Mezinárodní den žen se v posledních letech opět napět vrací ke svým politickým kořenům. I když útlak zažíváme po celý rok, stejně může mnohé překvapit závažnost problémů genderové nerovnosti. Boj za ženská práva může být velmi frustrující i díky vzestupu korporátního feminismu, který přebírá témata boje proti patriarchátu a ohýbá je ve své zájmy, jak je trefně popsáno v Manifestu pro 99 , který byl v českém prostoru tak úspěšný, že už ho mimo knihovny prakticky nelze sehnat. Zároveň můžeme vnímat hněv kvůli nárůstu domácího násilí, femicidám a snahám o omezení potratového práva. Tento článek si ale klade za cíl upozornit na mnohé úspěchy feministického hnutí od posledního MDŽ.

Za jednoznačný úspěch můžeme považovat prosazení menstruačního volna pro ženy se zvláště bolestivou menstruací ve Španělsku. Pro mnoho lidí byla tato problematika zpopularizována skrz videa, ve kterých muži zkouší simulátor menstruačních bolestí a poznávají alespoň zlomek strastí, které menstruující lidé zažívají. Stále častěji se objevují podniky, které jsou uvědomělé a poskytují menstruační pomůcky na toaletách. Je třeba vyzdvihnout také organizace typu Jako doma , které pořádají sbírky a poskytují menstruační pomůcky ženám bez domova. Tato organizace také ukazuje genderový rozměr bezdomovectví. U většiny dalších výrazných akcí je ale hlavním úspěchem to, kolik lidí se postavilo a bojovalo proti patriarchátu.

Konkrétně v České republice můžeme vnímat boj proti genderově podmíněnému násilí. Je třeba si připomínat, že tím se zabývá právě Istanbulská úmluva, která je souhrnem opatření právě proti takovému násilí. V Česku stále ratifikována není, což české feministické hnutí vidí jako problém. Mnohé kauzy sexuálního obtěžování, ať už na univerzitách či v politice přináší povědomí o této problematice. Ve veřejné debatě se ale mluví i o tom, jak by se o takových věcech mělo psát a média se postupně učí, jak k tématu přistupovat s citem k obětem. Ale k mediím se ještě vrátíme později.

Jsem feministka. Boj za rovná práva a emancipaci jsou pro mě odkazem velkých českých osobností a myslitelů jako byl Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plamínková či Milada Horáková. Domácí násilí, nízké zastoupení žen v politice a na vedoucích pozicích, počty znásilnění i nerovné platové podmínky nám ukazují, že hodnoty feminismu jsou stále živé.

Kateřina Stojanová, zastupitelka Ústeckého kraje, předsedkyně Mladého Pirátstva z článku Považujete se za feministu*feministku? Odpovídají mladí politici a političky

Přes veškerý progres, stále můžeme vidět mnoho chyb. Na část z nich upozorňuje instagramový profil @mlc_zlato. Společenskou debatu zvedla i anketa, kde se média ptala politiků, zda jsou feministi*tky. Naději nám mohou dát výsledky stejné ankety mezi členy mládežnických organizací stran od Studentských listů.

Když ještě chvíli zůstaneme u boje proti genderově podmíněnému násilí je třeba zmínit pět nadějeplných projektů. Všechny tyto organizace spojuje budování komunit přes sociální sítě. Lidským příběhům se věnují profily @procjsmetonenahlasili a @to.po.tom, které tématizují dopady sexuálního násilí na lidské životy. Příběhy domácího násilí zveřejňuje organizace @pod.svicnem, která ukazuje rozsah situací, které se často odehrávají v soukromí a mohou nás zcela šokovat. Pod svícnem zase dobře doplňuje profil @beztrestu, která zveřejňuje soudní případy domácího násilí a jejich rozsudky. Také vyšel letos pořad České televize 5 let, který vypráví případ jednoho znásilnění. Pokud se chcete aktivně zapojit, tak můžete podepsat petici za redefinici znásilnění jako absence konsentu, které již zbývají pouze stovky podpisů. Za touto peticí stojí neziskové organizace Konsent, který také letos rozjel projekt generace K, a Amnesty International.

U většiny dalších výrazných akcí je ale hlavním úspěchem to, kolik lidí se postavilo a bojovalo proti patriarchátu.

Ale bylo by naivní zůstat jen u událostí u nás. V USA byla zrušen zákon Roe vs. Wade, který zaručoval právo na potraty. To samo o sobě je zpráva, která pro ženská práva jistě není nijak příznivá, ale co můžeme oslavovat jsou protesty, které po hlasování následovaly. Davy (nejen) žen se spojily pro vyjádření nespokojenosti s omezováním reprodukčních práv, což nám může dodávat naději, že je zde resistence a lidem na právu na potraty záleží.

Mezi další organizovaný odpor se zcela jistě může řadit antiputinovský feminismus. V debatách se objevuje, že válka má dlouhodobě na ženy větší dopady, hovoří se i o znásilnění jako válečné zbrani a v neposlední řadě jsou to právě ukrajinské ženy a ženy po celém světě, které nechtějí pasivně přihlížet válečnému násilí a pracují na dlouhodobé rezistenci. V neposlední řadě je třeba mluvit o současné revoluci v Íránu proti autoritativnímu režimu. Revoluce je vedena ženami, které vyburcovala smrt Mahsi Amíní, která byla zavražděna policií za nevhodné nasazení šátku. Ženy protestují, pálí hidžáby, vzpomínají na období svobody, bojují za lepší budoucnost a komunikují svoje téma skrz sociální sítě do celého světa.

Co ale můžeme vnímat jako největší naději současného feminismu je nové nastavení jeho hodnot. Mezi nejvíc skloňovaná slova poslední doby v hnutí je intersekcionalita. Tento pojem značí propojenost jednotlivých sociálních problémů, které se navzájem propojují a pro boj proti nim, musíme tyto spojení vidět. Příkladem je třeba ekofeminismus, který prioritně spojuje téma vykořisťování přírody a žen. Tomu se věnovalo březnové vydání novin A2, které naštěstí nejsou jediným médiem věnujícím se feminismu dlouhodobě.

Bezpochyby se stále hnutí také drží tématu inklusivity. Ta se stará o to, aby v debatách a veřejném prostoru mohl být zapojený každý od Romů po lidi s postižením.

Dalším tématem je také propojení feminismu s odbory, které bylo částečně zviditelněno i kandidaturou na prezidenta Josefa Středuly, který české odbory vede. Práce zvlášť ve spojení s kritikou kapitalismu je spojeni často skloňované v komentářovém médiu Alarm, který letos uvedl další reportáže Saši Uhlové z cyklu Hrdinové kapitalistické práce, která se dlouhodobě věnuje pracovním podmínkám. Např. se v této sérii infiltrovala mezi pracovnice na německé farmě, kde pracovala za malou mzdu bez odpočinku a právních jistot, aby toto téma mohla veřejnosti představit.

Feministické hnutí se bezpochyby věnuje také tématu inklusivity. Ta se stará o to, aby v debatách a veřejném prostoru mohl být zapojený každý od Romů po lidi s postižením. Zde bych upozornila na výstavu Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov, kde tématizuje útlak těl, především těl s postižením, migrantů a žen. Koťátková je součástí projektu Futuropolis, který se právě uzavírá. Věnoval se způsobům zařazení témat jako gender, zdraví, nerovnosti či klima do výuky. Jednalo se o participativní projekt, ve kterém se spojilo mnoho pedagogů, které své poznatky již aplikují. Dále se však výstupy budou posílat ministerstvu školství. Najít je lze na stránkách Futuropolis.

Pro udržitelnost, aktivismus a budování feministické budoucnosti je třeba zmínit poslední klíčovou hodnotu současného feminismu. Tou je péče a komunita. Těmto tématům je prioritně věnují dva kolektivy – Kolektiv SdruŽeny a Druhá směna. SdruŽeny jsou skupina na lokální poměry zcela unikátní, jedná se o nehierarchické ženské sdružení, které se mimo vnějšího aktivismu věnují budování podporující komunity a žití jejich ideálů. Dvě členky Sdružen založily nový revoluční projekt Druhá směna. Jedná se o udržitelné médium, který každý měsíc zveřejňuje čtyři obsáhlé články na jedno feministické téma spojující vždy osobní příběh a uvedení do problematiky či teorie. Druhá směna přináší zahraniční myšlenky a nenechává se ve svých cílech omezovat mainstreamem. Redaktorky vybraly 200 000 korun na fungovaní, takže se jistě i v dalším roce můžeme těšit na pokračování jejich projektů, které přináší edukační materiály pro současné feministky.

Feminismus se každým týdnem posouvá, můžeme slavit současné úspěchy a stále otvírat nové problémy. S těmito zmíněnými projekty může být každý den dnem žen. Pokud se chcete tématu věnovat nadále, přidáváme i tipy na letos vydanou feministickou literaturu, hudbu a podcasty.

Knihy

• Budoucnost je feministická – čtivá populárně naučná kniha shrnující průzkum o intersekcionalitě v environmentálních českých hnutích
• Proč jsme tak naštvané – 24 esejů popisující genderové nerovnosti v České republice
• Děti to chtěj vědět taky – průvodce pro rodiče, jak bez ostychu a otevřeně mluvit s dětmi o sexu
• Klub rozkoše – inklusivní průvodce pro zlepšení sexuálního života
• Feminismy (letošní překlad) – kniha shrnující historii různých směrů feminismu

Hudba

• Delilah Bon – anglická zpěvačka zpívající o patriarchátu, útlaku queer lidí, sexuálnímu násilí a kritice policie
• Arleta – česká rapperka přinášející do našeho prostoru ženskou energii a do svých testů večný boj s patriarchálními normami
• Siksa – polská zpěvačka a performerka letos vydala album, kde reflektuje svojí zkušenost s feministickým aktivismem za poslední roky, překlady textů najdete na jejím Bandcampu

Podcasty

• Kvóty  – feministická talkshow, rozhovory s významnými ženami od Alarmu
• Paygap – podcast o systémových a společenských problémů kolem žen v práci
• Vyhonit ďábla – inklusivní podcast o zdravých vztazích, konsenzuálních sexuálních praktickách a upřímných příbězích