Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

17.11.2020 10:50

Výstava Studentské revoluce představuje dějiny, ukazuje vzpomínky, a především předává naději

K Mezinárodnímu dni studenstva připravila organizace Post Bellum spolu s databází Paměť národa rozsáhlou výstavu Studentské revoluce. Ta nejen přibližuje historii československého národa domácímu i zahraničnímu publiku, ale také ukazuje, jak velkou hnací silou může být touha mladých lidí po změně.

Paměť národa tvoří nejrozsáhlejší pamětnickou databázi v Evropě, soustředěnou na příběhy osob z 20. století. Obsah doplňuje množství novinářů i historiků, kteří přibližují vzpomínky těch, co zažili dějiny na vlastní kůži. Databáze obsahuje příběhy hrdinů, kteří se postavili totalitě, ale dává prostor i druhé straně, tedy těm, kteří se na upevnění režimu podíleli.

Výstava začínající 17. listopadu dle slov Mikuláše Kroupy, zakladatele organizace Post Bellum, není  ctí jen pro Paměť národa, ale hlavně pro celou zemi. „Obsahem výstavy je velmi příznačné téma – sametová revoluce a studentské protesty. To je něco, co české země mohou nabídnout světu jako inspiraci a povzbuzení všem mladým lidem. Každý z nás se může stát nejen účastníkem, ale aktérem a hybatelem boje za svobodu a demokracii,“ říká Kroupa. Dle něho je cílem výstavy nejen povzbudit mladé lidi, aby se nebáli hájit svá práva a svobody, ale také přispět ke vzdělání společnosti.

Ustanovení Mezinárodního dnu studenstva v Londýně, 1941. Zdroj: Paměť národa

Expozice vysvětluje globálnímu publiku český původ Mezinárodního dne studenstva, jakožto jediného mezinárodního svátku, který má tradici v České republice (více jsme o něm psali zde). Atraktivní je ale i pro české publikum, hlavně díky svědectvím pamětníků, archivním materiálům a televizním záznamům. Výstava Studentské revoluce popisuje dva historické roky z dějin Československa.

Odvaha mladých jako zpráva budoucím generacím

V první části, věnované roku 1939, se diváci seznámí s historickými kořeny dne studenstva, s prvními protesty, osobou studenta Jana Opletala a zavřením vysokých škol. Svůj příběh zde vypráví například pamětník Jaroslav Franc.

Druhým revolučním datem je 17. listopad 1989, kterému je věnováno bezpochyby nejvíce pozornosti. Zde tvůrci výstavy popisují začátky revoluce, sepsání deseti požadavků, průběh protestů a jejich šíření z Prahy do regionů až po samotný pád režimu. O svá svědectví se podělili studentská vůdkyně Monika Pajerová, bývalý student žurnalistiky Václav Bartuška a studentský aktivista Milan Podobský. Regionální iniciátory stávek zastoupili svým vyprávěním Tomáš Šponar a Monika Brázdová.

Náhled výstavy. Zdroj: Paměť národa

Expozice se nachází kompletně v on-line podobě na platformě Google Arts & Culture. Tento virtuální prostor zprostředkuje kulturní dění zájemcům po celém světě. Funguje od roku 2011 a kromě Post Bellum s ním v České republice spolupracuje více než dvaceti kulturních institucí včetně Knihovny Václava Havla, Národní galerie či Národního divadla. „Doufám, že díky projektu se i globální publikum se seznámí s českými kořeny tohoto významného dne. Vystavené příběhy mají za cíl přivést naději do časů, ve kterých právě žijeme,“ dodává programová manažerka Google Arts & Culture Liudmila Kobyakova.

Výstava Studentské revoluce je nejen připomínkou zásadních let z dějin Československa, ale hlavně poselstvím dalším generacím, že hlasy mladých lidí mají ve společnosti své místo. A pokud se nebojí ozvat dost hlasitě, nikdy nezůstanou nevyslyšeny.

Spot k výstavě si můžete pustit zde.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře