03.02.2019 19:10

PRO: Cut-off skóre může pomoct žákům i hospodářství

František Ježek

Předsedkyně Asociace krajů a autorka cut-off skóre Jana Vildumetzová (ANO). Foto: anobudelip.cz

Jak je tomu každoročně již dlouhá léta, tak i v tomto roce čekají mnoho žáků devátých tříd základních škol přijímací zkoušky na gymnázia. Tradičně  jde u těchto zkoušek o to, docílit co nejvyššího skóre v porovnání s ostatními uchazeči. Stejně tomu je i tento rok, avšak všemu mohlo být jinak. Někteří hejtmani v posledních letech totiž neuspěli s návrhem tzv. cut-off skóre, tedy minimální hranice 15 bodů z 50 v obou zkouškách. Dnes si tedy klademe otázku, jestli se u navrhované spodní hranice výsledků opravdu jednalo o špatný nápad.

Nejprve je důležité si ujasnit, proč tento návrh vůbec vznikl. Jak vyplývá z výroků mnoho příznivců návrhu, jedním z jeho cílů je zmírnit aktuální trend dlouhodobé změny popularity pracovních oborů. Ten je takový, že čím dál více lidí láká práce v oborech vyžadující vysokoškolské vzdělání, a tím pádem i maturitu. Na úkor tohoto vývoje se v Česku zvětšuje nedostatek lidí v dělnických nebo řemeslnických oborech. Navrhovatelé cut-off skóre se tedy snaží tento trend zmírnit a zabránit tak nedostatku pracovních sil v určitých oborech.

Zde nastává konflikt mezi zájmy individuálních osob a společností. Pro společnost jako celek je důležité mít vyvážené hospodářství a cenově dostupné služby. Oproti tomu, z osobně finančního hlediska, je pro jedince výhodou získat středoškolské vzdělání, které umožňuje vzdělání vysokoškolské, což člověku téměř garantuje o tisíce čí desítky tisíc korun vyšší plat než průměrné osobě bez maturity. Tuto výhodu pak nevynuluje ani nedostatek určitých řemesel.

Není možné uspokojit všechny

Z ekonomického hlediska je důležité si uvědomit, že v tuto chvíli není možné, aby každý, kdo chce pracovat v odborném oboru, práci v něm získal. V ideálním případě by poptávka po oborech měla odpovídat počtu žáků v odpovídajících institucích. Zároveň je ale v zájmu společnosti ekonomicky růst, což obnáší vyšší počet lidí s vyšším vzděláním a také pracovních míst v oborech vyžadujících vyšší vzdělání. Právě cut-off skóre může pomoci lidem jak v průmyslových, tak i v oborech vyžadujících vyšší vzdělání.

Zde je potřeba si uvědomit, že navrhované cut-off skóre nebylo nijak vysoké. 15 z 50 bodů – tedy 30 % – odpovídá známce čtyři nebo pět. Není tedy možné říci, že by tato hranice znemožnila přijetí na gymnázium dobrým ani průměrným žákům. Právě tito žáci jsou nejčastěji ti, kteří později zvolí vysokoškolské studium. Navíc je nutno podotknout, že škola se podobá spíše práci v kanceláři než v řemeslu a známky tedy opravdu indikují, jestli by žák takové zaměstnání zvládl. Průměrný žák, který cut-off skóre přesáhne, má tedy větší šanci úspěchu ve zvolené dráze, než ten, který toto skóre nepřekoná.

V případě, kde by skóre bylo nastavené správně, by většina úspěšných uchazečů bylo vhodných pro kariéru v pokročilém oboru a většina neúspěšných by v gymnáziích nejspíše měla omezenou úspěšnost. Cut-off skóre by tedy ideálně pomohlo žáky nasměrovat na instituce, které po nich budou žádat výkony, kterých jsou schopni.

Význam zkoušek

Je důležité si uvědomit, že české školství obsahuje různé instituce, které vyučují jiná témata, mají různá zaměření a různé požadavky. Právě připravenost žáků na tyto požadavky se zjišťuje při přijímacích zkouškách. V případě, že žák nedosáhne hranice 30%, tomu tak zpravidla není kvůli tomu, že je hloupý, ale protože se dostatečně nepřipravil. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho mých spolužáků má schopnost se zlepšit o desítky procent, za předpokladu, že zkoušce věnují patřičnou přípravu. Ve valné většině případů, se tedy nedá říct, že špatné výsledky zkoušek by byly zapříčiněny, tím že jsou moc těžké, ale chybějící přípravou žáků.

Oproti jejich mladším protějškům ucházejících se o místa na dlouholetých gymnáziích, u zhruba patnáctiletých žáků devátých tříd se nelze vymluvit na to, že nezvládají přípravu, nebo že není možné je přimět se soustředit. V tomto věku musí žák převzít část zodpovědnosti a vyvinout snahu a úsilí proto, aby se dostal na střední školu. Pokud toho žák není schopen, tak pro něj bude těžké se na takové škole prosadit, protože příprava a práce je prostě nutná.

Cut-off skóre by navíc mohlo sloužit jako motivace. Pokud žák ví, že musí přesáhnout určitou hranici, je pravděpodobné že se pokusí získat si jistou rezervu, aby se nepohyboval na dolní hranici.

Život bez maturity nekončí

Nepřijetí na gymnázium navíc není konec. Je spousta lukrativních oborů, pro které vysoká škola, ani maturita nejsou podmínkou. Obzvláště podnikatelé často nemají vysokou školu a mají vyšší příjem než leckterý zaměstnanec s vyšším vzděláním. Na závěr bych chtěl říci, že cut-off skóre jako koncept může nasměrovat žáky na instituce odpovídající jejich schopnostem ve chvíli zkoušení. Navrhovaná hranice opravdu nebyla zvlášť vysoká a její nepřekročení vypovídá o úrovni připravenosti žáka na střední školu. Za příznivých podmínek, pokud je hranice nastavena správně, tak výsledkem mohou být vyvážené hospodářství a spokojení žáci – při nesprávném provedení je ale možný opačný výsledek.