Od únorové invaze na Ukrajinu nenavázal ruský diktátor Vladimir Putin žádný styk se západními novináři či médii. Důvod je nejspíš jasný – nikdo v demokratické a svobodné žurnalistice by nemluvil o činech Kremlu v dobrém světle. To se ale nedávno změnilo a Putin poskytl svůj první rozhovor. Shrnout by se ovšem dal jako dvouhodinový monolog ruské propagandy a lží.

Když vede rozhovor hlupák 

Do Moskvy přiletěl 6. února Tucker Carlson. Většina Američanů ho zná jako bývalého moderátora Fox News, zároveň je ale také pravá ruka Donalda Trumpa a možný kandidát na pozici jeho viceprezidenta.  Nazývat ho novinářem nelze. Vhodněji můžeme říct, že zastává pozici mediální osoby a celebrity s velkým vlivem. Ze západního světa je Tucker Carlson pro Putina tou nejvhodnější osobou, která by s ním mohla dělat rozhovor –  jeho prostřednictvím se ruský prezident dostal do většího povědomí západní společnosti a dokonce ne s tak špatnou pověstí.

Když se Carlson vyjadřoval k tomu, proč se rozhodl vést rozhovor s takto kontroverzní osobností, řekl následující:  „Je to naše práce. Jsme v žurnalistice a naší odpovědností je informovat lidi.“  V tom měl nepochybně pravdu. Když ale na sebe vezme odpovědnost takto důležité novinářské práce, musí ji odvést kvalitně.

Poté se Putin optal, jestli může zabrat nanejvýš jednu minutu jeho času a shrnout historii rusko-ukrajinského konfliktu. Když na toto Carlson přistoupil, rozproudil se monolog trvající několik desítek minut.

Rozhovor začal Carslonovým pokusem o kvalitní žurnalistiku, která by se od něj jako od zástupce západních médií očekávala. Načal otázku o začátku invaze, ale místo odpovědi se Putin Tuckera zeptal, jestli „chce mít talk show, nebo seriózní konverzaci“. Tím manipulativně naznačil, že ty správné informace půjdou jen z jeho strany. Poté se Putin optal, jestli může zabrat nanejvýš jednu minutu jeho času a shrnout historii rusko-ukrajinského konfliktu. Když na toto Carlson přistoupil, rozproudil se monolog trvající několik desítek minut. Putin v tomto okénku vyprávěl, že Ukrajina nemá právo na existenci, a pokud náhodou ano, tak jen v kontextu Ruského impéria. 

Lži, lži, lži…

Téma svobody a nezávislosti Západu, které Carlson na začátku svou otázkou naznačil, přerušil a zničil ruský vyhýbavý způsob odpovídání, který evidentně vůbec nečekal. Západní luxus toho, že položíte otázku a dostanete na ni odpověď, v prostorech Kremlu neexistuje.

Velká část lidí, ke kterým Putin mluvil, nemůže jeho slova nijak vyvrátit, protože nemá historii východní Evropy nastudovanou, problém ovšem nastává, když takový neznalý člověk vede rozhovor. Vladimira Putina a jeho mystifikaci nemohl nikdo zastavit. I přesto, že Carlsona historickým okénkem Putin překvapil, během dvou hodin trvajícího rozhovoru mohl moderátor kdykoli položit otázku, která by se ruské vládě nepodbízela. To se ale nestalo. Tucker Carlson zkrátka odmítl příležitost jakýmkoli způsobem ruského diktátora konfrontovat.

Je to příklad toho, co může napáchat špatně připravený novinář.

V rozhovoru také Putin řekl, že Moskva nemá zájem o invazi do Polska, Lotyšska a jiných zemí. Spekulace o čemkoli jiném jsou údajně paranoidní. To ovšem tvrdil i v roce 2022 o Ukrajině. Putin zde využil Carlsonovy nepřipravenosti nebo neschopnosti oponovat. Je to příklad toho, co může napáchat špatně připravený novinář. Carlson poskytl prostor pro volné šíření ruské propagandy a dokonale nahrál Kremlu v jeho snaze oslovit širší publikum.

V rozhovoru ale nemlžil jen Putin. „Žádný novinář neměl zájem udělat rozhovor s druhým prezidentem tohoto válečného konfliktu, Vladimírem Putinem. Většina Američanů ani neví, proč Putin invazi začal a jaké jsou jeho cíle,“ řekl Carlson před svojí návštěvou Kremlu. Toto prohlášení musela dokonce opravit a uvést na správnou míru Ruská federace. Spoustu novinářů zažádalo Kreml o rozhovor, ten ale všechny odmítl. Všichni novináři jsou totiž, dle slov Peskova, mluvčího Kremlu, zaujatí proti Putinovi. Carlson se údajně v tomto liší od ostatních.

Volby v USA i v Rusku

Do kontextu situace musíme brát v potaz blížící se americké volby. Pokud v Bílém domě zůstane Joe Biden, nezmění se ve vztahu Ruska a USA vůbec nic, zatímco Trumpovo prezidentsví by mohlo pro Kreml znamenat potenciál k náklonnosti. Americká finanční zbrojní pomoc Ukrajině je proto na tenkém ledu.

I v Rusku se v teorii volby konají, byť to samozřejmě doopravdy nic neznamená. Vladimir Putin zůstane dále prezidentem a pro veřejnost tato „formalita“ voleb nic neznamená. Kvůli těmto okolnostem se ale Putin snaží Rusko přesvědčit o svém vlivu ještě více než obvykle. Tento rozhovor se Západem pro něj zřejmě vykonal a usnadnil spoustu práce v upevňování moci. Spojené státy jsou tou nejdůležitější zemí pro mezinárodní vztahy. A to, že se s Putinem baví Američan, je pro něj téměř politické požehnání. 

Co to znamená ve velkém měřítku?

Tucker měl pravdu, když řekl, že práce novináře je informovat, ale to, co 6. února v Moskvě ukázal, zkrátka nebyla novinářská práce.  Na mediální scéně může mít rozhovor s osobností jako je Putin neskutečný dopad. Když je proveden kvalitně a informovaným a nezávislým redaktorem, rozšíří se díky jeho práci povědomí o nelidskosti Kremlu. Zatímco rozhovor s Carlsonem na mediální scéně napáchal více škody než užitku.

Setkání Carlsona s Putinem nebylo nic jiného než mocenské upevnění dvou vlivných mužů.

Tímto rozhovorem se Putin snažil pochopitelně o lepší vnímání na mezinárodní scéně. Že by se mu podařilo překonat odtažitost Západu od Ruska, je nepravděpodobné. Ale rozhodně mohl typickou ruskou propagandou přesvědčit opět větší část společnosti o lžích, kterými krmí Rusko na denním pořádku. Carlson zase dosáhl po vyhazovu z Fox News obnovy svého mediálního vlivu. Setkání Carlsona s Putinem nebylo nic jiného než mocenské upevnění dvou vlivných mužů.

Jestli bude mít tento rozhovor větší vliv v dalším vývoji války nevíme, ale šance jsou, že se na něj jen tak nezapomene. To, že se válka v dnešní době nevede jen na frontách, už dávno víme. Mediální dezinformace můžou výsledek válek nemálo ovlivnit. Otázka etiky v žurnalistice obzvlášť s kontroverzními osobnostmi musí zůstat otevřená a nesmí se na ni zapomenout. Zvláště v těchto případech média ovlivňují mezinárodní vztahy a politiku ve velkém. Carlsonův rozhovor může do budoucna posloužit v dobrém alespoň jako odstrašující případ.