V českém školství se chystají zásadní změny učiva. Jednou z prvních vlaštovek je lednové opatření ministerstva školství, které přidává do osnov novou oblast informatiky. Se změnami v tzv. rámcových vzdělávacích programech (RVP) počítá na podzim schválená Strategie vzdělávání do roku 2030+.
„Cílem revize RVP je vytvoření kurikula (učiva, pozn. red.), které bude reagovat na aktuální trendy vývoje společnosti za intenzivní podpory škol a učitelů,” píše ministerstvo školství ve Strategii vzdělávání, kterou chce v příštích letech proměnit české školství.
Jednou z prvních oblastí změn je informatika. Právě u ní zveřejnil resort školství na konci ledna nové opatření, kterým mění obsah rámcových vzdělávacích programů, tedy obecně závazných školních osnov.
Ministerstvo do nich přidalo nový cíl základního vzdělávání, jež by nově mělo „pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života”. Požadované kompetence žáků pak rozšířilo o novou – digitální, jejíž obsah je podobný jako nový vzdělávací cíl.
Části učitelů změny v osnovách vadí
Místo vzdělávací oblasti Informatika a komunikační technologie ministerstvo přidalo novou: Informatika. Ta se „zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií”.
Žáci na prvním stupni ZŠ by se měli naučit základní práci s informacemi, řešit problémy s daty, zorientovat se v počítačovém prostředí a dodržovat pravidla bezpečné práce s digitálním zařízením. Na druhém stupni mají své schopnosti zdokonalit, správně interpretovat data, základně programovat či se učit o bezpečnosti nebo o své digitální stopě.
Ruku v ruce s obsahovými změnami jde i posílení časových dotací. Informatiku by školy měly za celý první stupeň učit minimálně dvě hodiny (místo jedné), za celý druhý stupeň pak místo jedné čtyři hodiny. Krátí se naopak povinné časové dotace pro dějepis a výchovu k občanství, přírodovědné předměty či hudební a výtvarnou výchovu.
To se nelíbí například Pedagogické komoře, která sdružuje učitele napříč školami. „Tyto škrty jsou nekoncepční. Proto ředitelům škol doporučujeme vyčkat a nepřecházet na nový RVP dříve, než to bude povinné,” napsal Studentským listům prezident spolku Radek Sárközi, jenž naráží na to, že povinně musí školy přejít na nový RVP ve všech ročnících od 1. září 2023 (1. stupeň), respektive od 1. září 2024 (2. stupeň).
Revize rámcových vzdělávacích programů je jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Tu ministerstvo představilo v červnu, vláda ji pak schválila v říjnu. Dokument připravovala zvláštní odborná skupina, ve které zasedli experti na vzdělávání v čele s profesorem Arnoštem Veselým.
