Česká středoškolská organizace (ČSU) už několik let odvádí skvělou práci a je třeba jí za to poděkovat. Silnou organizaci zastupující zájmy studentů nezbytně potřebujeme. Monopolní postavení však nikomu nesvědčí, navíc postoje Středoškolské unie (například podpora udělení úřední maturity) nemusejí reflektovat názor části studentů. ČSU by tak konkurence, která by dokázala vytvářet alternativní postoje, jenom prospěla. A své zastoupení by získala větší část spektra studentů. S ambicí formulovat oponentní postoje nedávno vznikla nová organizace Národní studentský odboj. Vzhledem k tomu, jak váhavě působí, to ale na náležitou alternativu k ČSU zatím příliš nevypadá.
Česká středoškolská unie tu už osmým rokem odvádí skvělou práci. V české veřejné debatě o podobě školství je silná organizace, zastupující zájmy studentů (kterých se podoba vzdělávacího systému týká nejvíce), nezbytně třeba. A v současné situaci, kdy se střední školy potýkají s dlouhodobou distanční výukou, tuplem. ČSU se podílela na řadě důležitých aktivit, v poslední době lze zmínit její zásluhy na zrušení povinné maturity z matematiky, podzimní dotazníkové šetření ke kvalitě distanční výuky na středních školách nebo nedávný Manifest za bezpečné střední školy, otevírající důležité téma sexuálního obtěžování na školách.
I přes to všechno by ČSU důstojná konkurence prospěla. Středoškolská unie formuluje ve veřejné debatě o školství konkrétní postoje, k nimž by jistě měla existovat alternativa. Zmínit můžeme například její podporu zrušení povinné maturity z matematiky nebo letošního udělení úředních maturit. Dosavadní monopolní postavení ČSU způsobovalo, že jako zájem středoškoláků byl předkládán pouze jeden postoj, s nímž ale velká část studentů nemusela souhlasit. Česko by tak nutně potřebovalo podobně silnou, kvalitní a ambiciózní organizaci, jež by dávala hlas i těm studentům, kteří nepodporují zrušení povinné maturity z matematiky nebo kterým se nepozdává udělení úředních maturit.
Vytvořit most. A co dál?
Jak čtenář pravděpodobně zaznamenal, tak s ambicí formulovat oponentní postoje nedávno vznikla nová studentská organizace: Národní studentský odboj (NSO). Organizace vzbudila vedle svého názvu od počátku kontroverze právě kvůli tomu, že se snaží zaběhnuté a etablované ČSU konkurovat. Zaznívaly názory, že nová organizace je zbytečná a že studentský hlas bude jenom zbytečně oslabovat. „Já myslím, že nejsme zbyteční, jsme další proud. Myslím si, že je nesmyslné sdružovat všechny studenty do jedné organizace, ani to nemáme v úmyslu. Chceme ale dát prostor dalším studentům, kteří mají třeba jiný názor než ČSU, aby si zkusili jiné prostředí,“ řekl v únorovém rozhovoru pro Studentské listy předseda NSO Jan Němeček. S tím lze souhlasit. Zároveň však, poté, co jsme měli možnost nově vznikající studentskou organizaci několik měsíců sledovat, lze o teoretické důstojné konkurenci k zaběhnuté ČSU spíše pochybovat.
Členům NSO totiž určitě nechybí nadšení, zato vize ano. Stále jsme se nedozvěděli, co konkrétně chce organizace řešit a co chce přinést nového, pomineme-li obecné proklamace typu „vytvoření mostu mezi studenty a ministerstvem školství“. Ve zmíněném dva měsíce starém rozhovoru pro Studentské listy předseda Němeček na přímé otázky ohledně toho, jaké chce organizace zastávat postoje, odmítl odpovídat, případně se odpovědím vyhýbal. „Upřímně bych do toho nechtěl úplně zabíhat. Já i ostatní členové máme svoje názory a mezi sebou si je říkáme. Jsou věci, které nám vadí, ale nejsou podložené odborníky,“ uzavřel tehdy předseda NSO.
Určité postoje si od té doby nová studentská organizace očividně vytvořila. V nedávném rozhovoru pro web Novinky.cz je zmínila jedna z členek vedení NSO Tereza Hrachovcová. „Jednoznačně zastaralost nynějšího školského systému a nedostatečná komunikace napříč školstvím. Dále si myslíme, že není kladen dostatečný důraz na individuální rozvoj každého studenta,“ odpověděla studentka litovelského gymnázia na otázku ohledně základních nedostatků tuzemského školství. Kromě toho zmínila také nedostatečný zřetel na mediální a finanční gramotnost a výuku jazyků, s tím, že organizace se chce o tomto ještě radit s odborníky. Co se týče aktuální situace přijímacích zkoušek a maturit, jsou členové NSO „velmi zklamáni nepřehledností, která kolem nich panuje“.
Tohle všechno jsou ale obecné a samozřejmé postoje, na kterých se nepochybně shodne i existující ČSU. A shodne se na nich pravděpodobně v podstatě každý. Členové Národního studentského odboje chtějí změnit české školství, to se ale neobejde bez toho, aby deklarovali, co vlastně chtějí. Čím se chce NSO vymezit vůči středoškolské unii, co chce dělat jinak, co nového oproti existují studentské organizaci nabízí? Jak si konkrétně představuje deklarované změny ve školství? Odpovědi na tyto otázky buď nemáme nebo jsou značně neuspokojivé.
NSO funguje v současné podobě několik měsíců, nebudeme tak vyvozovat konečné závěry, protože organizace má jistě ještě spoustu prostoru se prosadit a ukázat, co dokáže. Dokud bude ale pokračovat současná váhavost, kdy NSO sám hledá smysl vlastní existence, můžeme na pluralitu studentských organizací zapomenout. A být rádi, že se můžete spolehnout alespoň na fungující ČSU.
Očima studenta je seriál Studentských listů, který vychází každý pátek. Jeden z redaktorů v něm představí svůj pohled na vybrané téma, které v poslední době hýbalo českým nebo světovým děním, ať už z oblasti politiky, školství nebo kultury.
