07.08.2019 21:23

Brexit a Boris Johnson. Co vědět o tom, co se děje v Británii?

Šimon Rogner

Zmatek. Chaos. A dokonce možná i anarchie. Britská politika nemá v očích kontinentální Evropy dobrou pověst, České republiky nevyjímaje. A není se co divit, tahanice okolo odchodu země z Evropské unie se vlečou už měsíce. Osud brexitu však dostává novou podobu. Podíl na tom má nový britský premiér Boris Johnson.

Tak se mu to podařilo. Sen, který měl bývalý starosta Londýna a ministr zahraničí celý svůj život, se mu konečně splnil.

24. července byl Boris Johnson pověřen řízením britské vlády, když den předtím nahradil Theresu Mayovou v čele Konzervativní strany. A ihned začal úřadovat.

Do vlády jmenoval řadu brexitářů  tedy tvrdých zastánců brexitu  a začal s přípravou na odchod bez dohody. Ten je momentálně hlavním (i zákonným) východiskem, protože rozvodovou smlouvu, kterou s Evropskou unií vyjednala Mayová, britská Dolní sněmovna třikrát zamítla.

» KOMENTÁŘ: Druhá oběť brexitu. Jak hodnotit Theresu Mayovou?

Sám Boris  tak se o něm mimochodem mluví mezi obyčejnými lidmi (příjmení netřeba, všichni ví, o koho jde)  by však rád stihl ještě vyjednat novou dohodu. Času na to má ovšem pramálo  výchozím datem odchodu je nyní čtvrtek 31. října  a navíc naráží na neochotu EU znovuotevřít vyjednávání.

Johnson má navíc jednu klíčovou podmínku. Chce, aby v nové smlouvě neexistovala podle něj nedemokratická irská pojistka. Pro připomenutí – jedná se o mechanismus, který by se spustil, pokud by EU a Spojené království nedokázaly do 31. prosince 2020 vyjednat novou obchodní dohodu, a v rámci něhož by Severní Irsko zůstalo v celní unii a jednotném trhu, zatímco zbytek země pouze v celní unii.

Vytvořila by se tak de facto vnitřní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, což se mnoha poslancům nelíbí a což by také porušovalo Velkopáteční dohodu z roku 1998. Ta ukončila dlouhá léta trvající boje mezi zastánci setrvání Severního Irska v unii britské koruny (většinou protestanty) a těmi, kdo si přáli sjednocení s Irskou republikou (většinou katolíky). Tyto nepokoje si vyžádaly přes 3000 mrtvých.

Právě proto byla také do smlouvy vložena zmiňovaná irská pojistka. Obě vyjednávací strany totiž chtěly zajistit, že ať budou vyjednávání postupovat jakkoli, na hranici mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne tvrdá hranice (která by přinesla hraniční kontroly, kontroly zboží atd.). Ta by totiž velmi pravděpodobně mohla vést k obnově nepokojů.

Paradoxem však je, že pokud Británie opustí EU bez dohody, taková tvrdá hranice stejně vzniknout musí. Kromě toho hrozí v celé zemi rovněž ekonomické dopady, ztráty pracovních míst a potenciálně i nedostatek léků, které se musejí dovážet z Evropy.

» Nástupce Mayové. Kdo bude novým konzervativním premiérem? 

Právě proto Johnson, jehož vláda spustila ihned po svém příchodu masivní kampaň na sociálních sítích, a ministr financí Sajid Javid oznámili, že na přípravy týkající se odchodu bez dohody vyčlení nejméně přes 6,3 miliard liber (okolo 178 miliard Kč).

Mezitím se britský premiér pokusí vyjednat novou dohodu. Zatím sice naráží na odpor Bruselu, ale Johnson doufá, že případným no-deal brexitem nejvíce postižené země jako Irsko a Německo nakonec ustoupí a pod hrozbou ekonomických dopadů přesvědčí zbytek sedmadvacítky, aby se zástupci obou stran vrátili k vyjednávacímu stolu.

I kdyby se Johnsonovi podařilo novou smlouvu dojednat, bude muset najít způsob, jak dostat smlouvu přes Dolní sněmovnu. V ní má menšinová konzervativní vláda společně se svými spojenci se severoirské DUP většinu pouhého jednoho hlasu. Dá se navíc očekávat, že někteří konzervativní poslanci případnou novou dohodu tak či onak nepodpoří.

Takže jsme se zase dopracovali k chaosu, říkáte si teď nejspíše, že?

Ano, je velmi těžké určit, o co se vlastně Boris Johnson pokouší. Je možné, že zkouší více taktik najednou – buď přesvědčit EU, aby přistoupila na změnu dohody (to by byla ta nejlepší varianta), nebo spoléhá na to, že ho parlament zastaví a on bude muset vyhlásit předčasné volby, v nichž získá silnější mandát (volby by ale pravděpodobně nestihl uspořádat před 31. říjnem), nebo míří za odchodem bez dohody a volby vyhlásí až poté.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl