O víkendu se konal stranický sjezd KDU-ČSL, na kterém se rozhodovalo o trajektorii strany do budoucích let. Členská základna si je vědoma složité situace strany a požaduje určité změny, což dala najevo například volbou Jana Bartoška na pozici 1. místopředsedy. Co si o současném i budoucím počínání strany myslí členové mládežnické organizace Mladí lidovci jsme se vydali zjistit přímo na sjezd v Ostravě.
V prostorách konferenčního hotelu Clarion, kde se sjezd KDU-ČSL konal, se nacházel mimo jiné i stánek Mladých lidovců. Mládežnická organizace strany byla založena v roce 2012, do současné podoby se dostala minulý rok, kdy došlo ke sloučení Mladých lidovců s Mladými křesťanskými demokraty.
Na otázky odpovídala nově zvolená předsedkyně ML Helena Martinková, která s námi nedávno mluvila při příležitosti jejího zvolení do funkce, a Gabriela Vaňková, členka krajského výboru jihomoravské buňky organizace.
V předchozím rozhovoru do Studentských listů padlo téma neúspěchu KDU-ČSL mezi mladými lidmi. S odkazem na projev Petra Pitharta, nemůže jít alespoň částečně o neschopnost prosadit se v médiích?
HM: Osobně si myslím, že to, jaké máme preference mezi mladou generací je více o tom, jakou děláme politiku. Přístup k médiím tomu také nemusí prospívat, ale myslím si, že základ je politika, kterou děláme a které se věnujeme.
Částečně navazující otázka – průzkumy ukazují, že zatímco preference ODS stoupají, preference KDU-ČSL a TOP09 se příliš nemění, případně lehce klesají. Neomezuje vás tedy v tomto ohledu spolupráce v rámci SPOLU? Nemůže jít o skryté nebezpečí?
HM: Je třeba dát si pozor, abychom se v té spolupráci neztratili. Měla by být maximální snaha o to, abychom byli viditelní a abychom měli svoje témata s jasnými postoji. Tím bychom neustále ukazovali, že jsme tady.
Na sjezdu je dáván velký důraz na zelená témata, ale některá rozhodnutí vlády týkající se ekologie byla vcelku kontroverzní. Příkladem může být důl Turów, či snížení spotřební daně z pohonných hmot. To sice nebylo primárně ekologické rozhodnutí, ale má do tématu velký přesah. Jak v tomto ohledu hodnotíte jednání velké strany?
HM: Turów je mimořádně citlivá záležitost – je otázkou, zdali to vůbec šlo udělat lépe. Věřím v důležitost transparentnosti jednání ve vztahu k takto citlivým věcem, větší transparentnost by tedy možná byla na místě. Výsledek jednání s Polskem je ale asi ten nejlepší, jaký můžeme mít, protože nějaká dohoda potřeba byla, aby vůbec Poláci činili jakékoliv kroky. Každý den, kdy dochází k těžbě bez mechanismů kontroly odtoku vody, je prostě špatně. Co se týká daně z benzínu, myslím si, že vzhledem k situaci, jaká nastala okolo cen surovin, tohle bylo nezbytné ze sociálních důvodů. Jinak si myslím, že náš postoj například k uhlí je jasný, akorát je možná potřeba ho ještě více zdůraznit.
GV: Doba, po kterou máme ministryni životního prostředí je na zhodnocení docela krátká, zároveň je to funkce komplikovaná. Vyvstaly nečekané události, které bylo třeba řešit a osobně jsem spokojena, jaký přístup ministryně Hubáčková přijala, například distancování se od uhlí, či prosazování čisté energetiky. Opravdu ale myslím, že je na hodnocení brzy. Od nástupu do funkce neuběhl ani půlrok a zrovna ministerstvo životního prostředí je funkce, ke které je potřeba přistupovat s dlouhodobým výhledem a širokou vizí, kterou ještě nebyl prostor naplnit.
Vaše mládežnická organizace je nejpočetnější ze všech stran. Co vaše spolupráce s hlavní stranou nabízí a jaké vám dává zázemí? Případně jaké jsou další důvody toho, že máte tak aktivní mládežnickou organizaci?
HM: Je to otázka například finanční podpory, máme k dispozici odborné zázemí (včetně technického) a můžeme sídlit v budově naší strany. V předsednictvu KDU-ČSL je pověřený místopředseda komunikací s Mladými lidovci, takže nám nabízí možnost vidět do dění a být jeho součástí. Spousta našich členů pracuje přímo pro stranu, díky našemu spolku tak má hlavní strana šanci najít lidi s určitou expertízou a vytáhnout je k sobě.
GV: Máme s hlavní stranou čerstvě podepsanou smlouvu o spolupráci. Naše spolupráce ale funguje standardně, my podporujeme stranu a ona podporuje nás. Například při organizaci akcí máme od strany finanční i logistickou podporu. Jinak je to ale hlavně o komunitě lidí, o ty primárně jde. Specifikum mládežnické organizace je, že se v ní lidi neustále střídají, protože funkční období je jeden rok, takže každý rok přichází noví lidé s množstvím energie a novými nápady, a to si myslím udržuje organizaci v tempu. Tato inovativnost je podle mě to, co přitahuje lidi k nám, tím jsme schopni je oslovovat.
Při pohledu na kandidátku do předsednictva strany člověk zjistí, že průměrný věk kandidátů je lehce pod 50 let. Nechtělo by to mladší tvář?
HM: Je to potřeba. Myslím si, že to je otázka jednoho až dvou sjezdů, než se vedení výrazně omladí, protože mezi Mladými lidovci i výše je dost osobností, které ještě potřebují chvilku vyzrát, a pak tam budou. Ještě se musí sžít s funkcí, kterou mají, ale je to otázka blízké budoucnosti. Ve vedení je nyní nejmladší Petr Hladík, ten má 37 let, a právě i on byl členem Mladých lidovců.
GV: Je čas na mladší tváře.
Může třeba členství v Mladých lidovcích pomoc někomu, aby se do vedení dostal?
GV: Určitě . Není to jediný smysl mládežnické organizace, ale dává nám přičichnout k politice a naučit se, jak vlastně funguje. O to snazší je následný vstup do reálné politiky a samotné KDU-ČSL. Mladí lidovci jsou poměrně mladá organizace, letos oslavíme desáté výročí. Díky tomu se u nás neustále rodí nové tváře, třeba někteří nový poslanci vzešli ze řad Mladých lidovců a je možné, že se tito lidé pak dostanou i do vyšších struktur strany.
Posuňme se ke kontroverznějšímu tématu – na oficiálním seznamu hostů sjezdu se objevil slovenský politik Marek Michalčík, který zastává názory podobné třeba Hnutí pro život. Ze seznamu hostů byl pak vyřazen až na poslední chvíli. Není trochu nešťastné se nechat zatahovat do takovýchto kontroverzí, hlavně když se Lidovci snaží v této oblasti o určitý rebrand?
HM: Určitě dává smysl se těmto kontroverzním věcem vyvarovat, hlavně když se snažíme proměňovat povědomí o naší straně.
S Hnutím pro život ale spolupracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Proti tomu se v otevřeném dopise ohradilo hned několik organizací jako je třeba Česká ženská lobby, Konsent či Amnesty International a vyžadují ukončení této spolupráce. Existuje nějaký tlak od vás, aby od spolupráce sešlo?
HM: Nestihli jsme na to zareagovat. Otázkou je, jestli reagovat budeme, ale nemáme k tomu vydefinovaný postoj.
První měsíce vlády SPOLU a PirStanu byly velmi náročné, co ale považujete za jejich největší úspěch?
HM: Ve spoustě věcí jsme si dobře poradili, třeba právě příchod ukrajinských uprchlíků. To je věc, která se daří i ze strany MPSV, které poskytuje nástroje pomoci. Je to věc, která funguje a mám z toho radost. Vždy je co vylepšovat a následující integrace bude náročná, především pro uprchlíky, kteří byli nuceni odejít, přesto mám ale z přístupu vlády radost.
GV: Tato snaha zatím nebyla dotáhnuta do konce, ale sleduji práci Marie Jílkové, naší poslankyně z Brna. V poslanecké sněmovně hodně bojuje za rodiče, díky její snaze se bude v létě schvalovat delší dovolená pro rodiče malých dětí, jejíž délka se bude odvíjet od počtu potomků. Tohle rodičům značně usnadní život, protože nemusí neustále řešit hlídání, pokud jim dovolená nevychází na celé letní prázdniny.
Na závěr výhled do budoucnosti – Marian Jurečka v jednom ze svých proslovů už nyní zmínil, že má KDU-ČSL ambice na to, být u vlády minimálně 8 let. Pokud by za těch 8 let měla po vládě zbýt jedna jediná věc, jaká by to měla být?
HM: Já bych si velmi přála, aby po nás za těch 8 let zbyla kvalitní práce v rámci Green Dealu, bezuhlíkové ekonomiky a dobře nastavená budoucnost energetiky. Pokud bych si tedy měla vybrat jednu věc, tak je to příprava koncepce energetiky bez uhlíku tak, aby to dávalo smysl.
GV: Výzva, před kterou nyní KDU-ČSL stojí, je i vnitrostranická. Z pohledu KDU-ČSL by tu tedy měla zůstat silná strana, která si udrží svou identitu a bude klást důraz na témata pro ni důležitá. Z pohledu výsledků vlády by mělo jít především o racionální zelenou politiku a transformaci energetiky směrem k čistým zdrojům.
