Právě si prohlížíte Andor: dospělé drama o útlaku a revoluci

Andor rozděluje. Zatímco v mojí bublině se na něj nepřestávají pět ódy jako na konečně kvalitní Star Wars s přesahem a myšlenkou, mainstream se v pojetí značky Tonym Gilroyem (tvůrcem seriálu a jedním ze scenáristů Rogue One) úplně nezhlédl – alespoň pokud jde o sledovanost. Byť i já vidím v Andorovi nespornou kvalitu a ano, považuji ho opravdu za jedny z nejlepších Star Wars z éry pod Disney, dokážu pochopit, proč temný příběh o zrodu povstaleckého hnutí fanoušky tolik nepřitahuje.

Obeznámený divák očekává od Hvězdných válek zažitou formuli. Příběh o hrdinství ve sci-fi, ale vlastně spíš fantasy světě, doplněný o špetku humoru, aspoň jeden světelný meč a zpravidla dobrý konec. Aniž bych chtěl prozrazovat příliš, spousty z těchto prvků se v Andorovi nedočkáme.

Například humor schází zcela. Ne, není to tak, že je ho jen o něco méně. Nepamatuju si, že by za celých dvanáct zhruba čtyřicetiminutových epizod padl jediný vtip nebo se stala úsměvná věc. Andor je vážný, temný, krutý a nevybíravý. Rozhodně nejde o pohádky, kterými de facto byly všechny epizody původní ságy. Ve své naléhavosti překonává i zmiňovaný Rogue One, se kterým ho pojí postava protagonisty.

Za skvělý vizuál přicházejí oběti

Andor je zároveň na velmi vysoké technické úrovni. U Star Wars jsme na ni sice relativně zvyklí, ale například u Obi-Wana Kenobi jsem si postěžoval na zvláštní kostýmy a interiéry. Takovými nedokonalostmi Andor netrpí. Všechno vypadá velmi dobře a seriál se vizuálem přibližuje filmům.

Je ale potřeba si uvědomit, že do technického vyznění promlouvá i obsah. Tedy, že se nedočkáme soubojů se světelnými meči a většího množství soubojů jako takových, nečekají nás jedijské triky ani příliš mimozemšťanů. To je snad jediná věc, která mě na seriálu překvapila negativně. I na místech, kde by se možná dali očekávat, schází mimozemské druhy. Ne, že by se neobjevily vůbec, ale všechny důležité postavy jsou lidmi, věznice je pouze pro lidi, senátoři (s výjimkou vzdáleného komparzu) jsou lidé, povstání vedou výhradně lidé. Tady ke střetu s rozpočtem pravděpodobně došlo.

Všechno pasuje

Zmiňovanému Obi-Wanovi jsem také příliš nepochválil hudbu. Hudební doprovod má Andor dobrý. Co je ale skutečně skvělé a zaslouží si opravdu pochválit, je audio design jako celek. Zvuky nejsou jen bezúčelný ambient, ale fungují jako prostředek vyprávění. Často hrají důležitou roli v událostech, které se odehrávají na obrazovce a ve spojení s kvalitním střihem tvoří neopomenutelnou součást seriálu.

Pohromadě drží také scénář. Zatímco můj oblíbený Mandalorian vsadil na rozkouskovaný děj s příběhovým obloukem, který dobrodružství drsného válečníka a jeho roztomilého přítele rámuje, Andor se vydává dnes asi tradičnější cestou a předkládá divákovi rozvětvený, ale ucelený zážitek.

Hodně postav, přesto zapamatovatelných

Příběh by se dal rozdělit na několik bloků, každý z nich pokrývá část (zpravidla nedobrovolného) putování Cassiana Andora. Ten, byť propůjčil seriálu jméno, je jen jedním z mnoha hrdinů a antihrdinů, na které klade seriál velký důraz.

Svůj díl si ukousne senátorka Mon Mothma, budoucí vůdkyně povstalců a kancléřka Nové republiky. Důležitou roli sehraje také Luthen neboli Axis, záhadný obchodník, který je něčím víc, než zpočátku tvrdí. V neposlední řadě strávíme pěknou řádku minut s Dedrou Meero, vysoce postavenou důstojnicí imperiální tajné služby, a neúspěšným strážcem zákona Syrilem. Zkrátka, postav je mnoho, ale na žádnou nejde snadno zapomenout. Výkony jejich představitelů jsou jedním z důvodů, například Stellan Skarsgård a Andy Serkis jsou zcela výjimeční herci.

Oživení vesmíru

Andor je nanejvýš odlišný od všeho, co jsme dosud z univerza Star Wars viděli. A to je dobře. Vím, že fanoušci Hvězdných válek jsou velmi konzervativní a neradi přijímají do „svého“ světa třeskuté novinky, ale někdy to za ten risk stojí. Stačí se podívat na MCU – u něj je více než pravdivé tvrzení, že nikomu se nebude líbit všechno. To ale zároveň znamená, že každý si najde to své.

Pro mě osobně není Andor to nejvíc mé. To nejvíc mé z novodobých Star Wars je třeba Mandalorian, sympatický mix originality a fanservisu. Osobně chci ve Star Wars humor – dobře udělaný, chytrý a umírněný. A chci akci a chci taky světelné meče. Ale Andor je skvělá záležitost, která vyvažuje trochu „povrchní“ zážitky hlubokým, aktuálním, propracovaným, a hlavně zcela pohlcujícím příběhem.

Andor si zaslouží šanci, i pokud se vám nepozdává nebo pokud jeho obsah nepovažujete za ty vaše Star Wars. Nebojte, těch našich se zase brzo dočkáme. Teď dejme producentům z Disney najevo, že variabilita je to, co předaleká galaxie potřebuje ze všeho nejvíc.

Filip Svoboda

Studuju žurnalistiku a věnuju se kultuře. Píšu o videohrách na Zing.cz.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.