Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní v domově a v zahraničí?

Domov

• Na pražském se Staroměstském náměstí v pondělí v podvečer konala další velká demonstrace za nezávislost justice. Organizoval ji spolek Milion chvilek pro demokracii. Demonstranti, kterých tentkrát přišlo zhruba o polovinu více než předchozí pondělí (přes 20 tisíc), demonstovali za nezávislost justice, o niž se obávají v souvislosti s jmenovám Marie Benešové (za ANO) na post ministryně spravedlnosti. Demonstrace trvala asi hodinu a půl, protesty se konaly i v dalších městech.

• Prezident Miloš Zeman ve středu při příležitosti výročí konce druhé světové války na Pražském hradě jmenoval do generálských hodností 15 mužů. Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě získal Emil Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. Povýšení se naopak opět nedočkal šéf bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, kterého opakovaně navrhuje vláda, ovšem Zeman to už poněkolikraté odmítl udělat. Jeho i BIS často kritizuje, po poslední výroční zprávě označil zpravodajce za čučkaře.

• O den později, ve čtvrtek 9. května, kdy si výročí konce války připomínají Rusové, se prezident Zeman zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu v ruštině stejně jako v loňském roce přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval v boji proti teroristům. Kromě Zemana se recepce zúčastnil stejně jako v minulých letech i bývalý prezident Václav Klaus. Z českých politiků dorazili také předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), poslanci Miroslav Grebeníček, Stanislav Grospič (oba KSČM) či Lubomír Volný (nezařazený, dříve za SPD) a europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

• Středoškolští studenti starší patnácti let si mohli v úterý a ve čtvrtek odvolit v simulovaných volbách do Evropského parlamentu. Ty skutečné se uskuteční až na konci měsíce, v těch simulovaných vyhráli s více než 24 procenty Piráti, druhá skončila koalice vedená TOP 09. Voleb se účastnilo 18 758 studentů ze 246 škol. Více jsme psali v tomto článku.

• Bizarně vypadá postup nástupce odvolaného šéfa Národní galerie (NG) Jiřího Fajta. Ivan Morávek totiž Fajtovi, který byl odvolán z pozice ředitele NG kvůli uzavřené smlouvě za milion, nabídl post finančního ředitele NG. V neděli to uvedla Česká televize. Předseda ČSSD Jan Hamáček, pod jehož stranu resort s ministrem Antonínem Stankěm spadá, to označil za neobratné. Sám Morávek pro agenturu ČTK uvedl, že nemohl učinit jinak. Je to formální zákonný postup, který ukládá zákoník práce. „Fajt ostatně nabídku nepřijal, a v tomto okamžiku je toto téma již zcela bezpředmětné,“ napsal.

• Volby do Poslanecké sněmovny by skoro se 30 procenty vyhrálo hnutí ANO, které však od října pomalu ztrácí. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi. 16 % by získali Piráti, třetí skončila s 13,5 procenty ODS, následovaná SPD (8,5 %), ČSSD (6,5 %), KSČM (6 %), STAN (6 %) a KDU-ČSL (5,5 %). TOP 09 by se nad hranici potřebných pěti procent nevyhoupla.

Zahraničí

• Spojené království se 23. května zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Televizi Sky News to v úterý potvrdil ministr a de facto zástupce premiérky Theresy Mayové David Lidington. Důvodem je, že se do termínu voleb nepodaří schválit dohodu o brexitu.

• Rusko opět, tak jako každý rok, pořádalo na Den vítězství 9. května velkou vojenskou přehlídku. Letos se jí zúčastnilo na 13 tisíc vojáků a 132 kusů vojenské techniky. Letadla nakonec nad Rudým náměstím kvůli špatnému počasí nepřelétla.

• Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby získala nejvíc hlasů v simulovaných eurovolbách mezi slovenskými středoškoláky. Podle Denníku N zaznamenala extremistická partaj mezi středoškoláky 15,8 procenta hlasů – měla by tak tři europoslance. Na druhém místě skončila mimoparlamentní koalice Progresivní Slovensko/Spolu se ziskem 12,5 procenta hlasů. Členkou Progresivního Slovenska byla před zvolením prezidentka Zuzana Čaputová. Směr-sociální demokracie získala jen 6,3 procenta hlasů, Slovenskou národní stranu volilo 3,8 procenta a nejmenší vládní stranu Most-Híd dokonce jen 1,77 procenta středoškoláků.

• Íránská islámská republika ve sttředu oznámila velvyslancům Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska své rozhodnutí zastavit plnění „některých závazků“ plynoucích z jaderné dohody podepsané v roce 2015. Z té loni odstoupily Spojené státy, zbývající státy se ji od té doby snaží zachránit. Prezident země Hasan Rúhání v projevu k národu sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové dohody.

• Venezuelské bezpečnostní složky ve středu zatkly místopředsedu Národního shromáždění Edgara Zambrana, který je s několika dalšími poslanci stíhán v souvislosti s nedávnou snahou opozice vyvolat vzpouru armády proti autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi. Zambrano je zástupcem a blízkým spolupracovníkem vůdce opozice Juana Guaidóa.

• Panel OSN ve své pondění zprávě o globální biodiverzitě a vlivu člověka na ni uvedl, že hrozí vyhynutí milionu druhů živočichů a rostlin. „Vážně poškozeno“ je podle expertů a vědů 75 procent suchozemského prostředí a 66 procent moří. Pomoci můžou údajně jen hluboké změny. 

• Mezi Spojenými státy a Čínou probíhá další eskalace obchodních sporů. V pátek neúspěšně skončila dvoudenní jednání zástupců Číny a USA o nové obchodní smlouvě, ale prezident Donald Trump už od půlnoci téhož dne zatížil dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD (4,6 bilionu Kč) clem ve výši 25 procent místo nynějších deseti. Čína vyjádřila politování a uvedla, že bude nucena učinit odvetné kroky. V sobotu pak Trump nařídil, aby byl zahájen proces vedoucí ke zvýšení cel na veškerý zbývající dovoz z Číny. Opatření se má dotknout zboží v ročním objemu zhruba 300 miliard USD (6,9 bilionu Kč).