Redakce Studentských listů dlouhodobě usiluje o rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou (ANO), zatím se jí ho však nepodařilo s resortem domluvit. Místo toho nám na otázky, které jsme chtěli ministrovi položit, odpověděla tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Vůči MŠMT se během koronavirové krize ozývala kritika z řad studentů. Proč si myslíte, že bylo tolik žáků nespokojených s tím, jak ministerstvo své kroky komunikovalo?

Odmítáme, že by ministerstvo v době krize nekomunikovalo. Dělo se tak prostřednictvím hned několika kanálů – oficiálním byl web ministerstva, kde jsme měli přehledné informace formou FAQ, dále jsme za dobu krize vyřídili zhruba 12 500 telefonických hovorů, zodpověděli mnoho tisíc dotazů formou mailů či dopisů. Komunikace probíhala také skrze média, kdy pan ministr Plaga osobně absolvoval v období březen až květen přes 40 živých vstupů nejen ve veřejnoprávních médiích. Informace jsme poskytovali také novinářům – objevovaly se na stránkách novin či zpravodajských serverů, naše tiskové konference byly přenášeny veřejnoprávní televizí živě. Proběhla také on-line debata pana ministra se studenty. Kdo měl zájem o informace, ten měl ze strany ministerstva dostatek možností na to, aby se odpovědi na své dotazy dozvěděl. Znovu opakujeme, že ministerstvo bylo ve svých vyjádřeních od samého počátku krize konzistentní a postupovalo dle harmonogramu, který byl sestaven ve spolupráci s epidemiology z ministerstva zdravotnictví.

Ministr na začátku písemných maturit státní zkoušky říkal, že si myslí, že by mohlo dojít ke zlepšení výsledků. To se nakonec nestalo, v porovnání s loňskem se studenti zhoršili. Máte tušení, proč tomu tak bylo?

Je potřeba si uvědomit, že letos se maturit mohli účastnit i ti žáci, kteří by kvůli svým studijním výsledkům nebyli v minulých letech ke zkoušce připuštěni. Přestože se maturity účastnili i tito žáci, nedošlo k podstatnému zhoršení výsledků. K testům se letos navíc nedostavilo pouze 1,5 procenta těch, kteří se k nim přihlásili poprvé (pro srovnání – v minulém školním roce činila neúčast prvomaturantů 8,2 procenta). Co se týká průměrné úspěšnosti, tam jsou výsledky velmi srovnatelné s minulými roky.

V červnu jste představili návrh Strategie vzdělávací politiky 2030+. V jakém stavu je připomínkové řízení k dokumentu?

K představenému návrhu Strategie jsme obdrželi takřka 500 podnětů z řad veřejnosti, rodičů, učitelů, ředitelů, akademiků, ale i politiků, neziskového sektoru a dalších skupin. Červenec a část srpna jsme trávili jejich tříděním, ověřováním pravdivosti a úpravami textu Strategie. Předpokládáme, že v průběhu srpna bude předložena do vnějšího připomínkového řízení. Schválení dokumentu vládou  předpokládáme na začátku října. Nutno říct, že podněty veřejnosti, stejně jako připomínková řízení, zvyšují kvalitu materiálu, u kterého se nám díky otevřenému přístupu k jeho přípravě snad daří vytvářet sdílenou představu o podobě vzdělávání u nás.

Zaznamenáváte pozitivní ohlasy na návrh Strategie? Má podporu i napříč politickým spektrem?

Překvapilo nás, jaké podpoře se Strategie těší v rámci sběru podnětů od veřejnosti, kdy bylo nad rámec vlastního podnětu možné přidat i poznámku věnovanou MŠMT. Pevně věříme, že Strategie 2030+ bude pozitivně přijata a její implementace naváže na otevřenou, participativní přípravu. Pozitivně je vnímán zejména v odborných kruzích přístup k implementaci, který rozdělí období implementace Strategie na více jasně definovaných úseků. Negativní ohlasy rovněž přijímáme a věříme, že se podaří v rámci implementace většinu obav vyvrátit. Pokud jde o podporu z politického spektra, tak v tomto ohledu jsme se nesetkali s negativními postoji.

Bavil se ministr Plaga s ministryní financí o tom, s jakým rozpočtem pro resort MŠMT počítá na příští rok? Můžete garantovat, že se nebude na školství šetřit?

Výdaje na školství se každoročně navyšují. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala především ke zvýšení mezd učitelů, které by měly v roce 2021 dosáhnout 150 % jejich úrovně z roku 2017. Jedná se tedy o 50% nárůst platů za 4 roky. Již dnes můžeme říct, že se tento závazek podaří splnit. Dojde také k navýšení rozpočtových prostředků na nákup IT vybavení pro školy a žáky nebo k navýšení tzv. ONIV, ze kterých budou moci ředitelé škol žákům přispívat na školy v přírodě či návštěvy institucí, jako jsou science centra.

V PSP leží před druhým čtením novela zákona o pedagogických pracovnících. Stihne se schválit do konce volebního období, popř. v jakém časovém rámci byste ji chtěl prosadit?

MŠMT chce, aby Sněmovna návrh novely projednala a schválila na podzim tohoto roku.

V polovině srpna plánujete představit manuály pro organizaci výuky v příštím školním roce (rozhovor vznikal ještě před jejich vydáním – pozn. redakce). Při vydání manuálů pro distanční výuku na jaře si někteří ředitelé stěžovali, že neví, jaké pokyny jsou doporučené a jaké povinné. Zaměříte se v nových manuálech na to, aby to bylo pro školy jasnější?

Jarní manuály prošly četnými konzultacemi se zástupci školských asociací, obdobně postupujeme také v případě těch, které se budou týkat nadcházejícího pololetí. Soubor manuálů bude představen v tomto týdnu. Bude v nich jasně vymezeno, které body jsou informativní, doporučené nebo závazné.