Květen byl pro více než miliardu římských katolíků nesmírně významný – kardinálové zvolili nového papeže, kterým se poprvé v historii stal Američan. Německý parlament si volil také – kancléře. Konec války na Ukrajině je blízko a zároveň nesmírně daleko. V Rumunsku zvítězil v prezidentských volbách prozápadní kandidát Nicušor Dan.
Vatikán: Habemus papam
Po skonu papeže Františka se okamžitě za zdmi Vatikánu rozhořela debata o jeho nástupci. Kardinálové se tradičně sešli na konkláve, kde rozhodli o budoucím směřování své církve. Již dlouho před volbou se spekulovalo, že vítěz volby nebude Evropan. Nejčastěji byli zmiňováni kandidáti z Afriky a Asie. Průběh celé volby byl v historii někdy dosti dramatický, avšak v moderních dějinách volba nového papeže obvykle žádné velké drama není. Nejinak se stalo i v případě letošní konkláve, která netrvala ani dva dny.
Papežem ale nebyl zvolen Asiat či Afričan, nýbrž Američan Robert Francis Prevost, který dříve působil například v Peru. To, že byl hlavou římskokatolické církve zvolen právě Američan, bylo okamžitě adorováno administrativou prezidenta Trumpa, přestože ho v roce 2020 budoucí papež kritizoval v souvislosti s úmrtím George Floyda.
Chcete-li se o volbě papeže dozvědět více, přečtěte si jeden z mých článků.
Německo: Jestřáb Merz
Německá politika se konečně, jak se zdá, začíná vzpamatovávat z politické krize minulých let. Po předčasných volbách, ve kterých zvítězila tradiční křesťansko-demokratická koalice CDU/CSU, si Bundestag (německý parlament, pozn. red.) zvolil svého kancléře. Volbě kancléře předcházela koaliční smlouva mezi CDU/CSU a vládními sociálními demokraty (SPD). Zvolen byl lídr Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Způsob volby byl však ojedinělý, jelikož byl kancléř zvolen až ve druhém kole, což nebývá po podpisu koaliční smlouvy zvykem. Po zvolení následoval silný aplaus.
Nová vláda byla ustanovena v poměru CDU (kromě Merze) sedm ministrů, SPD rovněž sedm, CSU tři, z toho celkem deset mužů a osm žen. Koalice CDU/CSU + SPD má v moderní německé historii dlouhou tradici, jedná se již o pátou koalici v tomto složení. Možná i proto se jí dříve přezdívalo „velká“. Nová vláda přichází v době, kdy Německo začíná ovládat extremismus a zahraniční politika se otřásá v základech.
O politice v Německu se můžete dočíst v mých článcích o celkové předvolební situaci v Německu, o demonstracích, nebo například v mém komentáři ohledně volebních preferencích mladých Němců.
Ukrajina: Konec války stále nepřichází
Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se okamžitě začala vést vzrušená debata o konci ruské agrese na Ukrajině. Prezident, který si dříve předsevzal, že konflikt ukončí do několika hodin, začal jednat. Problémem však nadále zůstává neochota domluvit se na rozumných podmínkách na ruské straně.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se poprvé od roku 2022 sešli, aby vedli rozhovory o klidu zbraní. Zprostředkovatelem setkání byly Spojené státy a jejich výsledkem byla výměna tisíce zajatců z každé strany. Na klidu zbraní se však delegace nedohodly, a to zejména díky „nesplnitelným“ podmínkám Moskvy. Ta požaduje například stažení ukrajinských vojáků z oblastí, na které si činí nárok, nebo aby se Ukrajina vzdala nároků na ruské válečné reparace. Neúspěšnost v dosažení příměří připisuje mnoho státníků právě Rusku.
Rumunsko: Budoucnost je v Evropě
Rumunské prezidentské volby vzbuzovaly v předchozích měsících značné kontroverze, především proto, že z nich byl vyřazen vítězný kandidát z prvního kola Calin Georgescu. Toho ze závěrečného boje vyřadila volební komise proto, že podle ní mělo Rusko intervenovat v jeho prospěch prostřednictvím kampaně na sociálních sítích. Vyšetřování Georgeska v souvislosti se založením antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a ze šíření falešné informace stále pokračuje.
Z opakovaného prvního kola postoupili dva kandidáti – George Simion a Nicušor Dan. Simion představoval jakéhosi zástupce za „zakázaného“ Georgeska, zato Dan se prezentuje jako prozápadní liberální politik. V průzkumech před druhým kolem jasně vedl Simion, a to až do poloviny května, kdy se začal rozdíl snižovat. Volby vyvrcholily druhým kolem 18. května. Vcelku překvapivě zvítězil Nicušor Dan. Ten oproti svému soupeři v prvním kole získal „jen“ 21 procent, zatímco Simion 41 procent. Ve druhém kole získal Dan bezmála 54 procent a stal se sedmým prezidentem Rumunska. Situace nevzbudila vášně pouze v Rumunsku, kde se aktivně demonstrovalo, ale i jinde ve světě. Největší debaty se vedly o tom, zda je demokratické vyřadit z volebního klání jeho vítěze. Dohra rumunských voleb na mezinárodním poli tak bude zřejmě ještě velká.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.