24.08.2019 19:00

Politická gramotnost – předsedové českých politických stran (1. část)

Martin Dlouhý

Z levého horního rohu: Ivan Bartoš (Piráti), Andrej Babiš (ANO), Pavel Bělobrádek (bývalý předseda KDU – ČSL), Petr Fiala (ODS), Jan Hamáček (ČSSD), Vojtěch Filip (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Petr Gazdík (bývalý předseda STAN), Jiří Pospíšil (TOP09)

V dnešní politické gramotnosti představíme předsedy hlavních českých stran a stručně shrneme jejich kariéru. Dnes se podíváme na předsedy hnutí ANO 2011, ODS, Pirátů, SPD, KSČM a ČSSD.

Prvně je důležité říct, jaké pravomoci má vlastně předseda strany. Zpravidla nejenže je „prvním“členem strany a kandidátem na premiéra v parlamentních volbách, ale zároveň předsedá schůzím vedení strany, nejčastěji se objevuje v médiích a má přednostní právo v parlamentu při jednáních. V některých stranách bývá běžné, že předseda rozhoduje o hlasování poslaneckého klubu při důležitých hlasováních.

Andrej Babiš

První a zatím stále jediný předseda hnutí ANO 2011, původně podnikatel a přes dva svěřenské fondy de facto vlastník koncernu Agrofert. Babiš se jako předseda hnutí ANO stal nejprve vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (29.1.2014 – 13.12.2017) a následně po volbách do PSP ČR 2017, které ANO vyhrálo, premiérem své vlastní vlády. První vládě Andreje Babiše (13.12.2017 – 27.6.2018) nebyla vyslovena důvěra Poslaneckou sněmovnou v lednu 2018. Druhá vláda Andreje Babiše již podporovaná komunisty a v koalici s ČSSD důvěru získala a vládne od 27.6.2017. Andrej Babiš je však od počátku své aktivní politické kariéry doprovázen skandály jako Čapí hnízdo (údajné zneužití evropské dotace pro malé a střední firmy na stavbu soukromého resortu ve faktickém vlastnictví Agrofertu, který není malou ani střední firmou), jeho údajné angažmá v StB či navržení Marie Benešové jako ministryně spravedlnosti (následně jmenována prezidentem, Benešová byla a je obviňována ze skrývání zločinů a snah podkopat českou justici a práci policie, obzvláště okolo vyšetřování kaizy Čapí hnízdo). Přesto si Andrej Babiš zachovává důvěru okolo 30 % veřejnosti a jeho strana stále vede v průzkumech. Babiš podporuje výrazně levicovou politiku silného státu a velkých sociálních benefitů například v podobě slev na jízdném.

Petr Fiala

Čtvrtý předseda Občanské demokratické strany, bývalý ministr školství, současný místopředseda PSP ČR, vysokoškolský profesor politologie a bývalý rektor Masarykovy univerzity byl zvolen v roce 2014 po volebním debaklu ODS a dovedl ji ve volbách v roce 2017 k 11 % hlasů. Fiala se netají ambicemi příští volby do PSP vyhrát a stát se premiérem. Notuje si s několika dalšími opozičními lídry (TOP 09, KDU-ČSL, STAN) v myšlence sestavení široké koalice do příštích voleb jako jediné možnosti vedoucí k porážce hnutí ANO. Za svou politickou kariéru nečelil žádným vážným skandálům a profiluje se jako konzervativec ctící zásady pravicové politiky či svobodného trhu. Pokud si chcete o názorech předsedy ODS přečíst více, můžete se podívat na náš rozhovor s Petrem Fialou ZDE.

Ivan Bartoš

Druhý a čtvrtý předseda České pirátské strany je v současné době ve funkci od roku 2016 a pod jeho vedením se strana poprvé dostala do parlamentu v roce 2017 se ziskem 10 % hlasů. Mimo práci poslance a předsedy strany je také softwarovým vývojářem. Pirátskou stranu vede ke snaze digitalizovat ČR a využívat moderní technologie jako dobrého sluhu v rukou transparentního státu. Podobně jako mnozí jeho spolustraníci je kritický k vojenským aliancím a k válce obecně a zastává pacifistické názory. Podobně jako Fiala má ambice dosáhnout po příštích volbách na post premiéra. U Pirátů je tot přání ještě o to vroucnější, protože strana opakovaně odmítá jít do koalice s jinými parlamentnními stranami, které jsou podle jejích členů zatížené příliš mnoha skandály.

Tomio Okamura

První předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie je zároveň také podnikatelem a místopředsedou PSP ČR. V minulosti byl senátorem a také předsedou hnutí Úsvit přímé demokracie, ze kterého byl podle svých bývalých spolustraníků po finančním skandálu vyloučen. Ve volbách v roce 2017 pod jeho vedením dosáhlo SPD na 10 % hlasů. Okamura je zastánce mnoha kontroverzních politických kroků včetně konceptu všeobecného referenda, vystoupení z EU, opakované a silně vyhrocené kritice médií a návrhů na jejich znárodnění či popírání holocaustu v rámci sporů o koncentrační tábor v Letech. Okamura bývá často označován za populistu či dokonce autokrata. Z jeho výroků je pravidelně komentátory shledána většina za lživé a mnohé jeho lži se staly terči posměšků na sociálních sítích.

Vojtěch Filip

Čtvrtý předseda Komunistické strany Čech a Moravy, vystudovaný právník, zastupitel za Budějovice a místopředseda PSP ČR byl členem komunistické strany už od roku 1983 a od roku 1985 spolupracoval s StB, podle soudu však ne zcela vědomě. Předsedou se stal v roce 2005 a KSČM za jeho vedení získala ve volbách roku 2017 7 % hlasů. Jeho politickou kariéru provází mnohé kontroverze, kdy mimo jiné adoruje Rusko a Čínu, opakovaně nehlasoval pro stanoviska kritzující porušování lidských v zemích s komunistickými režimy, odmítá NATO a EU a má extrémně levicovou vizi státu.

Jan Hamáček

Šestnáctý předseda ČSSD, ministr vnitra, místopředseda vlády a bývalý předseda sněmovny byl zvolen na svůj post v roce 2018. V politice působí už od svého mládí a původně byl předsedou Mladých sociálních demokratů. Zastává socialistickou politiku silného státu a vysokých sociálních benefitů většinou bez ohledu na zadlužení státu. Okolo tohoto problému momentálně vede spory s premiérem Babišem při koaličních jednáních o rozpočtu na příští rok. Mimo to byl součástí jak kauzy Poche (prezident Zeman odmítl jmenovat ministra zahraničí navrženého ČSSD a Hamáček tak vykonával práci ministra zahraničí až do navržení a jmenování Tomáše Petříčka), tak Šmarda/Staněk (prezident Zeman nepřijal demisi ministra za ČSSD Staňka, kterému strana uložila rezignovat. Následně jej odmítl na návrh premiéra odvolat a jmenovat na jeho místo nového kandidáta za ČSSD, Šmardu. Tato kauza stále trvá). Hamáčkovi je často vytýkán příliš konformní přístup k premiérovi i prezidentovi, kdy se za zájmy strany postaví, ale vše jsou nakonec jen plané výhružky.

Komentáře