Evropská unie a NATO. Když čeští politici vyrukovali po sametové revoluci s heslem „Zpátky do Evropy”, byly myšleny právě tyto dvě organizace. Na Evropskou unii jsme se už podrobně zaměřili, dnes je na řadě Severoatlantická aliance neboli NATO.

Severoatlantická aliance (NATO – North Atlantic Treaty Organization) je politickou a vojenskou aliancí, jejímiž hlavními cíli jsou kolektivní obrana jejích členů a zachování demokracie a míru v oblasti severního Atlantiku. Členové uznávají základní hodnoty jako demokracii, právní stát a lidská práva.

Hlavním posláním Aliance je ochrana svobody a bezpečnosti svých členů politickými i vojenskými prostředky. NATO spojuje země z Evropy a Severní Ameriky, které vzájemně v rámci transatlantické spolupráci kooperují v oblasti bezpečnosti a obrany.

Zakládajícím dokumentem NATO je Severoatlantická smlouva, podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Nejznámější je především článek 5, podle kterého se útok na jeden stát považuje za útok proti všem. V tom případě se všichni členové zavazují napadané zemi pomoct.

Hlasování v rámci organizace musí být jednomyslná, NATO tak většinou působí soudržněji než Evropská unie, kde v mnoha případech stačí jednoduchá většina. Na druhou stranu – Aliance je v posledních letech rozdělená na státy, které přispívají povinnými 2 % výdajů HDP na obranu, a na ty, které dávají z rozpočtu méně. Čelí tak kritice především ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Samotná Aliance na svých stránkách píše, že „prosazuje demokratické hodnoty a usiluje o mírové řešení konfliktů”. Dodává ale, pokud diplomatické snahy selžou, má vojenské schopnosti k zahájení operace na kolektivní obranu. Právě kvůli tomu ale bývá NATO kritizováno – zejména kvůli svým zásahům v Jugoslávii, Afghánistánu či Libyi.

Členy NATO je 29 zemí, Česká republika přistoupila v roce 1999. Sídlem je belgický Brusel, úředními jazyky angličtina a francouzština. Funkci generálního tajemníka zastává Nor Jens Stoltenberg.