29.05.2019 17:50

KOMENTÁŘ: Vítězové a poražení voleb do europarlamentu

Šimon Rogner

Po bitvě je každý generál, říká se nejen po sportovních utkáních, ale po kláních jakéhokoliv druhu. Platí to samozřejmě i pro volby – předsednictva a vedení stran a hnutí už od pondělí intenzivně debatují nad tím, co jejich partaje udělaly dobře, co špatně a v čem se do příště zlepšit. Pojďme si trochu na analytiky zahrát i my.

O výsledku voleb do Evropského parlamentu jste nepochybně již slyšely. Zatímco v Evropě posílily nacionalistické strany, liberálové a zelení, v Česku získala na síle opozice a naopak oslabily obě vládní strany. Jací jsou vítězové a poražení letošních eurovoleb?

Dodáváme, že pořadí vítězů a poražených je důležité. Čím níže v žebříčku, tím méně jsou strany vítězné a naopak poražené.

Vítězové

ODS

Občanští demokraté skončili druzí s 14,54 % hlasů a čtyřmi mandáty, čímž si o polovinu polepšili proti minulým eurovolbám před pěti lety a získali o tři procenta více než při posledních volbách do Poslanecké sněmovny. K tomu jim samozřejmě pomohla menší účast jejich nevoličů, je však jasné, že ze strany pod vedením Petra Fialy je hlavní opoziční síla v zemi. Přestože průzkumy jak do eurovoleb, tak do Sněmovny dlouho ukazovaly, že Piráti můžou mít v souboji o druhou pozici navrch, ODS si ji nakonec o půl procenta udržela. Volby zároveň ukázaly, že žádný velký exodus voličů kvůli odchodu Václava Klause ml. se nekoná, i když na definitivní potvrzení tohoto výroku si budeme muset počkat na příští volby, v nichž už bude nová strana Klause juniora kandidovat. Na vedení ODS nyní bude, aby dokázalo nabízet alternativy vůči současné vládě a přetáhlo některé pravicové voliče z TOP 09 a KDU-ČSL, městské liberály od Pirátů a nespokojené voliče hnutí ANO. Jen tak může znovu pomýšlet na vítězství ve volbách a sestavování nové vlády.

TOP 09 a STAN

Volby byly celkově triumfem pravicových stran, což potvrdila i koalice TOP 09, STAN a některých regionálních stran v čele se Zelenými. Výrazně proevropské a liberální kandidátce pomohla nižší účast voličů hnutí ANO ještě více, k volbám totiž chodili spíše lidé jejich ražení. 11,65 % a tři mandáty ukazují, že spolupráce podobně orientovaných stran má smysl a že by nebylo od věci zkusit podobnou spolupráci i v následujících volbách. Byla-li někde slabina kandidátky, pak určitě na čele. Jiří Pospíšil rozhodně není nejpřesvědčivějším předsedou TOP 09, která by mohla zauvažovat nad návratem k veteránovi Miroslavu Kalouskovi či oblíbenému a hojně kroužkovanému Luďkovi Niedermayerovi. Ten však nejspíše v europarlamentu zůstane, zatímco Pospíšil místo toho, aby se soustředil na domácí politiku a oponoval vládě Andreje Babiše, bude upadající partaj řídit z Bruselu. Pro potenciál obou stran jsou volby úspěch, vedení TOP 09 by se však mělo zamyslet, jakým směrem se vydat.

 

 

 

Piráti

I pro Piráty znamenaly eurovolby (podobně jako pro ODS) úspěch a krok kupředu. V minulých volbách do Evropského parlamentu se strana do EP vůbec neprobojovala, tentokrát získala tři mandáty a o 3,16 % více než při posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Přesto si troufám říci, že vedení strany doufalo ve větší úspěch – vždyť v průzkumech voleb do EP i Poslanecké sněmovny Piráti dlouhodobě ODS v boji o druhé místo poráželi. Dá se navíc předpokládat, že jejich voliči budou poměrně disciplinovaní. Zatímco svoji rétorikou proti velkým korporacím bezpochyby přilákali řadu voličů ČSSD, zřejmě tím zároveň odradili některé pravicové voliče, kteří se nakonec přiklonili ke koalici STAN a TOP 09. Nepomohla jim navíc ani postava slabého lídra Marcela Kolaji, který nepůsobil v debatách zrovna přesvědčivě – nebyl holt tak výrazný jako Ivan Bartoš či Jakub Michálek. Piráti by nyní měli zvážit, po jakém elektorátu půjdou. Mnoho voličů ODS či TOP 09 pravděpodobně už nepřeberou, takže se nabízí cesta zaměřit se na levicové voliče ANO a ČSSD.

 

 

 

KDU-ČSL

Křesťanští demokraté získali 7,24 % a dva mandáty pro Tomáše Zdechovského a Michaelu Šojdrovou – voliči tak vykroužkovali zkušeného lídra kandidátky Pavla Svobodu. Oproti předchozím eurovolbám si strana o 2,71 % pohoršila, vzhledem k sněmovním volbám před dvěma roky ale dosáhli na o 2,56 % vyšší výsledek. Voliči strany jsou poměrně disciplinovaní a i zde musíme zlepšení strany a její úspěch brát s rezervou. Úkolem pro nově zvoleného předsedu Marka Výborného bude přitáhnout více mladých lidí – je ale otázkou, zda toho docílí akcentováním starých konzervativních myšlenek a názorů (například na potraty).

Poražení

ČSSD

Tady není sebemenších pochyb. 3,95 % je historickým debaklem vládní ČSSD, jež se bude muset vážně zamyslet nad tím, kde se stala chyba. Jednou z příčin je určitě malý zájem o eurovolby v řadách voličů sociální demokracie, na druhou stranu to opět signalizuje pád této kdysi hlavní levicové platformy na české politické scéně. Nyní dělá strana Jana Hamáčka stafáž vládnímu hnutí ANO, domnívaje se, že se v koalici s výborně marketingově vybaveným hegemonem české politiky dokáže proti němu vymezovat natolik, že mu přebere některé voliče. Zatímco někteří sociálnědemokratičtí proevropští a liberální voliči postupně přecházejí k podobně laděným Pirátům, většina z nich zvolila (a volí) hnutí ANO. Bohužel pro sociální demokracii neexistuje jednoduchá cesta, jak z této krize ven. Odejít z koalice by bylo přiznáním chyby, takový krok by se navíc řešil ve všech médiích 24 hodin denně, byl by hojně kritizován – v čele s mediálním magnátem Andrejem Babišem. Zůstávat ve vládě však také nepomůže. Socialisté tak buď musí spoléhat na to, že Babiše zastaví ekonomická recese a část jeho voličů se přesune zpět k nim, nebo že ANO zničí kauza Čapí hnízdo anebo pravicová opozice. Tak či onak nemají osud ve vlastních rukou.

 

 

 

ANO

Jistě, 21,18 % hlasů a šest mandátů v Evropském parlamentu je pro vítěze voleb hnutí ANO úspěch – koneckonců tak mluvil i sám premiér Babiš. Jistě, spousta voličů ANO k volbám nepřišla, protože je nepovažuje za důležité. A jistě, ani přes několik týdnů trvající demonstrace a zmatečné kroky současné vlády si ANO udržuje roli hlavní politické síly s více než šestiprocentním náskokem na nejbližšího pronásledovatele. To všechno je pravda, avšak po bližším rozboru budoucnost ANO zdaleka tak růžově vypadat nemusí. Andrej Babiš byl na tiskové konferenci značně rozzloben – nejenže neustále zmiňoval antibabiše a kampaň vůči němu a hnutí (potřebu strefovat se měl především do ODS, jež se předtím na tiskovce strefila do něj) –, ale bylo vidět, že očekával více. Výsledek lehce nad 20 % nepůsobí tak přesvědčivě a může dodat krev do žil opozici. Premiéra navíc musí pořád trápit nepřestávající demonstrace, hrozící obžaloba od státního zastupitelství, zvláštní rošády na ministerstvech, deficit rozpočtu a zpomalující ekonomika. Přestože dominance ANO stále pokračuje, eurovolby možná nastartovaly opačný trend.

TK ANO

Volby vyhrálo hnutí ANO. Získalo 6 mandátů za 21,2 % hlasů. Poslechněte si tiskovou konferenci hnutí.

Zveřejnil(a) ČT24 dne Neděle 26. května 2019

 

 

 

KSČM

Volby celkově přinesly úpadek levice (nejen v Česku), jak ilustrovaly příklady ČSSD a ANO. Pozor na úpadek preferencí by si měli dávat i u komunistů, které volilo 6,94 % (získali tak jeden mandát). To je o 0,92 % voličů méně než při posledních volbách do Poslanecké sněmovny a o 4,04 % méně než při posledních eurovolbách. Signalizuje to úpadek KSČM spojený jednak s vymíráním jejich elektorátu, ale také exodem směrem k hnutí ANO. Přitom voliči KSČM – často důchodci a lidé staršího věku – jsou relativně disciplinovaní a na EU mají také jasný názor. Na potvrzení trendu si i zde budeme muset počkat, komunisté ale pro svoje politické přežití musí začít oslovovat mladší voliče (o což se pokouší jejich jediná zvolena europoslankyně Kateřina Konečná).

SPD

Dva mandáty a 9,14 % – taková je vizitka SPD. Pro nacionalistické extrémisty tak nejde o příliš velký úspěch. Voliči Tomia Okamury jsou výrazně protievropští a volby určitě považovali za důležité. Oproti posledním volbám ale okamurovci o 1,5 % oslabili. Důvody mohou být různorodé  od slábnoucí voličské základny, exodu voličů k ANO až po slabého lídra Ivana Davida. V SPD by si každopádně měli udělat podrobnou analýzu a vyhodnotit, jak budou dál postupovat.

S vítězkou francouzských voleb a kolegyní Marine Le Penovou teď v Bruselu – úvodní dnešní jednání v rámci naši evropské…

Zveřejnil(a) Tomio Okamura – SPD dne Středa 29. května 2019

Autor je student pražského gymnázia, šéfredaktor Studentských listů a liberální konzervativec.

 

 

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl