Další týden je za námi a na politické scéně se doma i ve světě událo spoustu zajímavých politických událostí a rozhodnutí. Jaké byly v minulých sedmi dnech ty hlavní?

4. února

• Česká vláda v úterý uznala opozičního předsedu parlamentu Venezuely Juan Guaida prezidentem země. Stejný krok zvolily i další evropské země. Nicoláse Madura stále uznávají například Rusko, Turecko, Čína, Mexiko nebo Írán.

• Prezidentovi Miloši Zemanovi důvěřuje podle lednového šetření CVVM 53 procent Češek a Čechů. Ve srovnání s předchozím šetřením jde o mírný pokles. Nejvyšší důvěře se z ústavních institucí dlouhodobě těší obecní zastupitelstva (75 %) a starostové (65 %). Zeman si udržuje třetí příčku, za ním následují krajská zastupitelstva (48 procent), hejtmani (46 procent) a vláda (44 procent). Senátu důvěřuje 38 a Sněmovně 34 procent lidí. Pro poslední tři instituce jde o nejlepší hodnocení od prosince 2017. S celkovou politickou situací je spokojeno 24 % lidí, což je podle CVVM nejlepší výsledek v tomto desetiletí.

5. února

• Právníci premiéra Andreje Babiše podali podle předsedy hnutí ANO odvolání proti rozhodnutí černošického úřadu v kauze střetu zájmů. Babiš zopakoval, že případ vnímá jako pokus vytlačit ho z politiky. Úřad mu měl podle médií vyměřit pokutu 200 tisíc kvůli údajnému přestupku proti zákonu o střetu zájmů.

• Europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, jednička a dvojka kandidátky hnutí ANO do minulých voleb do Evropského parlamentu v roce 2014, zakládají nové politické hnutí Hlas. Chtějí s ním kandidovat jak v květnových volbách do Evropského parlamentu, tak působit na domácí politické scéně. Hnutí má být proevropské, hájit principy liberální demokracie a prosazovat moderní ekonomiku.

• Piráti, konkrétně poslanec Mikuláš Ferjenčík, na úterní tiskové konferenci zpochybnili přínosy a výhody systému elektronické evidence tržeb (EET), jak je prezentuje ministerstvo financí. Resort podle Ferjenčíka použil nevěrohodnou metodiku a nadhodnocuje vliv EET i kontrolních hlášení tak, aby výsledek vyšel na čísla, která si vláda premiéra Andreje Babiše stanovila. Mluvčí ministerstva to odmítl.

• Česko chce v Sýrii postavit centrum nejprve pro 50 tamních sirotků a postupně ho rozšířit. Založí kvůli tomu speciální nadaci a bude se snažit získat peníze od dárců. České televizi to po úterním jednání se zástupci syrské organizace Červený půlměsíc řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

6. února

• Americký prezident Donald Trump v noci na středu vystoupil v Kongresu se svým projevem o stavu unie. Trump zmiňoval především ekonomickou prosperitu země a obhajoval vybudování zdi na jižní hranici s Mexikem. Zároveň oznámil, že 27. a 28. února se znovu sejde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem na druhém summitu ve Vietnamu.

• Severoatlantická aliance (NATO) se rozhodla do svých řad přijmout republiku Severní Makedonie. Ministr zahraničí Nikola Dimitrov ve středu s velvyslanci členských států Severoatlantické aliance podepsal v bruselské alianční centrále protokol o přistoupení své země k NATO. Přístup země, u níž by brzo měly začít také rozhovory o přistoupení k EU, blokovaly spory s Řeckem o název stejnojmenné řecké provincie, ale po historické dohodě o změně názvu Atény přestaly makedonské snahy blokovat.

• Předseda KSČM Vojtěch Filip se ve středu setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Měl ho informovat o své nespokojenosti s ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) a zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Zeman mu pak měl opáčit, že s ním souhlasí u Petříčka. O události napsal komentář náš redaktor Martin Dlouhý (odkaz zde).

• K velmi ostrému prohlášení se ve středu uchýlil předseda Evropské rady Donald Tusk. Na tiskové konferenci po schůzce s irským premiérem Leem Varadkadem prohlásil, že se zamýšlí nad tím, jaké místo je vyhrazeno v pekle pro tvrdé zastánce brexitu, kteří neměli sebemenší představu, jak by se měl řádně uskutečnit. Zároveň odmítl další ústupky ohledně irské pojistky a dodal, že stávající návrh dohody o brexitu je kompromisem.

• Prezident Miloš Zeman ve středu v dopise poblahopřál vůdci venezuelské opozice a šéfovi tamního parlamentu Juanu Guaidóovi „k odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ“ a pozval ho do České republiky. Guaidó se prohlásil za hlavu země namísto dosavadního prezidenta Nicoláse Madura kvůli Madurově kontroverznímu znovuzvolení.

• Český předseda vlády a miliardář Andrej Babiš se léta vymezuje proti migrantům, mnoho cizinců však pracuje v jeho společnostech, a to často za velmi špatných podmínek, napsal ve své reportáži německý server Deutsche Welle. Současně dodal, že mnozí pracovníci přišli do České republiky za pochybných okolností.

• Bezpečnostní informační služba nemá podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) vliv na výuku moderních dějin ve školách a ani do budoucna ji nemůže měnit. Poslancům školského výboru vysvětlil, že poznámka ve veřejné zprávě BIS o „sovětské verzi moderních dějin“ byla nešťastná.

7. února

• Německá kancléřka Angela Merkelová se ve čtvrtek účastnila summitu premiérů visegrádské čtyřky v Bratislavě, kde se představili český premiér Andrej Babiš, předseda polské vlády Mateusz Morawiecki, maďarský ministerský předseda Viktor Orbán a slovenský předseda vlády Peter Pellegrini. Řeč byla o migraci, o brexitu i o finančním rámci Evropské unie. Kancléřka vyzdvihla přínos eurofondů pro země Visegrádské skupiny a uvedla, že je na to potřeba myslet i při vytváření nového rozpočtu. Pellegrini na tiskové konferenci po schůzce uvedl, že země V4 a Německo vypracovaly projekt, který budou realizovat v Maroku. Projekt má pomoci při zastavení migrace do Evropy. Podrobnější nebyl, detaily by prý měly být představeny za několik týdnů.

• Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na zakotvení směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance do ukrajinské ústavy. Pro návrh hlasovala drtivá většina přítomných poslanců.

• Bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) se členem Legislativní rady vlády nestane, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) totiž nevyhověl návrhu ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Návrh jmenovat bývalého poslance do rady vzbudil ve veřejném prostoru velkou diskusi, zejména kvůli Haškově minulosti spojené s tzv. lánským pučem, kdy se po volbách v roce 2013 pokusil sesadit tehdejšího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku a pak v přímém přenosu o své účasti na schůzce několikrát lhal. Pochybnosti vypluly i okolo jeho doktorského titulu.

• Evropská unie nebude měnit podmínky brexitové dohody, je však ochotná upravit doprovodný text právně nezávazné politické deklarace, prohlásil po jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mayová se s ním setká znovu na konci února, v pondělí se pak mají sejít britský ministr pro brexit Stephen Barclay a hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier. Spojené království má vystoupit z EU 29. března, současná dohoda dojednaná v listopadu v lednu neprošla britskou Dolní sněmovnou.

• Již několik týdnů trvající slovní útoky mezi Itálií a Francii ve čtvrtek vyústily ve stažení francouzského velvyslance z Říma. Paříž tak reaguje na krok italského vicepremiéra a šéfa vládního Hnutí pěti hvězd Luigiho Di Maia, který se sešel se zástupcem hnutí tzv. žlutých vest. To od poloviny listopadu pořádá protesty proti hospodářské a sociální politice prezidenta Emmanuela Macrona.

• Čínská společnost Huawei je připravena se kvůli varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před jejími technologiemi bránit u soudů i prostřednictvím mezinárodní arbitráže. Požaduje zrušení nebo úpravu varování. Napsala to v dopisech adresovaných premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a řediteli NÚKIB Dušanu Navrátilovi, uvedl ve čtvrtek server Deníku N. Dopis podle něj v pátek projedná vláda.

8. února

• Podle listu The Wall Street Journal, který se odvolává na informace nejmenovaných představitelů americké vlády i armády, by se měli američtí vojáci stáhnout ze Sýrie do konce dubna. Prezident Donald Trump v prosinci ohlásil, že chce americké vojáky ze Sýrie stáhnout, protože teroristický Islámský stát byl už poražen.

• Úřad práce ČR dnes oznámil, že podíl nezaměstnaných v lednu oproti prosinci vzrostl z 3,1 na 3,3 procenta. Meziročně nezaměstnanost klesla z 3,9 procenta. Přes mírný nárůst jsou lednové hodnoty nejnižší od ledna 1997.

• Zástupci koalice ANO a ČSSD se v pátek shodli, že obědy zdarma nebudou pro všechny děti, nýbrž jen pro děti ze sociálně slabších rodin, a pro rok 2020 na ně chce dát vláda až 100 milionů korun. Zda budou peníze na obědy i v dalších letech, není jisté.

• Podle informací týdeníku Respekt provedl středočeský krajský úřad v lednu reorganizaci odborů, po které se dostane citlivý případ Andreje Babiše pod dohled jiných úředníků, než kteří stejnou agendu řešili dříve. Informace Respektu úřad potvrdil s odůvodněním, že šlo o „celkovou optimalizaci a zefektivnění“. Ozývají se však hlasy, že jde o účelovou reorganizaci úřadu, který v kraji vede hnutí ANO, důkazy ovšem neexistují.

9. února

• Už třináct let se v Osvětimanech v blízkosti lyžařského svahu nachází černá stavba rybníka. Spolu se sjezdovkou patří hradnímu kancléři a osvětimanskému zastupiteli Vratislavu Mynáři (Strana práv občanů a Zemanovci). Z rybníka nechává Mynář odčerpávat vodu na zasněžování svahu.

• Venezuelský opoziční vůdce Juan Guaidó, který se prohlásil úřadujícím prezidentem, je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci prezidenta Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi.

• Americká senátorka Elizabeth Warrenová podle očekávání v sobotu oficiálně oznámila, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany v prezidentských volbách, jež proběhnou v roce 2020. Informoval o tom server deníku New York Times. Očekává se, že republikáni nominují stávajícího prezidenta Donalda Trumpa.

10. února

• Na východě Sýrie poblíž hranice s Irákem v neděli pokračují těžké boje při obléhání poslední bašty teroristické organizace Islámský stát v zemi. Arabsko-kurdské koalici, která svůj útok zahájila v sobotu, vzdoruje asi 500 radikálů. V obklíčeném městečku Baghúz Faukání zůstává také několik stovek civilistů, většina se však už stačila evakuovat.

• V lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi si čelní místo udrželo hnutí ANO, které by získalo 32 procent. S velkým odstupem jsou na druhém a třetím místě dvě opoziční strany – Piráti (16,5 %) a ODS (13,5 %), které obě od posledního měření ztratily podporovatele. Na dalších pozicích jsou SPD (7 %), KSČM (6,5 %), TOP 09 (5,5 %), STAN (5 %), ČSSD (5 %) a KDU-ČSL (5 %).

• Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru na rádiu Frekvence 1 prohlásil, že jeho slibovaná schůzka s americkým protějškem Donaldem Trumpem je nepravděpodobná. Vidí za tím obviňování z toho, že jsou oba ruskými agenty. Připomněl i svůj nesouhlas s vydáním ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA či podporu firmy Huawei. „A já nejsem ten, kdo by se jakékoliv schůzky domáhal,” dodal Zeman.