Absolutní většina v Dolní sněmovně britského parlamentu a jisté dokončení brexitu. Čtvrteční předčasné volby ve Velké Británii mají jasného vítěze.
A není jim nikdo jiný než současný premiér Boris Johnson. Vůdce Konzervativní strany dovedl svoji partaj k zisku 365 ze 650 mandátů a příštích pět let tak může relativně v klidu vládnout celému Spojenému království.
Druzí skončili už devět let v opozici zasedající labouristé Jeremyho Corbyna, kteří se ziskem 203 křesel zaznamenali svůj nejhorší výsledek od roku 1935. Volby se nevyvedly ani liberálním demokratům – jejich lídryně Jo Swinsonová ztratila svůj vlastní mandát, strana pak celkově o jedno křeslo přišla.
Třetí nejsilnější stranou v britském parlamentu zůstává nadále Skotská národní strana, jež šla do voleb se slibem zastavit brexit a usilovat o nové referendum o nezávislosti Skotska. Skotští nacionalisté obsadili 48 z 59 skotských mandátů, o třináct více než ve volbách před dvěma roky.
Osm mandátů získala severoirská Demokratická unionistická strana, sedm severoirská republikánská Sinn Féin, čtyři velšská Plaid Cymru, dva severoirská republikánská Sociálnědemokratická strana práce, jeden Zelení a jeden liberální severoirská Aliance.
Volební účast činila 67,3 %, o 1,5 procentního bodu méně než při posledních volbách.
Co výsledek znamená?
Vládnoucí konzervativci teď mají otevřenou cestu k brexitu. Boris Johnson sliboval dokončení odchodu z Evropské unie k 31. lednu (viz jeho známý slogan Get Brexit Done) a je jisté, že svoji brexitovou dohodu dojednanou s EU v Dolní sněmovně bez problémů prosadí.
Zároveň však konzervativci moc dobře ví, že se budou muset soustředit i na další priority, jako jsou investice do zdravotnictví a infrastruktury, posílení bezpečnosti, více policistů do ulic či zavedení nového imigračního systému. Po odchodu z EU pak začnou složitá vyjednávání o nové obchodní smlouvě.
Konzervativci sbírali hlasy a mandáty ve středu a na severu Anglie, často v baštách, které dlouhá desetiletí patřila labouristům. Voliče mezi pracujícími a dělníky sbírali zejména díky slibu dokončit brexit, což v oblastech zastánců odchodu z EU fungovalo.
Opoziční labouristé přišli o 59 mandátů a utrpěli největší porážku od roku 1935. Lídr strany Jeremy Corbyn se už nechal slyšet, že stranu do příštích voleb nepovede, prozatím ale odmítá odstoupit z čela, i když ho k tomu mnozí vyzývají. Z prohry pak obviňuje především téma brexitu, na další části labouristického programu prý voliči ve velkém slyšeli.
Nového lídra už nyní hledají liberální demokraté, jejichž předsedkyně Jo Swinsonová neobhájila ve Skotsku mandát. Lib Dems slibovali ve volbách zastavit brexit a zaznamenali 4,2% nárůst (na 11,6 %), jenže ve většinovém jednomandátovém systému o jedno křeslo přišli.
Slavit můžou skotští nacionalisté, již ve Skotsku o třináct křesel posílili. Jejich předsedkyně Nicola Sturgeonová začala ihned po oznámení výsledků požadovat vyhlášení nového referenda o nezávislosti, s oficiálním návrhem chce přijít už příští týden. Boris Johnson opakování referenda z roku 2014, které se vyslovilo proti nezávislosti, odmítá.
Bez jediného mandátu se budou muset obejít zastánci Brexit Party, která se ještě na jaře chlubila dvoucifernými výsledky v průzkumech. Předseda Nigel Farage, jenž ve volbách nekandidoval, však prohlásil, že jeho strana měla na výsledky voleb velký vliv. O tom není pochyb, v mnoha volebních obvodech totiž brala hlasy labouristům, díky čemuž pomáhala konzervativcům.
Zvrat přinesly volby rovněž v Severním Irsku, které vyšle do Westminsteru devět republikánských poslanců za Sinn Féin a SLDP a osm unionistických poslanců za DUP. Zbývající mandát obsadila neutrální Alliance. Poprvé od rozdělení ostrova tak Severní Irsko většinově zvolilo poslance vyslovující se pro připojení Severního Irska k Irsku.
