Právě si prohlížíte Napětí mezi Ruskem a Západem nabírá na intenzitě, NATO odmítá Putinovy požadavky

Desítky tisíc vojáků na západních hranicích Ruské federace s Ukrajinou stále zůstávají na svých pozicích. Diplomatická zastoupení USA, NATO i Ruska vzájemně jednají a hledají řešení, jak zabránit ruské invazi na Ukrajinu, před kterou již v posledních měsících loňského roku varovaly zpravodajské služby napříč západním světem. Dlouhotrvající příhraniční napětí přerůstá v nepřehlednou válku s váháním na obou stranách barikády.

Studentské listy přinesly na začátku loňského prosince podrobnou analýzu, která upozorňovala na četná varování západních tajných služeb před kumulací vojenských sil Ruské federace u hranic s Ukrajinou a před velmi pravděpodobným ruským útokem, který měl dle tehdejších informací přijít v lednu tohoto roku. Situace se od doby vydání zmiňované analýzy změnila. Otázka, zda je potenciální vojenský konflikt bezprecedentních rozměrů na spadnutí, však stále zůstává nezodpovězena.

Západ v pozoru

Po tom, co světové zpravodajské agentury zveřejnily informace o hrozbě ruského útoku na Ukrajinu, dostala se Ruská federace pod neutuchající tlak západních politiků v čele s USA. Americký prezident Joe Biden několikrát telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, kterému podle vyjádření Bílého domu řekl, že „rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat.“ Případné další západní sankce vůči Rusku měl Putin označit podle agentury Reuters s odvoláním na poradce ruského prezidenta Ušakova za „kolosální chybu, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů.“

Po hovoru prezidentů USA a Ruska se uskutečnil také telefonát Joe Bidena a ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského. V hovoru se oba státníci shodli na nutnosti diplomatického řešení situace. Americký prezident také ubezpečil Zelenského, že USA a další spojenci budou stát v případě pokračující eskalace konfliktu na straně Ukrajiny.

Ruská federace zveřejnila své požadavky směrem k Severoatlantické alianci, jež by měly zaručit bezpečnost Ruska. Mezi nimi se objevil například příslib zamezení vstupu Ukrajiny mezi členy NATO či obnova hranic Aliance do stavu v době před rokem 1997, kdy nebylo členem NATO ani Česko. Veškeré požadavky ruské strany označili všichni zástupci členských států NATO i Spojených států za nepřijatelné.

Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.cz. Více informací naleznete zde.

Setkání v Ženevě a Bruselu

Ruská diplomacie souhlasila s pozváním na jednání u kulatého stolu. Desátého ledna se v Ženevě sešel náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov s náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou. Američtí diplomaté dali podle agentur AFP a Reuters najevo, že „měnit mezinárodní hranice není za pomoci síly možné a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.“ Zastoupení USA zároveň odmítlo přistoupit na požadavek Ruské federace o znepřístupnění vstupu Ukrajiny do NATO. „Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance,“ zdůraznila americká mise. Ruský zástupce Rjabkov zopakoval stanoviska Ruska a ocenil profesionalitu celého jednání. Zároveň však varoval Washington, aby nepodceňoval riziko konfrontace. Úmysl útoku na Ukrajinu však ruští zástupci znovu odmítli.

O dva dny později, dvanáctého ledna, se uskutečnilo setkání lídrů NATO a Ruské federace v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) iniciované šéfem Aliance Jensem Stoltenbergem. Po jednání Stoltenberg oznámil, že vyslanci třiceti členských států NATO jednomyslně odmítli veškeré požadavky zveřejněné Moskvou. Ruská strana pouze deklarovala, že „nyní není připravena dohodnout se na plánu dalších rozhovorů.“ Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško následně k jednání uvedl: „Rusko řeklo NATO, že další zhoršení vztahů může mít nepředvídatelné dopady na evropskou bezpečnost.“

„Objektivně existují témata, o kterých je vhodné a nutné s Ruskem jednat. Ale pokud si chce Rusko vynutit nějakou supervelmocenskou pozici v současném světě, tak se obávám, že není možné nic jiného než říci, že jim prostě ujel vlak,“ odpověděl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Michael Romancov v pořadu Horizont ČT24 na otázku týkající se současného pnutí mezi Ruskem a Západem.

Do rozhovorů s Ruskem se v blízké době chystá zapojit také Evropská unie. Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell už dříve uvedl, že Unie stojí na straně Ukrajiny a je připravena přijmout v případě ruské agrese tvrdé sankce. Seznam připravených sankcí v případě invaze představil také Bílý dům. Mimo jiné by USA mohly Ruskou federaci vyloučit z důležitého bankovního systému SWIFT. Stejný krok učinily USA proti Íránu, pro který to mělo naprosto ničivý ekonomický dopad.

Další přesun vojáků i techniky

V době vánočních svátků přinesly tiskové agentury zprávu, že Rusko stáhlo několik tisíc vojáků do tzv. stálého umístění. Přesun se týkal i části vojáků z oblasti hranice Ruska a Ukrajiny. Tato zpráva však nepůsobila nijak pozitivně, protože desetitisíce kusů techniky a statisícová jednotka vojáků v oblasti zůstaly i nadále.

Od začátku ledna se na sociálních sítích začala objevovat videa z různých částí Ruska, která zobrazovala vlaky vezoucí těžkou vojenskou bojovou techniku. Investigativní organizace Conflict Intelligence Team v Rusku zjistila, že armáda přesouvá blíže nespecifikované množství arzenálu ze Sibiře do výše zmiňované oblasti rusko-ukrajinské hranice. Tato zjištění organizace CIT ještě více prohloubila obavy států Západu, že invaze na Ukrajinu je na spadnutí.

Kybernetický útok

Minulý pátek zasáhl Ukrajinu masivní kybernetický útok, při němž došlo k výpadku webu tamního ministerstva zahraničních věcí a mnoha dalších klíčových státních institucí. Na webu ukrajinského ministerstva zahraničních věcí se podle tamějších médií objevil nápis „Ukrajinci! Vaše osobní údaje byly nahrány na veřejnou síť. Všechna data v počítači jsou zničena, není možné je obnovit“ napsaný v ruštině, polštině a ukrajinštině doplněný obrázkem přeškrtnuté ukrajinské vlajky.

Útok vyšetřuje speciální policejní jednotka. Mluvčí ukrajinského MZV upozornil, že v minulosti za podobnými útoky stáli hackeři placení ruským státem. O pravděpodobném ruském útoku hovořil podle agentury Unian i tajemník ukrajinské bezpečnostní rady, který uvedl, že „na 99,9 procent stojí za útokem ruští specialisté.“ Podle agentury Reuters potvrdila tento předpoklad i ukrajinská tajná služba SBU, jejíž prvotní indicie naznačují, že „útok provedly hackerské skupiny napojené na tajné služby Ruské federace.“ Během sobotního dne nakonec vládní zdroje prozradily, že za útokem by mohla stát i skupina hackerů z Běloruska. Bližší motiv útočníků zatím vyšetřovatelé nezjistili, stejně jako zatím nebyl definitivně identifikován zdroj útoku.

Novinář Nolan Peterson působící na Ukrajině od ruské invaze v roce 2014 napsal ve svém článku: „Skutečným předchůdcem ozbrojené invaze budou kybernetické útoky proti energetické síti, komunikačním systémům, senzorům GPS a radarovým systémům. Protože se jedná o válečné činy, varování bude trvat krátce, méně než jeden den.“ S touto premisou se ztotožňují také přední bezpečnostní odborníci.

Informace amerických tajných služeb o sabotáži

V pátek 14. ledna uvedla americká televize CNN na základě informací od svého zdroje z americké administrativy, že americké rozvědky mají indicie o připravované akci ruských tajných služeb, která by měla být záminkou pro ruskou invazi.

Americké tajné služby mají údajně důkazy o tom, že v oblasti poloostrova Krym, který Rusko od roku 2014 okupuje, se nacházejí speciálně vycvičení operativci, kteří mají za úkol, mimo jiné za pomoci výbušnin, spáchat několik sabotážních akcí pod „falešnou ukrajinskou vlajkou“ proti ruským silám. Tyto sabotážní akce mají být pro Rusko záminkou k invazi Ukrajiny, podobně jako tomu bylo v roce 2014 při anexi poloostrova Krym, kdy Rusko využilo obdobných sabotážních operací.

Se stejnými informacemi pracují také ukrajinská média. Online deník Ukrajinská pravda citoval státní rozvědku: „Podle informací ukrajinské vojenské rozvědky se 13. ledna konala služební porada ve 3. samostatné gardové motostřelecké brigádě ozbrojených sil v Podněsterské oblasti Moldavské republiky, během níž byl personál informován o tom, že se očekávají provokace ze strany Ukrajiny v oblasti osady Cobasna (dělostřelecké sklady operační skupiny vojsk Ruské federace).“ Vojáci této jednotky zatím podle informací serveru nejsou v nejvyšší bojové pohotovosti, ale mají být připraveni na okamžité plnění zadaných úkolů. Pro tiskovou agenturu TASS označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov informace za „nepotvrzené a nepodložené.“

Mezitím státní propagandista Anton Krasovskij v ruské státní propagandistické televizi Russia Today vzkázal Ukrajincům, že „obsadí jejich zemi, spálí jejich ústavu spolu s nimi na hlavní kyjevské třídě Chreščatyk, a potom budou Ukrajinci utíkat směrem k Rusku.

Napětí mezi Ruskem a Západem i nadále nabírá na intenzitě, navíc je čím dál tím více ovlivněno obavami a ostražitostí obou stran. Na ruské západní frontě stále klid není.

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..