parlamentu střídali pirátští europoslanci.
Svůj vlastní podcast měla také například místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová a v minulosti také i současný předseda vlády Petr Fiala (ODS). Audio pořady na podcastových platformách spustily také mládežnické organizace, jako Mladí lidovci nebo Mladé Pirátstvo.
Patrně nejvýraznější a nejsoustavněji vydávaný politický podcast je v Česku TOP cast, stranický podcast TOP 09, který připravuje mladý příznivec strany Matěj Čížek a střídají se v něm politici TOP 09 včetně šéfky Markéty Pekarové Adamové. Dnes má na třicet epizod a vychází pravidelně od léta 2020.

„Bylo zrovna před volbami do Evropského parlamentu a já byl v té době v TOP 09 na stáži. Tehdy vznikl nápad na TOPcast a dostal jsem nabídku ho moderovat,” říká Matěj Čížek. „Forma může zaujmout každého a skvělých podcastů nejen o politice je dnes u nás mnoho. Stranický podcast topky vám zcela logicky nenabídne rozhovor typu Interview ČT24, ale politik má naopak mnoho prostoru pro vyjádření svých myšlenek a zabýváme se i tématy, na které nezbývá vždy v mainstreamových médiích prostor,” dodává.
Podcast TOP 09 potom láká mladé posluchače. „Přímo z dat, která máme z podcastových platforem jasně vyplývá, že TOPcast poslouchají spíše mladší posluchači, máme ale i posluchače v důchodovém věku,” říká Matěj Čížek.
„Pře-podcastováno“
Podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu může podcastová forma politikům v oslovení mladších voličů pomoci. „Osobně bych si od toho nesliboval zázraky. V dnešní dynamické době je důležité, aby politici pracovali na svém veřejném obrazu kontinuálně, a vyhledávali co nejširší škálu kanálů, která bude vyhovovat jejich cílové skupině,“ říká.
„Podcasty mohou být zajímavou formou, jak se dostat k mladším voličům, kteří třeba aktuálně nemají ve svém životě žádná velká témata, která by potřebovali akutně řešit, ale to se může snadno změnit během pár let,“ doplňuje. Politik, který dokáže dlouhodobě budovat svou vlastní značku tak, aby působil kompetentně a důvěryhodně, bude podle Komínka mít výhodu. „Podcasty mohou tento důležitý cíl dlouhodobě naplňovat, i když aktuálně rozhodně volby samy o sobě nikomu nevyhrají,“ dodává.
K možnému přínosu podcastů politiků a politických stran je skeptický i marketingový expert Jakub Splavec. „Není to jen o tom něco nahrát, natočit, zprodukovat a pak prodat na svých sociálních sítích nebo stranických kanálech. V dnešní době je navíc pře-podcastováno a každý z nás už si vybral ‚ty svoje’, které pravidelně poslouchá. Najít prostor pro další je těžké,” říká.
Zároveň podle něj musí být podcast vedený politikem opravdu odlišný. „Honza Grolich to sice splňuje, ale hlavně z toho důvodu, že to prostě má v sobě. Podcast musí posluchačům přinést buď zábavu, odreagování nebo přidanou hodnotu. Zábavu moc politiků dělat neumí. Ani tu od toho nejsou,” dodává.
„Myslím, že lepší cestou k mladším voličům je jeden bod za půl roku, který pro ně dokážete reálně změnit než pět až devadesát minut týdně o něčem, co mají už dávno jinde daleko zábavnější,” dodává.