Právě si prohlížíte Nebe nad Ukrajinou se rychle zatahuje, invaze může přijít už ve středu
Zdroj: Ukrainian Ministry of Internal Affairs

Studentské listy ve svých analýzách pravidelně přibližují dění okolo rusko-ukrajinského napětí. To se v posledních dnech a hodinách dramaticky zvyšuje, indicie tajných služeb očekávají ruskou agresi v řádech dnů. V novém článku shrnujeme nejnovější informace a přibližujeme aktuální dění ve východní Evropě.

Ruská federace začala v posledních měsících loňského roku kumulovat v blízkosti hranic s Ukrajinou velké množství vojenské techniky, zároveň se podél hranice rozprostřelo více než sto tisíc ruských vojáků. Západ od počátku kroky Ruska kritizuje, tajné služby napříč západním světem varují před připravovanou invazí. Situace eskalovala po dobu několika měsíců, v posledních dnech však eskalace nabrala raketové tempo.

Bezvýsledná diplomatická jednání

Špičky evropských mocností a USA v uplynulých dnech jednali přímo v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snažili se o diplomatické řešení vzniklé situace. Podobně jako tomu bylo u předchozích jednání, která Studentské listy popsaly v předešlé analýze, žádný konkrétní výsledek z rozhovorů nevzešel.

V sobotu odpoledne spolu jednali ministři zahraničí Ruska Lavrov a USA Blinken. Jediným výsledkem jednání byl výrok ruského ministra, který dle agentury AFP řekl, že „západ se snaží vyvolat ukrajinský konflikt“.

Do Kremlu přijel minulé úterý jednat se svým ruským protějškem také francouzský prezident Emanuel Macron. Ani tomu se však žádný výsledek vyjednat nepodařilo, na úterní rozhovor prezidentů navazoval ještě vzájemný sobotní telefonní hovor, který trval hodinu a čtyřicet minut. V sobotu večer spolu znovu telefonovali také prezidenti Ruska a USA, prezident Biden varoval Vladimira Putina, že reakce na případnou invazi bude rychlá a přísná. Oba prezidenti souhlasili s pokračováním jednání, žádného většího úspěchu ale opět nebylo dosaženo.

V nejbližších dnech se odehraje další jednání ministrů zahraničí Ruska a USA, žádný přelomový výsledek se však nedá vzhledem k mnoha předchozím neúspěšným diplomatickým jednáním na několika frontách očekávat.

Zajímavou roli hraje v diplomatické diskusi Západu s Ukrajinou Německo. To dokončilo stavbu důležitého plynovodu Nord Stream 2, který vede z Ruska do Německa a je přelomovým pro německou energetickou stabilitu. Projekt, který zkritizovaly některé evropské státy i USA, by mohl být jednou ze sankcí při případné ruské invazi. Pro Německo je plynovod ovšem strategicky nesmírně důležitý, diplomatická nóta s Ruskem byla tedy dosud velmi zdrženlivá. Zatímco spojenci odesílají na pomoc Ukrajině munici a jiné vojenské vybavení (ČR darovala přes 4000 dělostřeleckých granátů), Německo odeslalo „pouze“ ochranné helmy, což vyvolalo na sociálních sítích spíše posměch.  Spojenci v čele s USA nabrali obavy o spolehlivost jednoty Západu, po jednání amerického prezidenta Joe Bidena a německého kancléře Olafa Scholze však oba politici jasně deklarovali, že západní sankce budou jednotné a pravděpodobně budou obsahovat také konec projektu Nord Stream 2.

Nejen slovní podpora

Ukrajina dostala ujištění od čelních představitelů západních zemí, vedení NATO i Evropské unie, že případná invaze bude mít pro Rusko velmi nepříjemné ekonomické důsledky. Státy zároveň zasílají Ukrajině četné množství munice, zbraní a jiného armádního vybavení. Největší zásoby vojenského materiálu dopravilo na Ukrajinu letectvo armády Spojených států amerických, jež dohromady darovalo Ukrajině již více než 1300 tun bojové matérie.

Spojené státy také rozhodly o posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Po tom, co bylo v USA uvedeno do stavu zvýšené pohotovosti 8500 vojáků, se v Evropě rozmístilo a částečně přemístilo 3000 amerických vojáků, jejichž jednotky zůstaly v pohotovosti na území Polska, Německa a Rumunska. Krok uvítal šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, NATO rozmístění sil koordinuje se všemi aliančními spojenci.

Počet ruských sil stále stoupá

Bezpečnostní analytik Michal Lebduška z institutu AMO v nedávném rozhovoru pro Studentské listy uvedl, že Rusko k invazi celého rozlehlého území Ukrajiny nemá nashromážděno dostatek sil. To se však změnilo, mluvčí Bílého domu v pátek uvedla, že Rusko již nashromáždilo dostatek sil pro začátek agrese. K hranici se přesunuly stovky jednotek tzv. Battalion Tactical Groups, z čehož lze vyvodit, že ruská armáda má u hranic s Ukrajinou více než 60 % všech svých vojenských jednotek, podle informací amerického ministerstva zahraničí přesuny vojenských sil i nadále pokračují. Někteří experti v minulosti namítali, že ruské jednotky v blízkosti hranic nejsou určeny k započetí útoku (u hranic se nenacházely například dělostřelecké brigády), ani to už dnes neplatí. Podle satelitních snímků zveřejněných stanicí CNN se právě tyto divize přiblížily k ukrajinskému území a začaly se formovat do pozic.

Analytik Lebduška ve svém nejnovějším vyjádření pro Studentské listy zdůvodňuje, proč je velká invaze stále nepravděpodobná: „Skutečně rozsáhlá plnohodnotná invaze na Ukrajinu je velmi nepravděpodobná, protože by to pro Rusko znamenalo obrovské náklady a ztráty s nejistým výsledkem. Ukrajina je dnes mnohem konsolidovanější, s výrazně silnější armádou než v roce 2014, má za sebou výrazně jednotnější Západ, a i obyvatelstvo je poměrně odhodlané se v případě ruské agrese bránit. I omezené vojenské akce mimo Donbas by znamenaly velké riziko s malými benefity. Když už, tak je podle mě výrazně pravděpodobnější nějaká eskalace v rámci stávajícího konfliktu. Ale rozhodně bych nevylučoval ani to, že Rusko armádu stáhne a pak prostě bude poukazovat na to, že to byla jen cvičení, nic nedělají, a že je to Západ, který straší válkou a podporuje ji např. dodávkami vojenského materiálu na Ukrajinu.“

Zatímco se přítomnost ruských jednotek zvyšuje u hranic s Ukrajinou, dalších přibližně 30 000 ruských vojáků započalo cvičení v Bělorusku společně s tamější armádou diktátora Lukašenka. Kvůli cvičení je tak ruská armáda rozprostřena nejen u východní hranice Ukrajiny, ale také na severní hranici s Běloruskem, která se nachází přibližně 150 kilometrů od ukrajinského hlavního města Kyjeva. Rozmístění ruských sil okolo Ukrajiny detailně zobrazuje grafika britského Daily Mail.

Zdroj: Daily Mail

Varování spojenců

Týdeník Respekt přišel v pátek s informací, že USA varovaly své spojence o bezprostřední hrozbě invaze, která by podle jejich informací měla začít v řádu několika dní. Se stejným odhalením záhy přišla většina zahraničních médií. Německý týdeník Der Spiegel díky svým zdrojům zjistil, že dnem D by měla být středa 16. února, nezávisle na to napsal americký server BuzzFeedNews, že pracovníci americké ambasády na Ukrajině dostali pokyn ke stažení z území do 15. února. Vše tedy nasvědčuje tomu, že invaze by mohla začít již ve středu. Podle šesti nezávislých zdrojů PBS by měla agrese začít „bombardováním a elektronickými útoky, pak přijde invaze s možným cílem změny režimu.“

Mnohé evropské státy oznámily, že jejich ambasády opustí většina pracovníků a zůstanou pouze zaměstnanci zajišťující „nejnutnější administrativu“. V době psaní článku se ke krokům omezujícím diplomatický servis na Ukrajině rozhodly Japonsko, Velká Británie, USA, Nizozemsko, Německo, Slovensko nebo Polsko, další země se dále přidávají. Spojené státy zároveň přes poradce národní bezpečnosti Sullivana doporučily všem občanům pobývajícím na Ukrajině, aby v rozpětí 24–48 hodin území opustili.

Americký prezident Biden čelil novinářskému dotazu, zda by při případné agresi pomáhaly americké bojové síly při evakuaci občanů. Prezident řekl jasně, že ne. „Pokud by na sebe vystřelil americký a ruský voják, znamenalo by to světovou válku,“ uvedl Biden. Z Ukrajiny se kromě diplomatů stahují také američtí a britští výcvikoví specialisté, kteří zde školili kromě armády i domobranecké skupiny, které se po eskalaci napětí začaly svévolně tvořit. Amerika však podle Bílého domu hodlá vojensky Ukrajinu i nadále podporovat. Přítomnost svých diplomatů na Ukrajině omezuje také Ruská federace. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovova jako důvod uvedla „obavu z ukrajinských provokací“.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR v sobotu po jednání pracovní skupiny oznámilo, že doporučuje všem občanům ČR, aby opustili území Ukrajiny, zároveň budou evakuováni rodinní příslušníci pracovníků české ambasády. Ministerstvo také důrazně nedoporučuje cesty na Ukrajinu, do Běloruska a Ruské federace.

Ministr vnitra a místopředseda vlády Vít Rakušan ve vyjádření uvedl, že zasedají krizové štáby ministerstev a Česko je připraveno na všechny scénáře, zároveň vyjádřil přetrvávání naděje v diplomatické řešení „největšího ohrožení míru v Evropě od dob druhé světové války“.

Masové hroby na Donbasu

Ruská státní agentura TASS v pátek oznámila, že na okupovaném území Donbasu bylo odkryto přes 130 civilních masových hrobů, což má dokazovat ukrajinskou agresi. Případ může být varováním, protože britská rozvědka MI6 před časem informovala, že ruská invaze by mohla začít Ruskem řízenou provokací na územích, která jsou okupována proruskými separatisty podporovanými ruským režimem od roku 2014.

Ve stejné době publikovala ruská média vyjádření lídra samozvané Doněcké lidové republiky (součást okupovaného území), jenž varuje před brzkým napadením Donbasu Ukrajinou. V reakci na toto vyjádření uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že případné „napadení Donbasu bude mít vážné následky“.

Putin už se rozhodl

Slovenský Denník N v pátek publikoval rozhovor se šéfem mezinárodní skupiny investigativních novinářů Bellingcat Christem Grozevem, který rozkrývá zločinné praktiky ruského státního aparátu (mimo jiné vypátral agenty, kteří otrávili Alexeje Navalného). Podle Grozevových zdrojů z bezprostředního okolí Putina jsou „ruské elity z Putina znepokojené“. „Ti, kdo mají nějakým způsobem blízko k elitě v Moskvě, jsou nezvykle znepokojeni tím, že prezident Vladimir Putin se stal iracionálním, až šíleným a skutečně plánuje válku, což je pro elitu nepřijatelné,“ řekl Grozev. „Nejvíce mě znepokojuje, že někteří mí známí se obávají, že Putin je připraven použít i jaderné zbraně,“ dodal.

Podobně jako hlavní investigativec Bellingcatu hovořil nedávno kyjevský analytik Mychajl Samus, jenž v rozhovoru pro server Voxpot řekl, že „rozhodnutí k invazi už zřejmě padlo, z Ukrajiny se může stát zhroucený stát.“

Jakub Hříbek

Student čtvrtého ročníku gymnázia z Uherského Hradiště píšící o domácí a světové politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..