Vítězství Čaputové je oprávněným důvodem k oslavě, psal Denník N. Čaputová přesvědčila lidi, že volí cestu slušnosti, práva a pravdy, mysleli si v Deníku Sme. Úspěch Zuzany Čaputové zastínil Andreje Kisku, dočetli jste se na serveru Aktuality.sk. Co přineslo první kolo víkendových prezidentských voleb na Slovensku a kdo vůbec je jeho vítězka Zuzana Čaputová?
Nejprve si pojďme odpovědět na druhou otázku. Pokud jste v pátek vyrazili do přírody a zapnuli mód letadla, možná jste o ní nikdy neslyšeli. Slovenské prezidentské volby nebyly v českém mediálním prostoru tolik sledované. Těžko říci, proč, pozornost si totiž určitě zaslouží.
Politická situace u našich východních sousedů je eufemisticky řečeno napjatá. Více než rok po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka (a jeho snoubenky) ve Slovácích bublá nebezpečný koktejl namíchaný z šoku, který ohavný čin způsobil, a únavy ze současných vládnoucích politiků reprezentovaných nejsilnější stranou SMER-SD a Robertem Ficem.
Bývalý premiér po Kuciakově vraždě odstoupil – nahradil ho diplomatičtější vicepremiér Peter Pellegrini –, ovšem i tak byl na politické scéně slyšet, zejména při sporech s odstupujícím prezidentem Andrejem Kiskou. Mluví se navíc o tom, že má vládu jako předseda nejsilnější strany pořád pod palcem.
Kiska se, byť mohl, rozhodl mandát neobhajovat (spekuluje se o jeho dalším politickém působení) a zažehl jiskru pro souboj o vedoucího kandidáta liberální části politického spektra. V něm se vyrojila celá řada kandidátů, po odstoupení Roberta Mistríka však do jejich čela vystoupala politická hvězda Zuzana Čaputová.
Pětačtyřicetiletá profesí právnička se na Slovensku proslavila při dvou příležitostech. Nejprve celých 14 let bojovala proti nové skládce v městě Pezinok nedaleko Bratislavy, která se měla rozkládat na území dvanáctky fotbalových hřišť a která způsobovala místním obyvatelům dýchací problémy, alergie a zvyšovala riziko vážných onemocnění jako leukémie.
Slovenská inspekce životního prostředí skládku, která měla být pouhých 300 metrů od nejbližších domů, povolila, ovšem odpor občanské veřejnosti, která nakonec sesbírala 8000 podpisů, vyvrcholil u Soudního dvora Evropské unie, jenž jim dal za pravdu, a slovenského Nejvyššího soudu, který taktéž rozhodl, že skládka je nezákonná.
Za svůj boj byla v roce 2016 oceněna prestižní Goldmanovou cenu, přezdívanou ekologická Nobelovka.
V roce 2017 pak společně s občanským sdružením Via luris vytáhla za zrušení amnestií bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. V březnu zmiňovaného roku přinesla do budovy Národní rady petici s podpisy 76 tisíc lidí, o měsíc později parlament zrušení kontroverzních amnestií schválil.
Čaputová se sama označuje za centristku, je místopředsedkou neparlamentní strany Progresívne Slovensko. Největší rozrušení vyvolala svými výroky o podpoře registrovaného partnerství a homosexuálních adopcí.
To bylo právě v křesťansky laděné zemi označováno za největší nevýhodu, ovšem sobotní výsledek to jasně dementoval. Poslední průzkumy z před dvěma týdny mluvily dokonce o podpoře 52 %, Čaputová v prvním kole prezidentských voleb získala 40,57 %.
Nápovědu nám poskytla nedělní dopolední debata na veřejnoprávní televizi, kde Šefčovič akcentoval zejména témata tradičních křesťanských hodnot. Sám přitom patřil v Bruselu mezi blízké spolupracovníky Jeana-Claudea Junckera, kterého konzervativci po celé Evropě rozhodně v oblibě nedrží.
Bude zajímavé, co všechno se během příštích 14 dní přihodí. Čaputová začíná z mnohem lepší startovní pozice – podle průzkumů agentury Focus pro televizi Markíza by ji ve druhém kole volilo až 64 % –, navíc Šefčovič se musí vymotat z pouta spojení s vládní stranou SMER-SD. Ta ho oficiálně podporuje, i když Šefčovič se snaží profilovat jako nezávislý kandidát.
Je ovšem otázkou, zda a kolik voličů může přesvědčit. Pro voliče konzervativního Štefana Harabina a Mariana Kotleby by měl být nepřijatelný kvůli pozitivnímu přístupu k Evropské unii. Dá se tedy předpokládat, že část z nich k volbám vůbec nepřijde. Najdou se však zřejmě i tací, již raději zvolí „menší zlo“ vzhledem k tradičním hodnotám.
Čaputová má ale na své straně pověstné momentum. V posledních týdnech zaznamenala raketový růst, drtivě ovládla první kolo, nechodí do konfliktů, nevede špinavou kampaň (to ostatně zatím ani Šefčovič) a reprezentuje změnu, po kterou Slováci touží. Druhé kolo 30. března by měla vyhrát a už v červnu se můžou v Bratislavě dočkat první prezidentky.
Je potřeba upozornit, že ačkoliv má slovenský prezident o trochu více pravomocí než ten český, prim stále hraje vláda a parlament, takže na skutečnou změnu v politických poměrech si budou muset Slováci počkat na příští rok na parlamentní volby. Zuzana Čaputová už je však první vlaštovkou ukazující, že Slováci touží po změně. Tak snad se dočkáme i my v České republice. Do té doby: gratulujeme, bratia!
