Ruská invaze na Ukrajinu se netýká jen Evropy. Rusko a Ukrajina se společně podílí na 30 % světového exportu pšenice. Ukrajinská produkce teď leží v přístavech a nic se s ní neděje.
Světu se za poslední dekádu dařilo snižovat množství lidí, které sužuje hladomor. Klimatická změna, pandemie covidu-19 a nyní válka na Ukrajině tento trend obrací.
Oblast Ruska a Ukrajiny se nazývá obilnicí Evropy. Na světovém exportu se podílí třiceti procenty. Největšími dovozci byly země jako Egypt, Turecko, Bangladéš, Indonésie, Tunisko nebo státy blízkého východu (Jemen, Libanon a další). Právě pro země Blízkého východu a severní Afriky to může být klíčové. Země z těchto oblastí už mají s potravinovou dostupností problémy. Například Egypt dováží z RU a UA 70 % pšenice, Tunisko 80 % a Libanon 60 % obilnin.
Podle ministrů zahraničí zemí G7 Rusko blokuje ukrajinské přístavy s obilninami, a tím riskuje hladomor v zemích, které jsou na jejím dovozu závislé. Společné prohlášení říká i to, že ohroženo je 43 milionů lidí. Ruská federace od začátku konfliktu sama omezila svůj vývoz pšenice.
Indie se přidává do pšeničné hry
Indie se rozhodla, že zakáže vývoz pšenice. Vysvětluje to možným nedostatkem potravin a současnými vedry v zemi. Indie je sice druhým největším producentem pšenice, na světovém exportu se ale skoro nepodílí. Její vývoz pšenice je menší než český. Neočekává se velký nárůst cen kvůli indickému rozhodnutí. Ministři zemědělství zemí G7 toto rozhodnutí okamžitě odsoudili. Podle nich uzavírání trhů nepomůže globální situaci.
Klimatická krize opět vystrkuje zoubky
Ke všem těmto problémům se přidává i klima. V dubnu indické Nové Dillí pocítilo 7 dnů s teplotami přes 40 stupňů Celsia. Teď v pátek na teploměrech v sousedním Pákistánu naměřili přes 50 stupňů (v Indii 48 stupňů). Tyto teploty mohou ohrozit vodní zásoby. To může způsobit nedostatek vody pro zemědělství, a tím snížit množství potravin a krmiva v oblasti. I když jsou na indickém subkontinentu vlny veder běžné, letošní přišla dříve a s mnohem vyššími teplotami.
Data vývozu pšenice se z různých zdrojů liší. Autor vychází primárně z dat OEC.
