V neděli 5. května se v Chorvatsku konaly předčasné parlamentní volby. Skončily triumfem pro současného premiéra Andreje Plenkoviće a jeho středopravicové Chorvatské demokratické hnutí, které Chorvatsku vládlo doposud. Naopak debaklem se staly nedělní volby pro hlavní opoziční sílu, středolevicovou koalici Restart a její dominantní uskupení, sociální demokraty. Do chorvatského parlamentu se podívají nově také nacionalisté a radikálně levicová, zelená a progresivní hnutí.
Pokud se něčím nedělní chorvatské parlamentní volby vyznačovaly, pak to byla nízká volební účast (dosáhla pouze asi 47 procent) a drtivé vítězství dosavadní vládní garnitury. Chorvaté si vybrali 151 členů parlamentu (Saboru), z toho 140 bylo zvoleno pomocí kandidátek v deseti volebních obvodech (stejným systémem jako v České republice). Tři místa byla vyhrazena pro Chorvaty žijící v zahraničí a osm míst pro národností menšiny (včetně jednoho křesla pro česko-slovenskou minoritu).
Chorvatská politická scéna je v posledních letech silně polarizovaná, v duchu „buď my, nebo oni, nic mezi tím”. Při pohledu na studenou válkou mezi středopravicovým Chorvatským demokratickým hnutím (HDZ) a středolevicovou Sociálně demokratickou stranou Chorvatska (SDP) se jako déjà vu vrací vzpomínka na situaci, kdy i v České republice mezi sebou soupeřili pravicoví konzervativci a sociální demokraté, tedy koncept, který z našich končin s moderním světem prakticky vymizel.
Nicméně chorvatská volební kampaň se nesla v duchu obhajování své vlastní politiky ze strany premiéra Plenkoviće. Chorvatsko v posledních letech zažívá nebývalý ekonomický vzestup, ve sjednocené Evropě se zemi jenom daří a ostatně v jedné z předvolebních debat premiér Plenković shrnul do věty: „Chorvatsko je jako Švýcarsko, jenom s příjemnějším klimatem”.
Současný premiér skvěle vyvážil nacionální i proevropskou rétoriku, kdy si vychvaloval, jak Chorvatsko „ochránil před imigranty“ a jak brání zájmy Chorvatů žijících v jiných postjugoslávských zemích a zároveň oznámil, že země podporuje hlubší příslušnost země k Evropské unii a přijetí eura. To je mix, na který slyší většina chorvatských voličů.
Současná vláda, tvořená HDZ v koalici s liberální Chorvatskou lidovou stranou (HNS) navíc velmi dobře zvládla pandemii koronaviru, alespoň ve srovnání se svými východními sousedy (ačkoliv v posledních týdnech čísla rostou). Naopak nejsilnější opoziční formace, Restart, vedená předsedou sociálních demokratů Davorem Bernadićem prohlašovala, že Chorvatsku se nedaří až tak dobře, jak Plenković tvrdí a že se země naopak potýká s rozsáhlou korupcí, která za vlády HDZ jenom bují. Premiéra Plenkoviće pak také kritizovala za arogantní vystupování.
Celé hlasování se konalo ve stínu pandemie koronaviru: ve volebních místnostech platila epidemiologická opatření, v týdnu kolem voleb se pak v chorvatských médiích přetřásalo zhoršování epidemiologické situace, zejména vlivem přílivu turistů z vedlejší Bosny a Hercegoviny a Srbska i finanční ztráty související s úbytkem turistů: největší chorvatský deník Jutarnji list přinesl například reportáž z nejnavštěvovanější chorvatské pláže ve městě Zadar, kde je nyní prakticky prázdno. Volby se pak konaly půl roku před řádnýn termínem a to proto, že chorvatský parlament se shodl, že k pokoronavirové ekonomické obnově země by politici měli dostat mandát od voličů a v květnu si odhlasoval rozpuštění.
Zvítězila, jak bylo řečeno, obhajující liberálně-konzervativní a proevropská HDZ, která vládne nepřetržitě od roku 2015 a jíž mnozí ovšem obviňují z korupce a arogance moci. Získala 66 mandátů a přes 37 procent. Na druhém místě skončil zmíněný Restart, jenž tvoří sociální demokraté, liberální, zelená a progresivní Chorvatská rolnická strana (HSS), liberální proevropské hnutí Hlas (Glas), Chorvatská strana penzistů i a liberální Istrijská demokratická strana, soustředící svoji aktivitu na poloostrově Istrie. Získal 41 mandátů a necelých 25 procent. Restart skončil výrazně za očekáváním i ambicemi a lídr Bernadić krátce po zveřejnění výsledků oznámil rezignaci na post předsedy SDP. Mnozí kritici upozorňovali na to, že Bernadić působil nekompetentně k funkci premiéra, v televizních vystoupeních zmateně mával vytištěnými grafy a v přímých otázkách prokázal fatální neznalost problematiky chorvatské zahraniční politiky, ať už k EU či k ostatním balkánským zemím.
Na třetím místě skončilo nové konzervativní, nacionalistické a euroskeptické hnutí Vlast populárního hudebníka a bývalého prezidentského kandidáta Miroslava Škora, které požaduje výrazné správní reformy, posílení referend, brání „tradiční hodnoty” a staví se proti potratům, žádá ochranu „náboženské, jazykové a kulturní identity chorvatského lidu” a Evropskou unii (které je Chorvatsko stále poměrně čerstvě členem) označuje za „totalitní společenství”. Získalo 16 mandátů a téměř 11 procent. Ve stínu svých konzervativních a nacionalistických soupeřů ztratilo i umírněně konzervativní hnutí Most s 8 mandáty. V Saboru nově zasedne radikálně levicová, zelená a progresivní koalice několika menších stran vedená hnutím Můžeme! (Možemo!), udržela se zde s výraznou ztrátou i doposud vládní HNS i liberální Reformisté. Propadlo naopak antiestablishmentové a protikorupční hnutí Živi zid i středolevé hnutí starosty Záhřebu Milana Bandiće.
Koalice Restart měla nejvýraznější podporu na severu země a na Istrii, kde získala přes čtyřicet procent a předstihla HDZ. Naopak se jí překvapivě nedařilo v dosavadní sociálně demokratická baště, hlavním městě Záhřebu, kde jí výrazně ubrala radikálně levicová koalice. Na severu se nedařilo ani hnutí Vlast. Naopak chorvatský jih a severovýchod zcela patří konzervativcům, což dokazuje zdejší dominance HDZ, Mostu i nacionalistů z Vlasti.
Chorvatské volby jsou tak výhrou premiéra Plenkoviće. Ačkoliv se původně spekulovalo, že se v koalici spojí s Mostem (s nímž vládl již v minulosti) či s nacionalisty z Vlasti (což pohořelo i kvůli odlišným názorům na Evropskou unii), HDZ nakonec může vládnou samo, jenom s tradiční podporou národnostních menšin, jednoho zástupce dosavadního koaličního partnera a spojence, HNS a spřízněných nezávislých poslanců. Vláda by mohla být sestavená do konce července, jak informoval list Slobodna Dalmacija.
