Zatímco na západ od Česka mají mládežnické organizace v rámci stran silné postavení a jejich předsedové mají často prakticky jisté místo na kandidátce, v Česku je praxe zcela opačná. Mládežnické organizace mají na dění v mateřských stranách často malý vliv a jejich zástupci se na volebních kandidátkách příliš často neobjevují. Letos je však situace odlišná: do Poslanecké sněmovny kandidují hned čtyři předsedové mládežnických organizací, což je více než v minulosti. Figurují však často na nižších pozicích na kandidátkách a jejich šance jsou tak spíše malé.
Největší šance má zřejmě předseda Mladých lidovců Radovan Gaudyn, který kandiduje jako čtyřka kandidátky koalice Spolu v Ústeckém kraji. „Pokud bych se stal poslancem, byl by vzkaz všem mladým, že má smysl se společensky angažovat, protože i oni jsou schopni dosáhnout postavení, ve kterém mohou měnit svět k lepšímu,” řekl pětadvacetiletý politik dříve v rozhovoru pro Studentské listy. „Kdyby byl předseda mládežnické organizace zároveň poslancem, nebo jiným vrcholným politikem, ukázal by – hele, jde to, má to smysl! Nemusí jít jen o mě,” dodal. Další mladý kandidát pravicové trojkoalice, předseda TOP týmu Karel Pelikán, pak drží na jihomoravské kandidátce spíše symbolickou 27. pozici.
Spíše menší šance má pak zřejmě i předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych, který kandiduje na sedmém místě za svoji domovskou ČSSD v Praze. „Myslím, že šanci nemám. V Praze jako ČSSD získáme jeden nebo dva mandáty,” míní Ulrych, který za svoji hlavní prioritu označil dostupnost bydlení. „Tím, že bychom měli přístup na plénum Sněmovny a do médií, bychom daleko lépe mohli prosazovat naši agendu mladých lidí,” odpovídá na otázku, jak by jeho případné sněmovní angažmá mohlo Mladým sociálním demokratům pomoci.
Podobnou výchozí pozicí disponuje i předsedkyně Mladého ANO Markéta Plesníková, která kandiduje rovněž v Praze jako nestranička za hnutí ANO z desátého místa. Přiznává, že její šance na zvolení velké nejsou. „Pravděpodobně se mi sice nepodaří získat dostatek preferenčních hlasů, nastavila jsem si ale osobní cíl získat alespoň tisíc kroužků a to by pro mě bylo znamením, že jsem využila tuto šanci a odvedla během kampaně dobrou práci,” říká Plesníková.
„Když má mládežnická organizace zástupce ve Sněmovně, zaručí to, že spolek má informace o dění, projednávaných zákonech z první ruky a tak ví, na co se může připravit, co připomínkovat a podobně,” míní s tím, že by takto v případě zvolení chtěla sněmovní život přibližovat mladým lidem, zaměřit se na redefinici znásilnění nebo motivovat další mladé ženy ke vstupu do aktivní politiky.
Nedisciplinovanost mladých voličů i nízká známost
„Je nezpochybnitelný vliv nedisciplinovanosti mladých voličů, kterým jsou takoví kandidáti přirozeně nejbližší,“ osvětluje politolog a spolupracovník Studentských listů Aleš Michal, proč mládežnické organizace v Česku nevysílají do vysoké politiky příliš svých zástupců. Absence mladých u voleb však podle něj není jediným důvodem. „Zásadní je totiž také postavení mládežnických organizací v rámci stranického ekosystému. U tradičních stran, zejména ODS a ČSSD, je problémem jejich marginalizace v posledních letech. Ani Mladí konzervativci, ani Mladí sociální demokraté již nějakou dobu negenerují vůdčí osobnosti strany,“ říká Michal.
Českou situaci pak dává do kontrastu se sousedním Německem. „Robustní mládežnickou organizaci vytvořili například tamní mladí sociální demokraté, jejich dnes již bývalý šéf Kevin Kühnert je dlouhodobě jednou z nejdůležitějších postav ovlivňující debaty německé levice,” vysvětluje. Příliš velké šance nedává mladým kandidátům ani letos – jako představitelé mládežnických organizací nejsou tak pevně spjati se strukturou dané strany, limituje je navíc umístění na kandidátkách či nízká známost a visibilita.
Některé okolnosti však mohou naznačovat, že stav se postupně zlepšuje. Zatímco v letošních volbách kandidují předsedové mládežnických organizací hned čtyři, před čtyřmi lety se na volebních soupiskách objevil pouze tehdejší předseda TOP týmu Jan Kavalírek, který kandidoval z 23. místa za TOP 09 v Praze. Neuspěl však a do Sněmovny se nedostal: od voličů získal 507 preferenčních hlasů a skončil tak mezi ostatními kandidáty na 21. místě. Právě kroužkování by mladým kandidátům mohlo pomoci – k volbě mladých lidí vyzývá například organizace Youth, Speak Up!
U mladých politiků navíc často nejde o případný volební úspěch a zisk mandátů, ale o samotnou kandidaturu. „Díky této možnosti podílet se na kampani v ulicích jsem získala řadu podnětů a zkušeností, které mi mohou pomoci třeba příště být na ještě vyšším místě,” říká Markéta Plesníková, která za hnutí ANO už dříve kandidovala do Evropského parlamentu.
