Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla většinu soukromého i veřejného sektoru včetně vědy a výzkumu. Mnoho mezinárodních vědeckých ústavů ukončuje spolupráci s ruskými vědci a napětí mezi USA a Ruskem způsobuje nejistotu nejen v politice, ale i ve vědě. Zde je několik příkladů toho, jakým způsobem ovlivňuje válka na Ukrajině vědu a výzkum. 

Raketové motory pro NASA

Kvůli sankcím uvaleným na Rusko se Roskosmos rozhodl, že přestane dodávat Spojeným státům motory do raket. Rusko za dobu dosavadní spolupráce dodalo přes sto dvacet dvoukomorových modelů, které jsou dle ruské stanice vybavené špičkovou technologií. Program díky kterému Rusko motory prodávalo již bude brzy končit, tedy škody ve vesmírném výzkumu pro USA nejspíš nebudou veliké. 

Ukrajinský výzkum na pokraji zhroucení

Mnoho vědců pocházejících z Ukrajiny uteklo či emigrovalo do jiných evropských států za nabídkami práce. Někteří se rozhodli přestěhovat na venkov, ovšem mnoho ukrajinských vědců se rozhodlo zůstat doma. Mezinárodní vědecká komunita se snaží ukrajinský výzkum podpořit i za těžkých podmínek. Vyjádření podpory se dostalo i od astrofyziků z ESA, kteří prohlásili, že odmítají spolupracovat za současných podmínek s Ruskem na misi ExoMars, která má vyslat nové vozítko na Mars. Toto bude mimo jiné znamenat zpoždění celého projektu. 

Rusko součástí Evropských projektů

I přes švýcarskou podporu Ukrajině a sankce  uvalené na Rusko jsou ruští vědci, kteří spolupracují na projektech, jako je například jaderný výzkum ve švýcarském CERNU, stále součástí projektů a plánují na nich pokračovat. Německo již vyzvalo, aby spolupráce s Ruskými vědeckými institucemi byly pozastaveny. Bojkot se dotýká i oblasti fyziky, Německo odmítlo použít ruskou hlavní stanici na německém teleskopu, čímž celý systém vypnuli. Další z mezinárodních bojkotů vůči ruské vědě pozorujeme v oblasti matematiky – matematické instituce publikovaly vyjádření o tom, že se nehodlají kvůli ruské invazi účastnit konference v Petrohradu, konference se tedy nakonec uskuteční online.

ISS v ohrožení

Sankce uvalené na Rusko ze strany USA obsahují také limit na dodávání nových technologií z Ruska, které jsou potřebné pro operování Mezinárodní vesmírné stanice. ISS je provozovaná pěti vesmírnými organizacemi v rámci kterých je i ruský Roskosmos. ISS má fungovat do roku 2030, ovšem bez spolupráce s Ruskem je budoucnost stanice v ohrožení. Více o konci Mezinárodní vesmírné stanice si můžete přečíst zde. 

Jaderný výzkum vlastněný Rusy v ČR

Nejen na Ukrajině či v USA jsou znát dopady sankcí vůči Ruskému výzkumu. I v Česku na jaderném výzkumu spolupracuje ruská banka, na kterou Spojené státy uvalily sankce. V Husinci u Prahy se zabývají výzkumem jaderné energetiky, jehož stopu mimo jiné nese také stavba jaderných bloků elektráren v Dukovanech a Temelíně. V Řeži se zase zabývají výzkumem bezpečnosti energetických zdrojů a snaží se zajistit, aby systémy v jaderných elektrárnách vyhovovaly mezinárodním normám. Fialův kabinet potvrdil, že v současnosti chystá nové sankce proti Rusku a také proti skupině Gazprombank pod kterou spadá i sedmnáct procent akcií společnosti, která v Husinci výzkum provozuje.

Jaderná elektrárna v okupaci Rusů může ovlivnit i ČR

Ruská armáda obsadila Ukrajinskou záporožskou jadernou elektrárnu. Kdyby se Rusové rozhodli, že elektrárnu zneškodní, ovlivnilo by to celou Evropu, včetně České republiky. Záporožská elektrárna je jednou z největších jaderných elektráren v Evropě a doposud dodávala elektřinu do velké části ukrajinských domácností. Co tedy může ukrajinská armáda dělat? Na elektrárnu nemůže zaútočit letecky, protože by tím mohla poškodit reaktory a v důsledku vypustit radiaci. Elektrárna při útoku byla poškozená, ovšem nezdá se, že by z generátorů unikala radiace.

Vědecký dvoutýdeník je seriál Studentských listů, který vychází každý druhý týden. Zabývá se novými technologiemi a aférami ze světa vědy.