Po téměř devíti měsících čekání veřejnost konečně zná jméno vítěze mezinárodní urbanistické soutěže, která řeší otázku budoucího rozvoje největšího pražského brownfieldu přímo v centru města – Florence. Území se bude řešit podle návrhu dvou českých ateliérů – A69 a UNIT architekti ve spolupráci s londýnským studiem Marko&Placemakers.
Soutěž byla zahájena v březnu tohoto roku a přihlásilo se do ní 57 týmů nejen z Evropy, ale i ze Severní Ameriky a Asie. Na základě zaslaných portfolií bylo v květnu vybráno pět týmů, které v následujících měsících čekaly tři workshopy, ze kterých vzešlo pět samostatných návrhů. Ty byly (a stále jsou) k vidění v Centru architektury a městského plánování (CAMP) na Karlově náměstí v Praze. Kromě již zmíněných vítězů se umístil i tým švýcarských ateliérů AGPS architecture, Atelier Girot a IBV Husler na druhém místě a na třetím nizozemské De Architekten Cie s LOLA Landscape a brněnským ateliérem M2AU. Ačkoli projekt bude realizován především dle návrhu vítězného týmu, investoři a zadavatelé budou spolupracovat i s druhými dvěma finalisty na dílčích problémech, které byly v jejich projektech vyřešeny lépe.
K začátku stavby je však ještě dlouhá cesta. Nyní musí vítěz zpracovat studii, která poslouží jako podklad pro změnu územního plánu v dané lokalitě, z hrubého návrhu se tak začne tvořit skutečná architektura. Tento postup potvrdila jak členka poroty Lenka Burgerová (Praha sobě), tak náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahy/TOP 09). Po změně územního plánu teprve začnou projekční práce a konzultace s úřady. Až poté se bude moci poprvé kopnout do země a začít budovat. Na tento akt si však budeme muset ještě počkat, především z důvodů dlouhého průběhu stavebního řízení, které je v Česku dlouhodobým nepřítelem jakéhokoli rozvoje či změn.
Překážka jako výhoda?
Co se samotného vítězného návrhu týče, má se Praha vskutku na co těšit. Pod názvem Orchestrated complexity (organizovaná komplexnost) autoři v lokalitě vytvářejí spletitou síť vazeb, která má přirozeně navázat na historické jádro Prahy. Návrh se citlivě „vměstnává” mezi Karlín, Žižkov a Nové Město, nekopíruje ani neignoruje charakter žádného z nich, stává se spíše jejich partnerem nebo společníkem. Co se týče formální struktury návrhu, důležitý je také aspekt bariér, kterých má Florenc na svém území více než dost. Zdá se, že forma vyrovnání s těmito obstrukcemi činila jeden z nejdůležitějších faktorů všech návrhů.
Autoři vítězného projektu obrací tuto překážku ve svou výhodu a urbanistický návrh člení dle motta představeného v jejich prezentaci: „Limity pomáhají dotvářet specifický charakter prostředí.” Magistrála, autobusové nádraží, významné dopravní uzly a další bariéry tedy nebudou schovány ani zakryty, právě naopak – přizná se jim jejich výsostná důležitost, ovšem pouze do té míry, aby z nich okolí mohlo těžit.
Dalším důležitým tématem, které vítězný projekt rozebírá, je tvorba nových veřejných prostor. Ty jsou na jednu stranu ovlivněny parkovými částmi, které navazují na hradební okruh (stěžejní pražská promenáda na rozhraní Starého a Nového Města, který je jedním ze zásadních projektů budoucnosti Prahy – pozn. aut.) a propojují je s místní dominantou – Vítkovem. Další rovinu tvoří nová náměstí a další zpevněné plochy, které jsou vymezeny přímo fasádami nových domů. Vytvářejí tak různorodá prostranství, která navazují na historickou zástavbu a v uzlových komunikačních bodech poskytují dostatek světla a venkovní pobytové prostory. Ty, ve vztahu ke komerčnímu parteru, budou dávat lokalitě lidské měřítko a příjemný městský ruch.
Místo pro každého
Druhou stránkou návrhu jest funkční využití území. To je, jak je ze současných trendů předvídatelné, polyfunkční a mnohotvárné. Znamená to, že by se zde měly střídat všechny možné funkce a využití, které může moderní město nabídnout, od kancelářských prostor, přes komerční plochy až po bydlení všeho druhu – luxusní apartmány, bydlení pro singles, co-living, studentské bydlení i bydlení s přiřazeným ateliérem. To vše v kombinaci s parterem věnovaným veřejnému a občanskému vybavení – kavárnám, galeriím či obchodům. Cílem takového promíchání je vytvoření prostředí aktivního napříč denními dobami a různorodostí tak, jak to běžně vídáme v historických částech města (na rozdíl od nových „kancelářských čtvrtí”, kde po páté hodině nenarazíte na nikoho, nebo obytných oblastí, kde je o život nouze především v odpoledních hodinách).
Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.cz. Více informací naleznete zde.
Návrh také počítá s velmi specifickými provozy jako například s tržnicí nebo městským palácem, kde se bude kromě administrativy soustřeďovat kultura. Již existujícím objektům byla také věnována patřičná péče. Například Muzeum hlavního města Prahy konečně získá svou důstojnost samostatností a zdůrazněním náměstí, které bude kompletně přestavěno na zpevněné plochy umožňující všesměrný pohyb tak, jak by to u náměstí být mělo. Také autobusové nádraží, které má zásadní význam nejen pro Prahu, ale též pro celé Čechy a Moravu, neboť je cílovou destinací mnoha mezinárodních spojů, se dočká inovací.
Nová podoba autobusového nádraží ještě zdaleka není definitivní, hlavně v souvislosti s komentáři Lenky Burgerové, která přiznala, že právě řešení autobusového nádraží bylo jednou ze slabých stránek vítězného návrhu, a bude nadále konzultována s ostatními finalisty soutěže. I přesto však lze očekávat mnohem logičtější a pragmatičtější napojení jak na urbanistickou situaci, tak na infrastrukturní systém. Z návrhu je zřejmé těsnější propojení s MHD všeho druhu (metro, tramvaj) především pomocí vrstvení terminálů nad sebou a centrování těchto provozů do jednoho celku.
Nová tvář infrastruktury
Zásadní proměnou by měla projít i infrastruktura, tedy dopravní a komunikační řešení. To se ovšem pohybujeme v poměrně vzdálené budoucnosti, vzhledem k důležitosti oněch proměňovaných prvků. Nejradikálnějším se zdá být „snesení” magistrály na úroveň terénu hned za železničním nadjezdem. Současný stav je zoufale neuspokojivý z velké části právě kvůli hlavnímu dopravnímu spojení visícímu ve vzduchu. Ono položení na zem zlidští celé prostředí a odstraní hluchá místa, která se dosud pod magistrálou nachází. Jedním z hlavních přínosů bude zvětšení Těšnovského parku, který leží v již zmiňovaném hradebním okruhu a také na ose Muzea Hlavního Města Prahy. Ve vítězném návrhu se dokonce počítá s archeologickým muzeem umístěným pod úrovní terénu s pochází zelenou střechou.
Florenc čeká zásadní proměna, která nezmění pouze její vizuální stránku, ale i samotné strukturní uspořádání a vnitřní fungování. Podle slov vítězů se především ustaví jako rovnocenný partner přiléhajících městských částí a do budoucna se prosadí jako vitální a soběstačné místo poskytující obživu i prostor pro život. Jen si na to všechno budeme muset ještě pár let počkat.
