Ve středu 10. června si připomínáme událost, která otřásla československými dějinami snad více než kterákoliv jiná. Přesně přes 78 lety byla totiž vyhlazena středočeská ves Lidice, jako odplata za úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Po atentátu na Heydricha, který se odehrál 27. května 1942 (více zde), začaly pro československé obyvatelstvo měsíce tvrdého teroru. Nacističtí okupanti totiž chtěli viníky dostat za každou cenu a neštítili se skutečně ničeho. 4. června Reinhard Heydrich podlehl následkům atentátu a nacisté se rozhodli vykonat svou pomstu.
Lidice jako takové byly vybrány téměř náhodně, jako záminka postačil podezřelý milostný dopis adresovaný jedné obyvatelce vesnice. Heydrichův nástupce Karl Hermann Frank chtěl zároveň ukázat, že bude vládnout tvrdou rukou a že i nevinní musí za atentát na protektora zaplatit tím nejcennějším, co mají – vlastními životy. Frank svůj návrh dokonce osobně představil v Berlíně před samotným Adolfem Hitlerem, který plán okamžitě schválil.
9. června 1942 byly Lidice obklíčeny, majetky zabaveny a obyvatelé odvedeni. Celá ves byla pak nucena přihlížet tomu, jak jsou jejich domovy srovnávány se zemí a vypalovány od základů. Muži byli popraveni, ženy a děti odvezeny do koncentračních táborů či na „převýchovu“.
Během následujících týdnů pak nacisté tvrdě pracovali na tom, aby po vesnici nezůstal ani kámen na kameni. Celkem zde zemřelo 340 obyvatel včetně žen a dětí.
Osud Lidic nenechal chladnými ani ostatní národy. Po celém světě se konaly protesty, zakládala se hnutí. V důsledku tohoto hrůzného činu dokonce Velká Británie po boku s Francií uznaly mnichovskou dohodu za neplatnou. Dodnes je právě lidická tragédie připomínkou nelidskosti a krutosti nacistického režimu.
Zdroj náhledového obrázku
