Přes všechna varování, která už od přelomu roku 2021 přicházela především od amerických zpravodajských služeb, vypukla v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek 24. února 2022 ruská invaze na Ukrajinu, jež zaskočila velkou část světa. Přestože celý únor probíhala vyjednávání mezi západními vládami (především zástupci USA, Německa, Francie a Británie) a ruskými představiteli v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, snahy západních politiků odradit Rusko od válečných plánů ztroskotaly a čelíme tak pravděpodobně nejvážnějšímu konfliktu v Evropě za posledních 80 let. 

Ukrajina vedena prezidentem Volodymyrem Zelenským se aktivně snažila agresivnímu postupu Ruska zabránit, nyní se však musí všemi prostředky bránit proti plnému vojenskému útoku. O tom, jak situace aktuálně na Ukrajině vypadá, jsem krátce hovořila s ukrajinským mladým delegátem do OSN a členem Poradní rady pro záležitosti mládeže Prezidenta Ukrajinské republiky Denysem Ganzhou. 

Denys je student mezinárodních vztahů z malého ukrajinského města v Charkovské oblasti na východě Ruska, posledních pět let žije a studuje v Charkově. Při studiu pracuje jako konzultant v komunikační agentuře. Aktuálně pobývá ve svém rodném městě, protože Charkov je ze strany Ruska masivně bombardován, bomby jsou nyní dopadají přímo do centra města.

Žije tak v podstatě na frontě, právě Charkovská oblast je jedním z prvních míst, jež bezprostředně zažila postup ruských vojsk. Jak ale Denys říká, „Přesto se bráníme, naše armáda si vede dobře a v několika místech invazi velmi dobře vzdorujeme.”

Vzhledem k množství falešných zpráv a ruské propagandy kolující v okolí se Denys snaží získávat o aktuální situaci informace jen z oficiálních zdrojů, tedy především Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny a ukrajinského Ministerstva obrany a pár dalších ověřených lokálních médií. Podle Denyse se totiž i v evropských médiích objevují falešné zprávy.

„Včera se mě kamarád z Německa zeptal, jestli je opravdu Charkov okupovaný. Odpověděl jsem, že ne, a zajímalo mě, odkud má tuto informaci. Prý z médií,” říká Denys. Snaží se tak posílat ověřené informace svým blízkým, spolu s kamarády pro to vytvořili speciální komunikační skupiny na sociálních sítích. Také vysvětluje lidem ve svém okolí, jak pracovat s informacemi. Hlavním cílem je podle něj nepanikařit.

Pokud chcete finančně přispět Ukrajincům v nouzi, můžete pomoci například skrze sbírky Člověka v tísni, Charity ČR, nadace Adra, organizace Post Bellum nebo Armády spásy.

Lidé v jeho okolí se aktuálně snaží zapojit do armády nebo jí jinak pomáhat. Část z nich se ale samozřejmě ukrývá nebo prchá směrem na západ. Ukrajinská armáda vyzývá obyvatele, aby darovali krev, poskytli své dopravní prostředky armádě, přinesli vojákům jídlo nebo jinak pomohli, všichni se podle něj zapojují a podporují je. Země zažívá silnou vlnu solidarity. Podle Denyse více jak polovina jeho přátel posílá armádě peněžní podporu.

Zároveň od armády přicházejí také výzvy, aby lidé naopak třeba nepřidávali na sociální sítě fotky bomb ve městech či nenatáčeli vojenské jednotky. Podle Denyse většina lidí tyto vzkazy poslouchá a případné předchozí příspěvky odstraňuje. Sociální sítě se totiž samozřejmě stávají součástí boje.

Denys se momentálně snaží získat mezinárodní podporu pro Ukrajinu, kontaktuje své zahraniční přátele a prosí je, aby posílali peníze ukrajinské armádě a humanitárním organizacím. Také pozorně sleduje mezinárodní situaci a reakce na ruskou invazi. „Jsme velmi vděční za to, co obyčejní lidé i vlády dělají,” říká „ale není to dost. Odstřihněte Rusko od SWIFT, uvalte na Rusko přísnější sankce, izolujte je ze všech platforem a organizací. Evropa stále nepochopila, že kooperace s Ruskem prostě není možná. Přijdete o peníze, ale miliony Ukrajinců přicházejí o všechno. Neděláte dost.”

Mladí lidé by podle něj měli především kontaktovat své přátele v Ukrajině a nabídnout jim pomoc. Mohou pak vytvářet komunity, které budou organizovat pomoc Ukrajincům a Ukrajinkám, kteří se snaží dostat do bezpečí. Mohou také pomoci finančně ukrajinským organizacím a ukrajinské armádě (viz box níže).

„Samozřejmě také můžete přijet a bránit Ukrajinu spolu s námi. Tahle válka není jen o Ukrajině a Rusku, je o Rusku a Evropě. Naše armáda právě chrání vás všechny,” říká Denys. Věří, že Ukrajina přežije, ale Rusko musí být izolováno a ruská ekonomika musí být zničena, abychom všichni mohli žít pokojně v Evropě.

Ruský prezident Vladimir Putin vydal pokyn k útoku na Ukrajinu zatímco Rada bezpečnosti OSN jednala o tom, jak konfliktu zabránit. V reakci na zprávy o ruské invazi ukrajinský zástupce ruskému velvyslanci při OSN řekl, že „pro válečné zločince neexistuje očistec, jdou přímo do pekla.”

Časopis The Economist napsal, že historie Rusku, především prezidentu Putinovi, tuto zbytečnou válku neodpustí. Lidé na Ukrajině si však mezitím zvykají na válečný stav ve své zemi. Ruské útoky dopadají i na civilní infrastrukturu a silná jednotná reakce Evropské unie a USA zatím chybí.

Na závěr mě zajímalo, jak se Denys cíti? „To je asi nejtěžší otázka. Nevěřil jsem, že se to stane, věřil jsem, že bude všechno v pořádku. Pořád tomu nevěřím ale tohle je opravdu reálné (pro autenticitu: but this is f*cking real, pozn. red.). Jsem ale nadšený z našich lidí, miluju je, náš národ je skvělý. Nikdy jsem neviděl takovouhle reakci. Všichni si pomáhají. Nejsou tu žádné vnitřní spory, jediný boj, který tu teď existuje, je ten proti Rusům. Snažím se tak nepanikařit, byť jsem byl včera večer (24. února 2022, pozn. red.) extrémně unavený, asi nejvíc ve svém životě. Vzhledem k okolnostem si ale vedeme dobře a věř mi, budeme, není žádná další možnost.”

Autorka je spolupracovnice redakce.

Veškeré texty Studentských listů související s válkou na Ukrajině najdete v nové samostatně rubrice.