Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

22.02.2021 20:32

Americký týden: Kde je Ted Cruz? Ostuda texaského senátora zastínila strukturální problémy ale i Bidenovy porušené sliby

V Americe to vře. Zemí otřásla přírodní katastrofa v Texasu, která zatím připravila o život 58 lidí a další milióny zanechala bez přístupu k elektřině, pitné vodě nebo jídla. Texaského senátora Teda Cruze ale nenapadlo uprostřed ledové zkázy nic lepšího než s rodinkou odjet na dovolenou do sluncem prosluněného Cancúnu v Mexiku. Mezi tragickými zprávami z amerického Jihu se ale ztrácí další příběh – příběh o porušených slibech nového prezidenta Bidena. V čem konkrétně zklamal? A proč mohou za pohromu v Texasu ziskuchtivé korporace? To vše, a ještě maličko víc se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!

Jedenáctiletý chlapec žijící v Houstonu, který s matkou do Spojených států přišel před dvěma lety z Hondurasu, si minulou neděli spokojeně hrál před jejich mobilním domkem. Sníh viděl poprvé v životě. Ani ne 24 hodin nato tento chlapec zemřel na následky podchlazení a extrémně chladného počasí. Rodina kvůli přerušeným dodávkám elektřiny nedokázala malého šesťáka udržet v teple.

Tento tragický příběh je bohužel jen střípkem příšerné krize, která minulý týden naplno zasáhla jeden z nejlidnatějších amerických států. Podle dat bylo 16. února bez elektřiny na 4,5 miliónu obyvatel. 15 milionů Texasanů nemá přístup k pitné vodě a musí tak převařovat vodu nepitnou. Guvernér Abbott požádal o vyhlášení stavu nouze pro všech 254 okrsků ve státě, prezident Joe Biden jej však vyhlásil pouze pro 77 nejzasaženějších okrsků. Bílý dům však uvedl, že s republikánským guvernérem úzce spolupracuje a že by stav nouze mohl být vyhlášen i v dalších ohrožených regionech.

Současná krize má přitom co dělat s dlouhodobou pravicovou a deregulační energickou politikou tradičně republikánského Texasu. Kvůli teplotám hluboko pod bodem mrazu zavřely mnohé továrny, které vyrábějí elektřinu pro celý stát. Již zmíněný proces deregulace, který odstartoval v polovině 90. let, však ponechal to, jak a zdali vůbec se elektrárny připraví na případné přírodní katastrofy, zcela na nevolených představitelích jednotlivých korporací. Ziskuchtiví ředitelé tak žádné investice, které mohly výpadkům v provozu elektráren během podobných situací zabránit, neprovedli.

Texaský zákon navíc od 90. let po dodavatelích ani nevyžaduje tvořit pro případ podobných nevyzpytatelných pohrom energetické zásoby. Jinde v Severní Americe určují zákony tyto rezervy na minimálně 15 % z celkové produkce. Texaské zákony nenařizují nic. Když tak krize udeřila, jeho energetická infrastruktura byla až drasticky nepřipravená jí čelit. Jednoduše řečeno – texaské zákony a hlavně politici, kteří je navrhovali a navrhují, dávají přednost korporátním výdělkům před jistotou dodávek elektřiny pro milióny svých voličů. Jako by to někoho ještě mělo překvapit.

Ted Cuz se v roce 2016 pokoušel získat republikánskou prezidentskou nominaci, podlehl však Donaldu Trumpovi. zdroj: Wikipedia

Výpadky elektřiny světu také naplno ukázaly neduhy a nespravedlnosti amerického neregulovaného kapitalismu, kde se nekouká na potřeby a práva lidu, nýbrž na výdělky bohatých. Zatímco tak obyvatelé Houstonu, čtvrtého největšího města v celých Spojených státech, mohli sledovat do širokého okolí jasně svítící prázdné mrakodrapy v centru města, oni sami trávili dlouhé noci ve svých domech v naprosté tmě, bez vody, bez elektřiny, bez pomoci.

Třešničkou na dortu pak bylo prohlášení Jerryho Jonese, ředitele společnosti Comstock Resources, která se zabývá produkcí zemního plynu. Ten reportérům řekl, že uplynulý týden byl pro jeho firmu jako „výhra v jackpotu“, a to zejména kvůli zvýšené ceně zemního plynu, za kterou může raketový růst poptávky. To opravdu nepotřebuje komentář.

Na čelní představitele se mezitím snesla vlna kritiky. Guvernér Abbott je kritizován za to, že údajně nedělá dost pro to, aby dopady krize zmírnil. Sám přitom neváhal tragické dopady sněhové bouře svést na demokraty, konkrétně na jejich návrh, který je znám jako Green New Deal. Jeho argument, že „tato krize ukazuje, jak smrtící by Green New Deal pro Spojené státy byl“, je zcela mimo – pouhopouhých 10 procent veškeré v Texasu vyrobené energie je vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Zbytek mají na starosti fosilní paliva, která guvernér dlouhodobě tak podporuje.

Středem kritiky se však stal tamní senátor a legendární odpůrce Bidenovy prezidentské výhry z minulého listopadu Ted Cruz, který se v minulých týdnech zapsal do podvědomí americké společnosti neochvějnou podporou bývalé hlavy státu Donalda Trumpa. Cruz se uprostřed sněhové bouře ve chvíli, kdy už byly známé případy mnohých úmrtí a milióny lidí byly bez elektřiny a pitné vody, rozhodl vyrazit na rodinnou dovolenou do mexického lázeňského letoviska Cancún. Zas taková náhoda to ale nebyla – rodina Cruzových se Texas rozhodla opustit poté, co jim v jejich domě údajně byla zima. Mimochodem, v teplotách pohybujících se kolem -13 stupňů Celsia zanechali na sněhem pokryté zahradě svého psa.

Během jejich strastiplné cesty za teplem je však již na letišti a poté ještě v letadle zastihly fotoaparáty zvědavých spolucestujících. A byla z toho senzace – senátor letí uprostřed jedné z nejhorších katastrof v historii svého státu na zahraniční dovolenou, a to k tomu ještě během celosvětové pandemie. Cruz se okamžitě octl pod palbou kritiky, a to jak ze strany jeho politických rivalů, tak ze strany jeho jindy věrných spojenců. Když byl pak zastaven novináři, pokusil se svůj poněkud nešťastně načasovaný výlet svést na své dvě dcery, na jejichž popud se údajně do Mexika vydali. Před celonárodní ostudou ho však toto pochybné tvrzení z nějakého důvodu zachránit nedokázalo.

Cruzova zavrženíhodná eskapáda dobře ukazuje na míru odcizení většiny politiků od problémů běžného člověka. Místo toho, aby se jako senátor pokusil přiložit ruku k dílu a pomohl lidem v nouzi, ať už materiálně, politicky nebo fyzicky, ukázal Ted Cruz svým voličům zdvižený prostředníček. Skoro doslova. Obyvatelé Texasu, včetně těch, kteří se před dvěma lety zasloužili o jeho znovuzvolení, se tak v těchto dnech oprávněně ptají: kde je Ted Cruz? Viděl ho někdo?

Za Cruze a guvernéra Abbotta tak suplují jiní. Jmenovitě můžeme zmínit například demokrata Beta O’Rourkea, bývalého kongresmana a kandidáta na senátora z roku 2018, kdy v celým národem sledovaném volebním souboji nečekaně těsně podlehl právě Tedu Cruzovi. O’Rourke pomáhal zejména starším obyvatelům Texasu, a to díky tzv. telefonní bance. Podle něj provedli jeho dobrovolníci během jediného dne až 784 tisíc telefonátů, během kterých nabízeli tamním seniorům asistenci a uklidnění.

Do státu se na pozvání kongresmanky Sylvie Garcii vydala také newyorská členka sněmovny reprezentantů a progresivní ikona Alexandria Ocasio-Cortez, která během několika dní vybrala na podporu mrazem zasažených Texasanů téměř pět milionů dolarů. Přímo na místě pak dvojice progresivně orientovaných demokratických političek dobrovolničila v potravinových bankách, pomáhala s distribucí pitné vody nebo navštívila dům jedné z mnoha rodin, kterou sněhová bouře zasáhla.

Zatímco tak Ted Cruz a jeho zastánci tvrdili, že není nic, co mohou v této krizi na pomoc lidem udělat, sebrali bývalý senátní kandidát, texaská kongresmanka a politička z druhého konce země síly a udělali *něco*.

Cruzův Cancúnský poprask však ve většině mainstreamových médií zcela zastínil další důležitý příběh týdne. A sice příběh o Bidenových porušených slibech. Během prezidentské kampaně Biden opakovaně vyjádřil svou podporu k pozastavení deportací nelegálních imigrantů pryč ze Spojených států. Před rokem během demokratické debaty v nevadském Las Vegas dokonce přislíbil, že pokud bude zvolen prezidentem, „zastaví veškeré deportace, a to na prvních 100 dní jeho prezidentství“. Následně chtěl podle svého příslibu deportovat ty, kteří se v USA dopustili vážnější trestné činnosti.

Svůj slib částečně dodržel – hned během svého prvního dne v úřadu podepsal exekutivní příkaz, ve kterém nařídil americké Imigrační a celní kontrolní službě, v angličtině zkratkou ICE, zastavit na celých 100 dní veškeré deportace imigrantů, kteří do Ameriky přišli jinak než legálně, a to s výjimkou potenciálně nebezpečných teroristů a kriminálníků.

Toto federální moratorium však napadl federální soud v Texasu, a následně se rozhodl federální vládě toto moratorium zakázat. Soud však Bidenovy směrnice de facto zanechal v účinnosti, kdy vyzval ICE, aby se soustředil pouze na deportace potenciálně nebezpečných jedinců. ICE však tato nařízení zcela jasně ignoroval.

Před týdnem tak tato agentura deportovala 72 nelegálních imigrantů, včetně jednadvaceti dětí a dvouměsíčního kojence, na Haiti. Touto zemí přitom v současné době zmítají protesty kolem neshod ohledně mandátu tamního prezidenta, který obvinil několik politických představitelů země z plánování státního převratu, jehož cílem mělo být jeho odstavení z funkce.

Možná bychom očekávali, že poté co vládní agentura jednoznačně poruší výslovné nařízení šéfa federální vlády, se bude prezident proti této agentuře stavět. Možná by jí mohl pohrozit odebráním finančních prostředků. Možná by jí mohl pohrozit úplným zrušením. Bidenův Bílý dům se však rozhodl pro ICE vydat nové dočasné směrnice, podle kterých má ICE právo deportovat kohokoli, koho považuje za hrozbu pro národní bezpečnost. Dále je však možné deportovat kohokoli, kdo překročil hranici Spojených států až po 1. listopadu minulého roku.

Představitelé Ministerstva pro vnitřní bezpečnost, pod kterým ICE působí, po představení nových pravidel uvedli, že „neosvobozují žádnou osobu, která je ve Spojených státech nelegálně, od deportace“, ale spíše poskytují jasnější pokyny pracovníkům ICE, kteří měli za Trumpa ve své práci značnou volnost. Směrnice přitom vcelku jasně za hrozbu pro národní bezpečnost považují každého, kdo hranice překročil v nedávné době, a podle vyjádření Ministerstva pro vnitřní bezpečnost de facto dávají ICE pravomoci deportovat kohokoli jen budou chtít.

Vyjádření MVB tak dobře symbolizuje jádro celé problematiky. Ačkoli Biden slíbil deportace v prvních sto dnech zastavit, nyní svůj slib zcela evidentně porušil. Směrnice jím vydané totiž nejsou ničím fundamentálně odlišným od přístupu, který v imigrační politice razila předchozí Trumpova administrativa.

Ačkoli tak zvolení Joea Bidena americkým prezidentem nepochybně znamená nemalý krok vpřed a ačkoli během prvního měsíce své vlády prezident zaznamenal nepopiratelné úspěchy a splnil mnohé sliby, ke kterým se během kampaně zavázal, tak už nyní vidíme, že Amerika má před sebou k pokroku ještě pořádný kus cesty.

Do jisté míry se tak naplnila předpověď, kterou sám Biden vyřkl v minulém roce na setkání s bohatými dárci své kampaně. Zatímco jen pár hodin předtím mluvil na akci Kampaně chudých o potřebě zavedení nových programů, které pomůžou vymýtit chudobu, nedlouho nato uklidňoval v přepychovém manhattanském hotelu Carlyle bohaté dárce slovy, že se „nic zásadně nezmění“.

To je pro dnešek vše! Budu se na vás těšit u dalšího vydání Amerického týdne zase příští pondělí!

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře