Do Dubaje během pátku a soboty zamířily špičky světové politiky. Na summitu COP28 představily odvážné sliby v oblastech snižování emisí a podpory států ohrožených změnou klimatu. Vyjednávání ale poznamenalo geopolitické napětí i další skandály hostující země.
Úvodní dny na COPu přinesly v první řadě důležité sliby s cílem snížit světové emise. 118 zemí světa se zavázalo ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 11 terawattů a zdvojnásobit energetickou účinnost. Tento krok se setkal se souhlasem klimatických aktivistů, podle Terezy Fenclové Maškové z Klimatické koalice „reflektuje preference globálního společenství‟ a je dobrou zprávou.
Přestože iniciativa, vedená Evropskou unií, vyvolala především chválu, její úspěch haní dvě velké absence – Čína a Indie. Ani jedna z těchto velmocí se k plánu nepřidala, jde přitom o prvního a třetího největší původce emisí oxidu uhličitého.
Nukleární řešení
O poznání méně států podpořilo jadernou energii podobným závazkem k jejímu ztrojnásobení do roku 2050. Jedním z 22 podporovatelů tohoto slibu je Česká republika, premiér Petr Fiala (ODS) mu při projevu v Dubaji věnoval velkou pozornost: „Jaderná energie je spolehlivá a bezpečná. Věřím, že rozvoj jaderné energie je extrémně důležitou strategickou investicí pro naši budoucnost.‟
Dohoda, v jejíž čele stojí Spojené státy, se odvolává na prognózy Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Vymezuje se také vůči odstavování atomových elektráren a zavazuje státy nejen k jejich rozšíření, ale i odpovědnému operování a nakládání s jaderným odpadem.
Role jaderné energie ve snižování emisí ale nadále zůstává kontroverzním tématem. „Je to sebestředný, politicky motivovaný slib, který nereflektuje roli jádra v energetické transformaci – ta je podřadná,‟ uvedl pro New York Times David Tong, teoretický fyzik a výzkumník v think-tanku Oil Change International. Negativně se k plánu staví i organizace Greenpeace, podle členky a vedoucí klimatické kampaně Miriam Macurové je „příliš pomalá, příliš drahá a příliš nebezpečná.‟
Miliardy ve škodách
Již ve čtvrtek při zahájení summitu dosáhli vyjednavači prvního velkého výsledku – oficiálně spustili fond pro nápravu škod a ztrát. Peníze z něj půjdou chudým zemím zasaženým následky změn klimatu a bude pod správou Světové banky.
Do kasy budou přispívat vlády rozvinutých zemí, převážně na globálním západě. Jde o důležitý nástroj klimatické spravedlnosti, protože právě tyto státy vypustily do ovzduší většinu skleníkových plynů. Následky klimatické krize ale nepoměrně zasahují rozvojové a ostrovní státy, které nemají potřebné prostředky na adaptaci a opravu způsobených škod.
Jednotlivé vlády již přislíbily první příspěvky – Německo i Spojené arabské emiráty zaplatí sto milionů dolarů (přes 2,2 miliardy korun), dalších 75 milionů dolarů přijde z Velké Británie. Spojené státy překvapily poměrně malou částkou 24,5 milionů dolarů, lze ale předpokládat, že tento původní obnos navýší. Evropská unie, včetně stamilionového příspěvku Německa, slíbila celkem 245 milionů dolarů.
„Dnešní zprávy o [fondu] ztrát a škod dávájí klimatické konferenci náskok před vládami. Jejich vyjednavači to musí využít jako vzor pro doručení skutečně ambiciózních výsledků,‟ neskrýval radost pro server Guardian Simon Stiell, výkonný tajemník při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu.
Fond pro škody a ztráty jde ruku v ruce se Zeleným klimatickým fondem, ten se zaměřuje především na adaptaci a předcházení škod. Zatímco Zelený fond v druhém kole přispívání získal téměř 13 miliard dolarů, celkový obnos v kase pro státy je prozatím stále pod půl miliardou. Toto číslo se ale musí rapidně zvýšit – podle některých odhadů mohou škody způsobené změnou klimatu každoročně šplhat až do stovek miliard dolarů.
Skandály a problémy
Konferencí otřásaly skandály dlouho před jejím začátkem, a to převážně díky prezidentovi COP28 Sultanu Al Jaberovi. Mimo tohoto postu také sedí na ministerstvu průmyslu a vykonává funkci výkonného ředitele ADNOCu, státní emirátské ropné společnosti.
Mimo nařčení z plánu využít COP pro uzavření nových fosilních obchodů (vlivem čehož z poradního sboru COP28 rezignovala Hilda Heine, bývalá prezidentka Marshallových ostrovů) nyní čelí dalšímu problému. Při meetingu před začátkem summitu řekl Mary Robinson, bývalé zvláštní pověřenkyni OSN pro změnu klimatu, že za nutností ukončit spalování fosilních paliv pro splnění klimatických závazků „není žádná věda.‟
Proti tomuto výroku se ostře ohradila řada aktivistů a vědců. „Věda hovoří jasně. Udržet se pod 1,5 stupni Celsia je možné pouze když přestaneme pálit všechna fosilní paliva. Ne redukovat, ne snižovat [jejich uhlíkovou stopu]. Přestat, ve stanoveném plánu,‟ popřel Al Jabera i generální tajemník OSN António Guterres. Učinil tak nevědomky, slova prezidenta konference vyšla najevo až o několik dní později.
„Říkám zas a znova, že snížení a redukce využívání fosilních paliv je nevyhnutelná, dokonce nutná,‟ mírnil následně Al Jaber svá slova, která novináři prý vytrhli z kontextu. Žádal také, aby jeho práci zhodnotili až po skončení COPu.
Vyjednávání v Dubaji nabouraly i geopolitické problémy zúčastněných států. Prezident Izraele Jicchak Herzog nepronesl jeho úvodní projev, místo toho strávil čas mezi státníky vyjednáváním o současné situaci v Gaze – v pátek totiž zkolaboval domluvený klid zbraní. Na seznamu řečníků figurovali i Mahmúd Abbás, lídr palestinské vlády na Západním břehu nebo Muhammad bin Salmán, korunní princ Saúdské Arábie, ani jeden z nich se však k pultíku nedostavil.
Největší drama ale způsobila íránská delegace. Po vyfocení tradiční „family photo‟ summit opustila a vyklidila i jejich pavilon. Důvodem pro odchod měla být „politická, předpojatá a nerelevantní přítomnost falešného sionistického režimu‟, neboli Izraele.
Toto je druhý text ze série o probíhajícím summitu COP28. Úvodní článek, který COP a dění na něm představuje, si můžete přečíst zde.