7. listopadu 2020, pár minut po poledni východního amerického času. Televize CNN právě vyhlásila demokrata Joea Bidena vítězem prezidentských voleb roku 2020, ve kterých porazil republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Američané si zvolili také budoucí viceprezidentku Kamalu Harris, která se tím stane první ženou a také černoškou ve druhém nejvyšším úřadu v zemi. Ne všichni v Americe však slaví. Jak tyto divoké volby probíhaly? Přijmul Donald Trump porážku? A co nás čeká v nejbližších týdnech? To vše, a ještě malinko více, se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!
Krátce poté, co většina amerických médii označila Bidena jako budoucího prezidenta, vybuchly ulice v některých amerických městech nadšením. Lidé se spontánně scházeli na silnicích a na chodnících, aby tančili, zpívali a oslavovali porážku současné hlavy státu. V hlavním městě se po poledni rozezněly tisíce klaksonů aut, jejichž řidiči tím chtěli spontánně dát najevo své nadšení z výsledku voleb.
Den, na který demokraté čekali, je tady. Sen, o kterém mnoho Američanů snilo, se stal skutečností. Joe Biden byl v sobotu, po čtyřech nekonečných dnech vyčerpávajícího sčítání hlasů, prohlášen americkými médii vítězem prezidentských voleb, jejichž volební účast byla nejvyšší za posledních 120 let.
Tyto volby byly unikátní i tím, že poprvé v historii volila většina voličů korespondenčně nebo prezenčně ještě před samotným dnem voleb. Bylo tak víceméně jasné, že se vítěze letos nedozvíme během volební noci, jak tomu bylo během většiny předchozích prezidentských voleb. I tak však mnoho Američanů čekalo hladké a jasné vítězství demokratického vyzyvatele Bidena.
To naznačovaly i průzkumy, které mu v celonárodním měřítku dávaly nad současným prezidentem náskok zhruba osmi procent. Přesvědčivé a jasné vítězství se však nekonalo. Průzkumy prezidenta Trumpa už zase drasticky podcenily. Americké prezidentské volby byly nakonec mnohem těsnější, než většina z nás čekala.
Jak se očekávalo, Spojené státy prožily jeden z nejdivočejších týdnů ve své moderní historii. Když se v úterý 3. listopadu začaly postupně po celé zemi zavírat volební místnosti a televizní stanice obdržely první výsledky, ve společnosti stále panovaly vyhlídky na jasné vítězství Joea Bidena. Po několika hodinách se však rozplynuly.
Jedním z prvních států, který své volební místnosti uzavřel, byla Florida, jejíchž 29 hlasů volitelů by v případě Bidenovy výhry zašlapalo Trumpovy šance na znovuzvolení hluboko do země. Bidenova kampaň ve vítězství na Floridě věřila, i díky početné latinskoamerické komunitě, většina politických komentátorů zde očekávala extrémně těsný výsledek. Ani jedno se však nekonalo.
Biden měl na Floridě díky předem spočítaným korespondenčním hlasům (způsob hlasování, který preferují zejména demokraté) počáteční náskok, který však nedokázal dlouho udržet. Trump nakonec Bidena předběhl a v průběhu noci svůj náskok ještě navyšoval, až se zastavil zhruba na 375 000 hlasech – to je mnohem větší rozdíl, než který byl očekáván.
Když bylo jasné, že Biden bude na Floridě poražen, začala jeho kampaň upírat zrak na dvojici států tzv. Rust Beltu, ve kterých v minulých volbách dokázal Trump zvítězit – Wisconsin a Michigan. Podle průzkumů, které vyšly před volbami, měl Biden ve Wisconsinu, v němž Trump vyhrál jen o něco málo přes 20 tisíc hlasů, náskok až 10 %. Očekávalo se zde tak, ostatně jako ve celé zemi, Bidenovo hladké vítězství.
Podobná situace panovala před volbami i v Michiganu, kde průzkumy přisuzovaly Bidenovi náskok zhruba sedmi procentních bodů. Mnozí političtí komentátoři však již předem upozorňovali na zvláštní jev, který by mohl výrazně ovlivnit interpretaci průběžných výsledků v jednotlivých státech. Očekávalo se, že demokratičtí voliči ve velkém využijí možnost korespondenčního hlasování, naopak voliči republikánů měli podle odhadů v masivních číslech přijít k volebním urnám osobně v den voleb.
V některých státech, jako je třeba právě Wisconsin či Michigan, nebo také velmi důležitá Pensylvánie, však zákony říkají, že se korespondenční hlasy mohou začít sčítat až přímo v den voleb (na rozdíl např. od Floridy, kde se hlasy odeslané poštou počítaly dny předem a ve volební den byly takřka všechny již sečtené). Komentátoři říkali, že by tak mohla v těchto swing states nastat situace, kdy dlouhou dobu ve státě povede Trump, ale jakmile se začnou počítat i korespondenční hlasy, převezme vedení Joe Biden. A přesně to se nakonec stalo.
3. listopadu v brzkých ranních hodinách našeho času měl Donald Trump nad Bidenem solidní náskok jak ve Wisconsinu, tak v Michiganu. Stejný vývoj byl v tu chvíli i v nedaleké Pensylvánii, kde prezident během volební noci s přehledem vedl. Trump společně s viceprezidentem Mikem Pencem a první a druhou dámou dokonce vystoupil před svými příznivci a prohlásil, že se stal jasným vítězem celých prezidentských voleb.
V páteční pravidelné glose se náš redaktor Alexandr Romancov zamyslel nad smyslem křesťanství v současné společnosti. Doporučujeme přečíst! #ocimastudenta
Zveřejnil(a) Studentské listy dne Pátek 6. listopadu 2020
„Upřímně, my jsme tyto volby vyhráli“, prohlásil prezident ve chvíli, kdy v mnohých státech nebyly sečteny ještě stovky tisíc hlasů. Když se však nad střední Evropou rozednívalo a korespondenční hlasy ve Wisconsinu i Michiganu začaly přibývat, začal Joe Biden prezidentův náskok masivně dotahovat, až jej předběhl. Den nato bylo jasné, že v obou těchto státech Biden zvítězil. Díky tomu, v kombinaci s přesvědčivou porážkou Trumpa v sousední Minnesotě, chytila Bidenova kampaň přesně to momentum, které potřebovala. V tu chvíli měl Trumpův vyzyvatel na kontě 253 hlasů volitelů, prezident za ním začal se svými 217 voliteli kriticky zaostávat.
Trump výsledek ve Wisconsinu, kde Biden zvítězil jen o zhruba 20 tisíc hlasů a který vyhlásily prakticky všechny americké televizní i rozhlasové stanice, okamžitě prohlásil za neplatný a zmanipulovaný. Podle prezidenta docházelo nejen ve Wisconsinu k masivním volebním podvodům, které ho měly za úkol poškodit a zajistit vítězství jeho oponenta. V tu chvíli tato prohlášení pronášel pouze na Twitteru, uspořádat tiskovou konferenci odmítal. I v dalších tweetech napadl Trump volební systém a obvinil jej z rozsáhlého podvodu. Prohlásil, že se demokraté naží volby ukrást a že ve skutečnosti vyhrál.
Nic z toho však již finální výsledek ve Wisconsinu nezměnilo. Trumpova kampaň uvedla, že se již připravuje na podání žádosti o přepočítání. Šance, že by stát po tomto přepočtu nakonec připadl prezidentovi, je však zcela minimální.
Bidenova kampaň si po těchto vítězstvích začala znovu věřit. Vyhráno však zatím neměla – ve hře byly stále ještě velmi důležité státy Pensylvánie, Arizona, Georgie a Nevada. Trump sice měl v Pensylvánii stále náskok, ten se však po každé nové várce výsledků ztenčil, zejména díky tomu, že zbylé hlasy pocházely z velké většiny z Bidenovy bašty, Filadelfie.
Velmi podobná situace nastala během středy i v Georgii. Stát, ve kterém za demokraty zvítězil naposledy Bill Clinton v roce 1992, začal modrat. Prezidentův náskok, který si v tomto tradičně konzervativním státě během volební noci vybudoval, se začal pomalu, ale jistě rozpadat. Velkou zásluhu na tom měla Atlanta, ve které demokraté s přehledem vedli a díky které Biden Trumpův náskok nakonec po několika dnech přetahování smazal a ujal se zde extrémně těsného vedení – v jednu chvíli oba kandidáty dělily jen asi čtyři stovky hlasů.
V době, kdy tento článek vzniká, vede Joe Biden v Georgii již o 10 tisíc hlasů, a očekává se tak, že se zde nakonec skutečně stane vítězem. Pokud bychom měli najít jednu osobu, která je za tento pro demokraty šokující a triumfální výsledek zodpovědná, je to Stacey Abrams. Demokratická politička po své těsné prohře v guvernérských volbách roku 2018 založila organizaci Fair Fight Action, která si klade za cíl bojovat proti utlačování voličů zejména z chudších vrstev obyvatelstva a motivovat je, aby šli volit. Není pochyb, že právě Stacey Abrams a její organizace Fair Fight Action má na skvělém výsledku demokratů v Georgii lví podíl.
V průběhu volební noci se do modra zbarvil ještě jeden tradičně republikánský stát: Arizona. Ta demokrata v prezidentských volbách zvolila naposledy v roce 1996. Změna však v Arizoně započala již před dvěma lety, kdy se tamní senátorkou stala demokratka Kyrsten Sinema. Letos bylo k mání druhé senátorské křeslo tohoto státu, a jak se zdá, ve vyrovnaném souboji nakonec zvítězil demokrat Mark Kelly, což znamená, že oba senátoři za Arizonu jsou nyní demokraté.
Co nás na myšlence „velkého státu“ tak fascinuje? ?
Zveřejnil(a) Studentské listy dne Čtvrtek 5. listopadu 2020
Bidenův souboj s Trumpem o Arizonu byl však o něco těsnější než boj o senátorské křeslo – i přesto však již ve středu některé televizní a rozhlasové stanice vyhlásily jako vítěze v Arizoně Bidena. Jiné stanice, jako je například NBC News, ale poukazují na to, že stále nebylo sečteno zhruba 3 % hlasů a rozdíl mezi bývalým viceprezidentem Bidenem a Trumpem je něco málo pod 20 tisíc hlasů. Přesto však i NBC tvrdí, že lepší pozici pro výhru v Arizoně má právě Joe Biden. Pro něj by to bylo další historické vítězství v tradičně republikánském státě.
V souvislosti s Arizonou je důležité zmínit divokou konspirační teorii, kterou přes noc začal na Twitteru šířit prezident Trump. Podle ní v Arizoně demokraté cíleně podstrčili Trumpovým voličům fixy, které psaly výrazně slaběji než normální fixy. To podle prezidenta vyústilo v diskvalifikaci tisíců hlasů, jelikož podle něj nebylo, kvůli již zmiňovaným slabým fixám, jasně poznat, koho voliči na hlasovacích lístcích zaškrtli. Trump dokonce tuto aféru již pojmenoval – po vzoru slavné Watergate jí dal jméno Sharpiegate (sharpie = fixa). Proti takovýmto výrokům se však představitelé státu Arizona tvrdě ohradili.
Nečekaně těsný souboj nabídla také Nevada, stát, který je historicky nakloněn spíše demokratům. Sčítání hlasů zde probíhalo skutečně pomalým tempem, tamní volební komise se tak stala terčem mnohdy povedených vtipů odkazujících na nečekaně pomalé tempo sčítání. Joe Biden zde v jednu chvíli vedl o pouhé jedno procento, poté se však začaly sčítat hlasy z oblasti Las Vegas, která tíhne k demokratům, a rozdíl mezi kandidáty se začal zvětšovat. Většina televizních stanic dnes vítězem v Nevadě vyhlásila právě Bidena.
Největší volební drama se však v průběhu dní začalo rýsovat v již zmiňované Pensylvánii. V té dlouhodobě vyhrávali demokraté, v roce 2016 zde však Trump dokázal Hillary Clintonovou těsně porazit. Nějakou dobu to vypadalo, že i tentokrát zde Trump zvítězí. Poté se však začaly počítat korespondenční hlasy a americká média začala favorizovat Bidena. Reportér stanice NBC News popsal situaci v Pensylvánii jako „střet demokratické modré a republikánské červené vlny“, čímž odkazoval na rekordní účast jak na straně republikánů, tak na straně demokratů.
Prezidentovi se vývoj v Pensylvánii logicky nelíbil, místo toho, aby počkal na konečné výsledky, se však rozhodl jednat po svém. Ve čtvrtek odpoledne vystoupil v Bílém domě a přednesl sedmnáctiminutový projev, ve kterém se dosti osobitým způsobem vyjádřil k současné situaci. Trump během projevu de facto nazval korespondenční hlasy nelegálními, opakovaně se prohlásil za legitimního a jasného vítěze a neustále dokola opakoval, že se jedná o neférové, a tedy de facto neplatné volby. Jeho projev obsahoval tolik falešných a lživých prohlášení, že se některé televizní stanice rozhodly vysílání jeho vystoupení přerušit a uvést fakta na pravou míru. Televize MSNBC tak učinila dokonce už po rekordních 35 sekundách, načež její moderátoři označili lži, které prezident v projevu řekl, za nebezpečné. Po dokončení svého projevu prezident z místnosti odešel, aniž by odpověděl na jediný dotaz novinářů, kteří evidentně prahli po prezidentových odpovědích.
Den nato se Joe Biden v Pensylvánii ujal vedení. Za situace, kdy vedl i ve zbývajících státech, tedy v Georgii, Arizoně a Nevadě, se Bidenova kampaň začala cítit opravdu dobře. Sám Biden vystoupil před národem s asi 10minutovým projevem, ve kterém se sice ještě neoznačil za vítěze voleb, řekl ale, že je pevně přesvědčen, že po sečtení všech hlasů budou právě oni společně s Kamalou Harris vítězi. Po celé zemi v tu chvíli začaly většinou mírumilovné demonstrace pořádané jak příznivci Bidena, tak podporovateli prezidenta.
Ten mezitím zaplavil Twitter svými prohlášeními, ve kterých volal po okamžitém zastavení sčítání hlasů, a celý volební proces opakovaně označil za podvod. Twitter se však s prezidentovými lživými výpady vypořádal rázným způsobem – tweety, které vedení Twitteru shledalo nepravdivými či zavádějícími, zakryl velkým textem, který na tento fakt upozorňuje. Trump toto počínání dlouhodobě považuje za cenzuru, Twitter však opakuje, že jsou jeho příspěvky po rozkliknutí i nadále k vidění pro všechny uživatele.
https://twitter.com/realDonaldTrump/status/1324353932022480896
Zatímco se prezident rozčiloval na Twitteru, Biden se stal jasným favoritem na vítězství. K výhře mu stačilo vyhrát pouze v Pensylvánii, jelikož jejích 20 hlasů volitelů by ho přehouplo přes magickou hranici 270 volitelů (konkrétně by jich měl na kontě 273). Bidenova kampaň přesto nabádala americký lid, aby trpělivě a s klidem čekal na finální výsledky, přesto, že jejich sebevědomí se evidentně zvyšovalo každou další minutou.
Poté, krátce po poledni amerického východního času, 7. listopadu, čtyři dny po volebním dni, přišlo oznámení, na které minimálně polovina amerického lidu čekala dlouhé čtyři roky – Joe Biden zvítězil v Pensylvánii, což mu zaručilo celkové vítězství v prezidentských volbách roku 2020.
Stane se tak vůbec nejstarším prezidentem, který do úřadu kdy nastoupil. Zároveň obdržel více hlasů voličů než kterýkoliv prezidentských kandidát před ním, čímž pokořil rekord svého bývalého šéfa Baracka Obamy z voleb roku 2008 (za zmínku rozhodně stojí fakt, že kandidát s druhým nejvyšším počtem hlasů voličů je Donald Trump, resp. jeho výsledek z letošních voleb).
Spolu s Bidenem byla do Bílého domu zvolena i Kamala Harris, která se stane první ženskou a černošskou viceprezidentkou v historii Spojených států. Donald Trump je naopak prvním prezidentem od roku 1992, který nebyl znovuzvolen. Tyto volby tak rozhodně přepsaly historii.
I když zatím neznáme zcela finální výsledky voleb v některých státech, o tom, kdo se stane 46. americkým prezidentem, je momentálně jasno. Biden pronesl v sobotu večer vítězný projev ve svém domovském městě Wilmington, ve kterém zmínil mimo jiné to, že bude prezidentem všech Američanů, nejen těch, co ho volili.
Nadále slíbil brzké formování komise vědců, která mu bude od ledna, kdy bude inaugorován prezidentem, radit v boji proti koronaviru. Zmínil také odhodlání posunout zemi kupředu, bojovat se změnami klimatu nebo ukončit systemový rasismus, který je podle něj v americkém systému hluboko zakořeněný. Po energickém projevu, který moderátoři CBC News označili za jeden z nejlepších za jeho 47 let trvající kariéru, přivítal na pódiu svou manželku Jill, své děti, vnoučata a pravnoučata, se kterými společně zhlédl velkolepě působící vítězný ohňostroj.
Nic z toho však neznamená, že je tento boj definitivně u konce. Trump opakovaně prohlásil, že se rozhodně nehodlá vzdát a že plánuje požádat o přepočet minimálně v Georgii a ve Wisconsinu. Reálně nás tak můžou čekat dlouhé týdny nekonečných soudních tahanic.
Aby toho nebylo málo, v lednu se uskuteční dodatečné senátní volby o dvě senátorská křesla právě v Georgii, které rozhodnou o tom, kdo bude mít v horní komoře většinu. Budoucnost a potenciál Bidenova prezidentství je tak ještě stále ve hře. To, co ale už teď víme, je to, že prezidentství, které bylo pro mnoho Američanů noční můrou, je u konce. Prezidentovi Trumpovi v lednu vyprší mandát.
Jak se slzami v očích řekl reportér CNN Van Jones krátce poté, co byl Biden vyhlášen vítězem prezidentských voleb: „Je to zadostiučinění pro všechny lidi, kteří trpěli“.
S příštím Americkým týdnem se uvidíme zase příští pondělí. Vzhledem k poněkud turbulentní situaci ve Spojených státech vám nejsem schopen říci, jaké bude naše téma, avšak věřím, že i příští Americký týden nabídne spoustu zajímavých událostí a novinek, se kterými se na vás budu těšit!
