Někteří poslanci v nové sněmovně již vyjednávají o návrhu na zavedení manželství pro všechny podobnému tomu z minulého období, který s říjnovými volbami spadl pod stůl. Ačkoliv iniciativa Jsme fér bojující za rovnost manželství věří, že v tomto volebním období již ke schválení návrhu dojde, vzhledem k rozložení sil ve sněmovně to nemusí být jisté. Odpůrci návrhu v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL) nevylučují, že opětovně navrhnou také ústavní zákaz stejnopohlavních manželství. 

Článek si poslechněte také v audio verzi:

Když Poslanecká sněmovna koncem loňského dubna poslala na mimořádné schůzi do druhého čtení návrh, který by umožnil uzavírat manželství také párům stejného pohlaví, mohla LGBT lidem v Česku svitnout naděje. Tisk totiž ve sněmovně ležel od června 2018 a poslanci se k hlasování o něm téměř tři roky nedostali.

Že šlo o dílčí krůček vpřed na ještě velmi dlouhé cestě, se však ukázalo záhy. Poslanci totiž do druhého čtení alibisticky poslali také protichůdný návrh, který by manželství stejnopohlavních párů zakázal ústavně, a navíc prodloužili lhůty projednávání obou návrhů ve sněmovních výborech. Bylo tak od počátku jasné, že do říjnových sněmovních voleb se už konečné schválení ve třetím čtení nestihne.

Právě do kampaně před sněmovními volbami, v nichž se proti vládnímu hnutí ANO premiéra Andreje Babiše zformovaly dvě opoziční koalice Spolu a Pirátů se STAN, téma manželství pro všechny zasáhlo. Zatímco liberální blok Pirátů a Starostů ve svém předvolebním programu stejnopohlavní manželství sliboval (s možností pro jednotlivé poslance využít výhradu svědomí), pravicový konzervativní blok ODS, lidovců a TOP 09 sporné téma ve svém programu nijak neřešil.

Kromě Pirátů a STAN manželství pro všechny slibovali před volbami také sociální demokraté a Zelení, ti však v obou případech propadli a do sněmovny se nedostali. Iniciativa Jsme fér také provedla velký průzkum mezi sněmovními kandidáty ohledně toho, zda by návrh na homosexuální svazky podpořili.

Které světové státy uznávají manželství párů stejného pohlaví? 

Vůbec první světovou zemí, která stejnopohlavní manželství zavedla, bylo v roce 2001 Nizozemsko. V průběhu let se k němu přidala většina zemí západní Evropy (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Lucembursko, Malta, Německo, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Na americkém kontinentě stejnopohlavní svazky uznávají USA, Kanada, některé oblasti Mexika, Brazílie, Argentina, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor a Uruguay. Mimo Evropu a Ameriku je potom takových zemí poskrovnu: gayové a lesby mají v rodinných otázkách rovná práva ještě v Austrálii, na Novém Zélandu, na Tchaj-wanu a v Jihoafrické republice. K více než třicítce zemí umožňujících stejnopohlavní manželství se nejnověji přidalo Švýcarsko, kde si návrh odsouhlasili občané v referendu, a Chile, kde jej v listopadu odsouhlasili zákonodárci. Část zemí včetně Česka uznává v souvislosti s homosexuálními páry tzv. registrovaná partnerství, tedy obdobu manželství.

O kontroverze se necelý měsíc před volbami postaral šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který v rozhovoru pro Deník N v souvislosti s manželstvím pro všechny prohlásil, že si neumí představit, „že by KDU-ČSL byla ve vládě a vládní koaliční většina něco takového prohlasovala“ a dodal, že v tu chvíli by koalice skončila.

Předseda lidovců, kteří v hodnotových otázkách tradičně vystupují konzervativněji a jejichž poslanci v minulém volebním období iniciovali návrh na zákaz stejnopohlavních svazků v ústavě, později ze svých vyjádření po kritice ze strany koaličních stran ustoupil a své vyjádření mírnil. Lídr Spolu Petr Fiala uvedl, že v etických otázkách budou mít poslanci volné hlasování.

Manželství pro všechny v konzervativní sněmovně

Již při letmém pohledu na volební výsledky však bylo jasné, že dolní komora parlamentu bude po následující čtyři roky vychýlena značně konzervativnějším směrem než dosud. Díky vítězství pravicové konzervativní koalice Spolu se výrazně rozšířily poslanecké řady ODS a KDU-ČSL, stran tradičně nejhlasitěji odmítajících rozšiřování LGBT práv. Naopak kvůli systému preferenčních hlasů se podstatně ztenčil klub liberálních Pirátů, kteří byli v uplynulém období jádrem podporovatelů manželství pro všechny ve sněmovně.

Právě Piráti, kterým zůstali po volebním debaklu pouze čtyři poslanci, spolu s notně početnějším klubem Starostů, před volbami slibovali, že po ustanovení nové sněmovny navrhnou tisk podobný tomu z minulého období, který by uzavírání stejnopohlavních manželství umožnil. „Ohledně manželství pro všechny bude potřeba nejprve zjistit podporu jednotlivých poslanců napříč všemi poslaneckými kluby. Tu teď poptává iniciativa Jsme fér, která podporu hledala i v minulém volebním období,” říká pirátská poslankyně Klára Kocmanová s tím, že Piráti návrh určitě podpoří, ať už vzejde od nich, nebo z jiného klubu.

Poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová, jak sama říká, manželství pro všechny podporuje. „Absolvovala jsem mnoho debat na toto téma a jinou cestu, jak dát určité skupině lidí stejná práva, jako mám já nebo můj partner, nevidím,” vysvětluje. „Proto velmi pečlivě promýšlím svůj postup. Chci, aby se předložil návrh, který má šanci projít, ne že bude čtyři roky ležet ve sněmovně a budeme se všichni tvářit, že není. Proto je nutné prodiskutovat s nově zvolenými poslanci, zejména s těmi, kteří se do sněmovny dostali nečekaně, co je pro ně přijatelné a co ne,” podotýká.

Výborný: Nevylučuji opětovné předložení ústavní definice manželství

Dnes už bývalá poslankyně hnutí ANO Barbora Kořanová, která se v minulém volebním období tématu manželství pro všechny nejintenzivněji věnovala a iniciovala i dubnovou mimořádnou schůzi, kde došlo vůbec poprvé k posunu návrhu do druhého čtení, však vidí možnosti schválení stejnopohlavního manželství skepticky. „Byla bych velmi překvapena, pokud by se toto téma vůbec zařadilo na program jednání. Už z důvodu covidové situace, ale i z důvodu absence někoho, kdo by se tématu manželství pro všechny chtěl intenzivně věnovat,” říká.

„Hlavně stále bohužel trvá neochota projednávat cokoli z témat, která se týkají problematiky LGBT. Jistě víte, jak komplikované to bylo v období minulém,” doplňuje bývalá poslankyně. Bude podle ní na nové koalici, jak bude plnit své proklamace před volbami. „Obávám se, že se v tomto směru tohle volební období nikam neposuneme, ale moc ráda bych se pletla,“ uzavírá.

Právnička iniciativy Jsme fér Adéla Horáková má však jiný názor. „Jsme přesvědčeni o tom, že Česká republika se brzo zařadí po bok již téměř všech demokratických zemí na světě, které manželství pro všechny mají,” odpovídá na dotaz Studentských listů, zda věří, že ke schválení manželství pro všechny může dojít již v tomto volebním období. Potvrzuje také, že s nově zvolenými politiky o návrhu jednají. „Potkáváme se i s nově zvolenými zástupci v Parlamentu, sledujeme jejich veřejná prohlášení týkající se duhových rodin a očekáváme kroky vlády, kterými bude řešit problémy LGBT+ lidí v České republice,” říká.

Zda ohledně tématu k nějakému posunu po následující čtyři roky dojde, je však s velkým otazníkem. V konzervativní sněmovně kromě podporovatelů práv LGBT v říjnu zasedla i řada těch, který s manželstvím pro všechny ostře nesouhlasí a je velmi pravděpodobné, že by podobně jako v minulém volebním období připravili protinávrh.

„Návrh na ústavní vymezení svazku muže a ženy je zpracovaný již z minulého období. Nicméně tato záležitost je součástí spíše tzv. hodnotové politiky a v tomto smyslu nebyla a není součástí koaličního programu ani programového prohlášení vlády,” říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný, jenž byl před třemi lety jedním z hlavních iniciátorů návrhu na ústavní zákaz homosexuálních svazků, který loni poslanci spolu s manželstvím pro všechny poslali do druhého čtení.

Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím

Mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existuje v Česku řada praktických i formálních rozdílů, které vycházejí i z toho, že partnerství je na rozdíl od svatebního úřadu spíš administrativním úkonem. Homosexuální páry tak mohou registrované partnerství uzavřít pouze na 14 místech po celém Česku a nemohou si například bezplatně změnit příjmení. Pak je tu však řada praktických překážek: registrovaným partnerům nevzniká společné jmění a nemají nárok na vdovecký důchod. Samostatnou kapitolou je potom téma adopce dětí stejnopohlavními páry: ti si dnes mohou přisvojit dítě pouze jako jednotlivci, druhý z páru tak k němu případně nemá žádný právní vztah. Podrobně všechny rozdíly mezi oběma institutu shrnula dříve naše spolupracovnice Anh Linh Tran ve svém textu.

Jeho případné předložení se podle Výborného bude odvíjet od toho, zda se na půdě Poslanecké sněmovny bude vůbec téma manželství pro všechny otevírat. „Pokud ano, nemohu vyloučit, že poslaneckou iniciativou bude opět předložen i návrh na ústavní zpřesnění definice manželství, jako je tomu i v některých dalších zemích EU,” říká.

Osvojení homosexuálními páry v cizině neprošlo

Manželství pro všechny by i po případném schválení sněmovnou musela posvětit ještě výrazně konzervativněji vyprofilovaná horní komora. Že by tu podobný návrh narazil, naznačilo prosincové hlasování o návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21), podle níž by české soudy měly uznávat rozhodnutí o osvojení dětí homosexuálními páry v cizině. I tento drobný a formální posun v oblasti LGBT práv však senátoři převážně hlasy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL zamítli. Pro bylo pouze 23 z 65 přítomných, mnozí přitom v diskusi před hlasováním argumentovali právě obavou, že by schválení takového návrhu otevřelo cestu stejnopohlavním manželstvím.

Zatímco je situace zablokovaná a trvá status quo, stejnopohlavní páry se na denní bázi potýkají s problémy plynoucími z nerovnoprávného postavení manželství a registrovaného partnerství. I proto je i v poslední době čím dál častěji zmiňovaná možnost „kompromisu“, kdy by registrovaní partneři získali stejná práva jako mají manželé, svazek by však nenesl název manželství. „Úpravu právních podmínek pro registrované partnery“ ostatně vítězná vládní pětikoalice ODS, STAN, lidovců, TOP 09 a Pirátů slibuje také ve své koaliční smlouvě.

Šanci, že by mohlo v tomto volebním období dojít k posunu alespoň v podobě rozšíření práv registrovaných partnerů, vidí i zmíněná poslankyně STAN Barbora Urbanová. „Pak jsou tu témata, u kterých bude jasné, že shoda nebude, a bude velmi obtížný kompromis. Například, jak jinak tomu chcete říkat než manželství? Jak chcete někomu dát stejné právo, a zároveň jej už názvem odsoudit k tomu, aby to stejné právo vlastně neměl? A co je tedy u tohoto tématu možný kompromis?” říká Urbanová. „Toto, co jsem popsala, naznačuje, že nás čeká dlouhá debata. Ale s novým rokem se do ní pouštíme.“