Amerického spisovatele Andyho Weira znáte pravděpodobně díky filmovému zpracování Marťana v režii Ridleyho Scotta. Kromě dobrodružství opuštěného astronauta na Marsu má Weir na kontě také román Artemis odehrávající se na stejnojmenné základně na Měsíci. Ve své třetí knize autor opouští pevný povrch a vydává se do vzdáleného vesmíru za záchranou Země.

Zachránit planetu

Spasitel (v originále Project Hail Mary, což je věru překladatelský oříšek), posouvá žánr zas někam trochu jinam. Jak se lišila Artemis od Marťana, přinesla prvky detektivky, thrilleru, tak se liší Spasitel od obou předchozích autorových počinů.

Je asi nejvíc sci-fi. Zatímco se Marťan s Artemis drželi hlavně vědy, ve Spasiteli si Weir hraje víc se svojí fantazií. Vzniká tak plnohodnotně vědeckofantastický příběh. Nepředstavujte si ale kdovíjaké Star Wars. Weir pořád dělá to, co umí nejlíp: realistické sci-fi. Jenom pokládá hranici představivosti o trochu dál, a přibližuje se tak třeba Arthuru C. Clarkovi.

2 v 1

S více než 450 stranami je Spasitel skoro dvojnásobný než Artemis a pořád znatelně delší než Marťan. Na vrub to můžeme přičíst tomu, že vypráví de facto dva příběhy. Samozřejmě na sebe navazují a přímo spolu souvisí. Jeden z nich je však vyprávěn retrospektivně v rámci flashbacků. Promíchány do sebe si tak vyžádají výrazně větší počet znaků než jediná příběhová linka v Artemis.

Neradno prozrazovat z příběhu mnoho. Záchranu Země jsem naznačil v úvodu, na obálce knihy se pak ještě píše, že hrdina je opuštěný (podobný prvek jako v Marťanovi), ale získá nečekanou pomoc. Jakékoli další vyzrazení děje by ale bylo na škodu, hlavně pro vás, potenciální čtenáře.

Minimum akce, maximum napětí, jednodušší věda

Andy Weir má úžasnou schopnost držet čtenáře v neustálé nejistotě bez zbytečně vypjatých scén. Jistě, i takové se najdou, většina knihy je ale relativně „jednotvárná“. V dobrém slova smyslu, alespoň z mého pohledu. Pokud si potrpíte na zvraty (a opět: nechybí, jen jich není mnoho) a přehršel akce, může se dostavit zklamání. Pokud vám ale stačí dlouhodobá nevědomost, která vede k potřebě přelistovat o několik kapitol dál, abyste zjistili, jak všechno dopadne, budete spokojeni. Přesně takovéto pocity totiž Spasitel vyvolává.

Nejsem přílišný fanoušek zdlouhavých technických a vědeckých popisů na úrovni, které nerozumím. Trápil jsem se s nimi třeba u Cesty do středu Země nebo právě u Marťana. Weir, jako techniky a vědy znalý člověk, je má opravdu rád a ve Spasiteli nechybí. Na místě je tudíž mírná kritika, protože bych se bez nich asi obešel. Na druhou stranu tvoří autorovu nezaměnitelnou DNA a nutno přiznat, že od dob Marťana je – co se pamatuju – docela omezil.

Česťyna

Pokud mě něco vyloženě zklamalo, jde o české vydání. Začít můžeme už od názvu a ptát se, zda je Spasitel skutečně ten nejlepší a nejvýstižnější název. Otázka je řečnická. Nevím. Jsme na tom aspoň lépe než Němci, ti se spokojili s Der Astronaut.

Mnohem – mnohem – horší věci se dějí uvnitř knihy. Počínaje opakováním slov ve větě a různými dalšími stylistickými vroubky přes nezanedbatelné množství překlepů až po hrubé pravopisné chyby na úrovni základní školy. Korektura odvedla doslova mizernou práci, a i když to vysloveně nebrání čtení, nechcete se každou chvíli zamýšlet nad tím, zda byste si měli zopakovat maturitu vy nebo korektoři. Pokud jste zvyklí číst v angličtině, možná bych zvážil koupi originálu.

Laťka zas o něco výš

Andy Weir se znovu překonává. „Znovu“ – Artemis asi objektivně nebyla lepší než Marťan, ale i při zachování žánru je každý z románů natolik odlišný, že i to je samo o sobě veliký úspěch. Ve Spasiteli udržuje autor čtenářovu pozornost napínavým dějem, zajímavými charaktery, zdánlivou beznadějností situace i permanentní špetkou naděje. Míchá koktejl moderní a sedmdesátkové science fiction, vesmírného dramatu a pro všechny své počiny vlastních komediálních prvků.

Zkrátka a dobře dělá Weir skoro všechno správně. V Česku mu to trochu kazí vydavatel, ale bez ohledu na tuto nepříjemnost je Spasitel jedno z nejlepších nových sci-fi, na které jsem narazil. Poutavý zážitek, který vás až do úplného konce nepustí.