Právě si prohlížíte Uplynul rok ode dne, kdy se americká demokracie otřásla ve svých základech
WASHINGTON, DC - JANUARY 06: Law enforcement officers point their guns at a door that was vandalized in the House Chamber during a joint session of Congress on January 06, 2021 in Washington, DC. Congress held a joint session today to ratify President-elect Joe Biden's 306-232 Electoral College win over President Donald Trump. A group of Republican senators said they would reject the Electoral College votes of several states unless Congress appointed a commission to audit the election results. (Photo by Drew Angerer/Getty Images)

Před rokem, 6. 1. 2021, zaútočili příznivci tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa na symbol americké demokracie a zákonodárné moci, památnou budovou Kapitolu, ve které právě probíhalo zasedání obou komor Kongresu a sčítání odevzdaných hlasů volitelů. Vyšetřování události probíhá na několika frontách, a i po roce zůstává otázkou, zda se někdy dobere svého konce. Článek si poslechněte také v audio verzi.

Ve středu 6. ledna 2021 se americká demokracie bezprecedentně otřásla ve svých základech a scény, které vysílala všechna světová média, opět připomněly, že demokratický systém je ve všech zemích velmi křehký a populismem ho lze nebezpečně zneužít.

Washingtonské dění 6. ledna

Bývalý americký prezident Donald Trump rozděloval americkou i světovou společnost prakticky po celé čtyři roky své vlády. Jedni ho považovali za spasitele, který konečně hájí jejich zájmy v nejvyšší americké exekutivní funkci, druzí jím opovrhovali a děsili se představy, že by podruhé obhájil mandát prezidentský mandát. Oba tyto tábory měly podobný počet členů a Donald Trump si moc dobře uvědomoval, že jeho pozice není neotřesitelná. Využil všech možností, kterými mohl ovlivnit své příznivce, a již několik měsíců před listopadovými volbami proklamoval, že demokraté se chystají „ukrást volby a republikánské vítězství“.

Svá slova nikdy nepodložil jediným důkazem, s blížícími se volbami se jeho útoky stále stupňovaly a v mnohém se podobaly Trumpově první kampani v letech 2014 a 2015, kdy proti němu stála demokratická kandidátka Hillary Clintonová. O té tehdy podobně jako o Joeu Bidenovi, prohlašoval, že „dovolila Číně ukrást miliardy dolarů z amerického duševního vlastnictví“. V podrobné analýze, kterou provedla CNN, vyšlo najevo, že Trump ve většině svých útoků lhal. O své vítězství se předloni obával oprávněně, po konečném sečtení všech hlasů bylo jasné, že ho v Oválné pracovně nahradí demokratický kandidát Joe Biden.

V ranních hodinách šestého ledna se sešlo několik tisíc lidí na akci „Zachraňme Ameriku“, která se konala v parku sousedícím s Bílým domem a jež byla organizována Trumpovými přívrženci. Před polednem k účastníkům promluvil prezident Donald Trump a další lidé jemu blízcí. Trumpova řeč končila slovy: „Po tomto půjdeme ke Kapitolu a já tam budu s vámi“. Své příznivce tímto vyzval k pochodu ke Kapitolu, v němž právě probíhalo sčítání hlasů volitelů, kteří formálně potvrzují volbu amerického prezidenta. Trump vyzval republikánské zástupce, aby hlasování volitelů neuznali. K tomu se nikdo z republikánských členů Kongresu neodhodlal, a to ani viceprezident Mike Pence, do té doby Trumpův nejbližší spojenec a přítel.

U pochodu k budově Kapitolu však nezůstalo. O tom, že by mohlo dojít k násilnému pokusu o vniknutí přímo do budovy amerického zákonodárného sboru, měla zpravodajská služba FBI zprávy již o den dřív, kdy zaznamenala několik aktivit na sociálních sítích, na nichž se účastníci akce domlouvali na společném postupu. FBI ihned informovala stálou ochrannou službu Kapitolu i ostatní ozbrojené složky. Počet lidí, kteří by se potenciálně mohli do násilné akce zapojit, se jim však odhadnout nepodařilo. Po vniku demonstrantů do budovy tak docházelo k děsivě působícím situacím, kdy davu demonstrantů brání jediný příslušník tamější ochranné služby.

Ve čtrnáct hodin místního času rozbili demonstranti skleněná okna a vtrhli do budovy Kongresu, v jehož blízkosti již bylo postaveno pódium pro inauguraci nově zvoleného prezidenta Bidena. Američtí zákonodárci po tom, co získali informaci o hrozícím nebezpečí, přerušili jednání. Všichni ovšem nebyli dostatečně rychle evakuování a kvůli slznému plynu, který použili zasahující policisté, museli být někteří senátoři a kongresmani vyváděni tajnými únikovými tunely s nasazenou plynovou maskou.

Zákonodárci byli z budovy evakuováni v plynových maskách, Foto: The New York Times

Dvacet minut před šestou hodinou večerní prohlásili čelní představitelé bezpečnostních složek znovuobnovení zabezpečení budovy Kapitolu. Na místo musela být povolána dokonce i Národní garda, která celý objekt střežila ještě po několik následujících týdnů. O jejím povolání rozhodl viceprezident Mike Pence společně s tehdejším ministrem obrany Christopherem Millerem. Donald Trump příkaz k povolání gardy nevydal, přestože si tento skutek zpětně pokusil přisvojit.

Tehdejší prezident Trump byl několikrát nabádán členy svého týmu i Republikánské strany, aby natočil vzkaz a vyzval demonstranty, aby opustili budovu Kapitolu a zanechali násilí. To se stalo až po několika hodinách, kdy měly bezpečnostní složky celou budovu Kongresu prakticky pod kontrolou.

Při útoku zemřel jeden zasahující policista, kterého jeden z demonstrantů udeřil hasicím přístrojem. Ženu, která chtěla prolézt skleněnými dveřmi uvnitř Kapitolu postřelili policisté, v nemocnici potom žena zraněním podlehla. V následujících dnech pak kvůli zdravotním komplikacím přibývaly další oběti. Někteří zasahující policisté spáchali po samotném zákroku sebevraždu, další desítky z nich prožívají dodnes traumatické stavy a musely vyhledat odbornou pomoc. Příběhy některých zasahujících policistů přinesl před dvěma dny The New York Times Magazine.

Konspirační teorie

Trumpova nenávistná kampaň a někdy až dětinská neochota přijmout porážku se zrcadlila v další masivní vlně šíření různých konspiračních teorií (nejznámější QAnon) a vyvrcholila rozhodnutím sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a Snapchat, které se rozhodly účty amerického prezidenta dočasně zablokovat, z důvodu porušování jejich zásad. To Trump nazval novou formu cenzury a porušením svobody slova a projevu. Majitelé sociálních sítí nakonec přijali rozhodnutí, kterým Trumpovu aktivitu ve svém prostředí znemožnili i do budoucna.

Bývalý americký prezident přišel také s konspirační teorií, že násilníci ve skutečnosti vůbec nebyli jeho příznivci. S tímto tvrzením souzněli také někteří další politici Republikánské strany. Definitivně tuto „teorii“ poslal ke dnu šéf americké tajné služby FBI, když vypovídal v březnu minulého roku před speciální komisí zákonodárců. Ten zároveň čin označil za „akt domácího terorismu“.

Vyšetřování loňského lednového činu se rozběhlo na několika frontách. Prvotní reakcí na útok byla ústavní žaloba (impeachment) proti Donaldu Trumpovi, který schválil americká Sněmovna reprezentantů již podruhé v pětiletém volebním období prezidenta Trumpa. V Senátu však žaloba nenašla dostatečný počet hlasů a tím pádem se nedostala k Nejvyššímu soudu, který by o ní s konečnou platností rozhodl.

Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.cz. Více informací naleznete zde.

V americkém Kongresu pro vyšetřování vznikla speciální komise, která si postupně k výpovědi předvolává důležité lidi z okolí tehdejšího prezidenta (mezi posledními to byl například bývalý Trumpův poradce Steve Bannon) i zástupce ozbrojených a tajných státních složek. V nedávné době komise zažádala také o tajné dokumenty a odposlechy z Trumpova nejbližšího okolí. Exprezident se rozhodl bránit proti tomuto kroku soudně, americký federální soud však rozhodl, že Trump nesmí bránit vydání jakýchkoli dokumentů. Očekává se, že exprezident se proti rozsudku odvolá. Výsledek vyšetřování komise je alespoň v těchto dnech v nedohlednu.

Vlastní vyšetřování rozběhlo také americké ministerstvo obrany kvůli podezření, že lednové akce se účastnili také příslušníci americké armády. V jejich službách slouží přibližně milion Američanů. Mluvčí Pentagonu John Kirby v prosinci minulého roku oznámil, že vyšetřování ukázalo na minimálně sto příslušníků americké armády v aktivní službě či záloze, kteří se v uplynulém roce účastnili extremistických akcí. Zdůraznil, že vyšetřovací pracovní skupina doporučila, aby byli vojáci proškoleni ohledně extremistických aktivit, například na sociálních sítích.

Za uplynulý rok byly obžalovány také stovky účastníků násilností uvnitř Kapitolu, jež policie a tajné služby postupně dále identifikují. Nejvyšší trest odnětí svobody na 63 měsíců si prozatím odnesl muž, který udeřil a zabil policistu hasicím přístrojem. Devlyn Thompson, jenž při střetech udeřil policistu, si odnesl trest odnětí svobody na 46 měsíců. Jednou z nejvýraznějších postav protestů byl tzv. „Šaman“ Jacob Chansley, který dovnitř Kongresu vtrhl svlečený do půl těla, s kožešinovými rohy na hlavě a tváří pomalovanou ve stylu americké vlajky. Za své řádění dostal u soudu také vysoký trest – odnětí svobody v délce trvání 41 měsíců.

V tomto roce bude vyšetřování loňských událostí dále pokračovat na kongresové úrovni i na úrovni orgánů činných v trestním řízení, které pokračují s identifikací útočníků a přípravou jejich obžalob.

Jakub Hříbek

Student žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..