Polské prezidentské volby vyhrál současný prezident a spojenec vládní pravicově-konzervativní strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda. Utkal se s opozičním kandidátem a liberálem Rafałem Trzaskowskim, kterého nominovala největší opoziční strana Občanská platforma. Druhé kolo se konalo dva týdny po prvním kole a celé volby poznamenala pandemie koronaviru.

V neděli 12. července se konalo druhé kolo polských prezidentských voleb (o prvním kole jsme psali zde). Utkali se v něm Andrzej Duda, současný prezident, nestraník kandidující s podporou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a Rafał Trzaskowski, starosta hlavního města Varšavy a člen největší opoziční strany, středopravicové Občanské platformy (kandidoval i například s podporou ekonomicky liberální strany Nowoczesna, polských Zelených a dalších).

Podle konečných výsledků, zveřejněných v pondělí ráno, volilo Dudu 51,03 procenta voličů, zatímco Trzaskowského 48,97 procenta. Výsledky jsou tak velmi těsné a potvrzují dlouhodobě silnou polarizaci polské společnosti. Volební účast činila rekordních 67,7 procenta, což je víc než tři procenta víc než v prvním kole a o dvanáct procent více než při druhém kole prezidentských voleb před pěti lety.

V letošních prezidentských volbách se hraje o hodně. Většinu v dolní komoře polského parlamentu, Sejmu totiž má národně-konzervativní autoritářská PiS. Opozice, vedená Občanskou platformou (PO), drží těsnou většinu v Senátu. Pokud by navíc dokázala vydobýt post prezidenta, mohla by držet vládu PiSu v šachu a vyřadit její kontroverzní návrhy (jako omezení nezávislosti justice či médií) ze hry. To se ovšem neděje, prezidentem zůstává Duda a opozice tak může nadále vládní návrhy maximálně brzdit v Senátu.

Prezident polských záležitostí

Mezi hlavní témata patřila situace kolem pandemie koronaviru. Tu se Polákům podařilo udržet na uzdě (tamní epidemiologická situace je nyní podobná jako v České republice). Nyní je pro Poláky jako hlavní téma ekonomická obnova země po epidemii. Andrzej Duda se to snažil nabourat a přitáhnout do kampaně i jiná témata, označil se za prezidenta polských záležitostí, zdůrazňoval vlastenectví a tradiční hodnoty a vymezoval se vůči LGBT komunitě.

Ta už nyní v silně katolickém Polsku čelí nenávistným projevům a to často i z vládní konzervativní PiS, která za Dudou stojí. Nicméně Duda se, pokud bude zvolen, zavázal, že navrhne změny ústavy, které zakáží „výuku LGBT na školách” (ať už to je cokoliv) a adopci dětí homosexuály (což v Polsku není možné ani v současnosti, ale zanesení do ústavy by tento stav utvrdilo a pojistilo).

Trzaskowski, liberál, který ve Varšavě zavedl několik opatření na podporu LGBT se snažil na Dudovu dehonestační kampaň kolem LGBT nepřistoupit a úzkostlivě se držel svých témat. Těmi jsou zlepšení systému státní správy, školství, zdravotnictví i sociálního zabezpečení, hájení demokratických zásad, posílení místních samospráv, které jsou lidem nejblíž a „nejlépe rozumí jejich problémům”, přátelská odluka církve od státu a především spojování polské rozdělené společnosti a komunitní soužití.

Provládní televize a opoziční tisk

Volbám předcházel boj na poli médií. Neuskutečnila se žádná společná televizní debata, protože Trzaskowski odmítl debatu ve „veřejnoprávní” vládní propagandistické Polské televizi (TVP) a Duda zase v nejsledovanější polské televizi, soukromé TVN, která podporuje spíše opozici. Nakonec to dopadlo tak, že debaty uspořádaly obě televize, v obou však chyběl protikandidát: Duda vystoupil na TVP a Trzaskowski zase na TVN. V souvislosti s tím Duda Trzaskowského obvinil z toho, že se prý „kryje zahraničními médii”.

Mimo provládní TVP a několika týdeníků, které mají majitele blízké vládě totiž drtivá většina velkých soukromých médií v Polsku podporuje opozici (jejich nezávislost na vládě je daná zahraničními majiteli, povětšinou Němci či Američany, ať už u nejsledovanější televize TVN, nejčtenějšího seriózního deníku Gazeta Wyborcza či nejčtenějšího bulvárního deníku Fakt), k zlosti PiSu, která zejména Německo obviňuje ze zasahování do polských záležitostí, když polská média s německými vlastníky kritizují vládu (v Polsku je cítit silný nenávistný sentiment vůči sousednímu Německu a Němcům, zejména u nacionalistů, který částečně vychází z událostí druhé světové války).

V minulosti se dokonce objevil od vládních poslanců návrh, který by zakazoval, aby měla polská média zahraniční vlastníky. To ovšem narazilo u Američanů, již zmíněná největší komerční televize TVN má totiž americké majitele a návrh je tak zatím zjevně mimo hru, protože Polsko se dlouhodobě snaží budovat dobré vztahy s USA.

TVP věnovala spoustu času v programu kydání špíny na opozičního kandidáta, virální se stala například reportáž propagandistické televize, která má antisemitský podtext. V hodinovém pořadu polská vládní televize opozičního kandidáta obvinila, že „naplní požadavky Židů” a vyplatí polským Židům reparace za holocaust. Reportáž byla navíc zcela vylhaná a manipulativní (Trzaskowski řekl, že by návrh na reparace nepodepsal, jeho vyjádření se ale v reportáži neobjevilo, zato se zde odvysílal desetiminutový monolog Dudy, jenž deklaroval, že návrh nepodepíše a ještě stihl vyjmenovat všechny svoje programové body).

Opoziční média ovšem zároveň nešetřila Dudu. Velké polské deníky a politické magazíny jednoznačně podpořily opozičního kandidáta, věnovaly se obsáhle kauzám prezidenta i PiSu. Nejčtenější bulvární deník Fakt pak týden před volbami „šťoural” do toho, že Duda nechal omilostnil člověka obviněného ze sexuálního násilí.

Dudův triumf

Že to bude napínavý a těsný boj, dokazovaly již volební průzkumy, které střídavě favorizovaly jednoho či druhého kandidáta s rozdílem většinou ani ne procento. Krátce před konáním druhého kola vyzval Duda ke spolupráci jak ultrapravicovou Konfederaci, tak středopravicové agrární polské lidovce.

https://www.facebook.com/andrzejduda/posts/3738792392804307

Volby každopádně nakonec vyhrál současný prezident Andrzej Duda. „Děkuji všem svým krajanům, kteří šli k volbám. Taková návštěvnost dává krásné svědectví o naší demokracii. Děkuji těm, kteří pro mě hlasovali, podporovali mě a byli se mnou. Ať žije Polsko!” napsal na sociální síť Facebook staronový prezident krátce po zveřejnění prvních dohadů, které ho favorizovaly. Pozval potom svého protikandidáta do svého volebního štábu.

Trzaskowski to s poděkováním odmítl s tím, že chce trávit volební večer s rodinou. Po zveřejnění výsledků zároveň štáb opozičního kandidáta oznámil, že podá oficiální stížnost na volby. Objevily se totiž informace o volebních podvodech na některých zahraničních ambasádách (kde hlasují Poláci žijící v zahraničí). Hlasovat se tu mělo i po uzavření volebních místností a zveřejnění exit pollů.

Trzaskowski pak odpoledne na Twitteru poděkoval voličům. „Téměř 10 milionů hlasů. Děkuji vám za každý. Děkuji také za úžasnou energii, kterou se nám během těchto několika týdnů podařilo uvolnit. Bude to ještě krásné! Gratuluji Andrzeji Dudovi k vítězství. Druhé období je příležitostí ke změně.”