V půlce prosince uspořádal National Democratic Institute (Národní demokratický institut), debatu, na níž představil výsledky průzkumu agentury STEM s názvem Mladí lidé v České republice. Výzkum zjišťoval postoje mladých Čechů k politice a politické participaci, řešil také otázky hodnot nebo identity a zjišťoval, z jakých zdrojů čerpají mladí lidé v Česku informace o aktuálním dění. Výsledky mimo jiné ukázaly, jak s postoji mladých Čechů k politice zamíchala koronavirová pandemie.
Průzkum probíhal na vzorku 1006 mladých Čechů ve věku 16 až 29 let. Paralelně probíhal i v ostatních zemích Visegrádské čtyřky, což umožňuje postoje českých mladých lidí porovnat s ostatními středoevropskými státy.
Podle výsledků výzkumu je 63 procent mladých Čechů velmi nebo spíše nespokojeno se současnou politickou situací v Česku. Velmi spokojeno bylo jen 3 procenta mladých, pětina uvedla, že se současnou situací je spíše spokojena, což je nejméně z celé Visegrádské skupiny. O politiku se velmi mnoho zajímá pouze 9 procent mladých Čechů, naopak vůbec se o ni nezajímá 11 procent mladých. Největší část (44 procent) uvedla, že se o politiku zajímá středně. I zde dopadlo Česko nejhůře ve Visegrádu.
Výzkum potvrdil i tezi, že se v časech pandemie, kdy je třeba sledovat neustále se měnící opatření proti koronaviru a politika tak do života lidí zasahuje více než dříve, zvýšil zájem mladých lidí o politiku. Alespoň mírné zvýšení vlastního zájmu o politickou situaci v časech pandemie potvrdila polovina mladých Čechů.
Se současnou českou vládou vedenou Andrejem Babišem složenou z hnutí ANO a ČSSD je nespokojeno 66 procent mladých. Spíše spokojena je čtvrtina, velmi spokojeno pouze dvě procenta. Zajímavý je nicméně pohled na spokojenost mladých Čechů s komunikací vlády ohledně nových opatření. 49 procent mladých je podle výzkumu s vládní komunikací spokojeno.
V otázce práce institucí v době pandemie koronaviru jsou mladí Češi nespokojení s činností vlády, obou komor parlamentu, Evropského parlamentu a vůbec nejvíc s prací prezidenta Miloše Zemana. Záporně jeho konání v časech pandemie hodnotí 68 procent mladých, a to v kontrastu se sousedním Slovenskem, kde práci prezidentky Zuzany Čaputové v době pandemie naopak kladně hodnotily tři čtvrtiny mladých. Například u Senátu ale většina mladých nevěděla, jak jeho práci hodnotit. Relativně pozitivně naopak byla mladými Čechy zhodnocena práce starostů a primátorů a neziskových organizací.
Zajímavé je také to, že dvě třetiny mladých Čechů souhlasí s tím, že vláda konala v boji proti pandemii efektivně, zároveň má většina pocit, že vláda ve svých opatřeních upřednostnila starší generace a na potřeby mladých se příliš neohlížela. V otázkách politické nebo aktivistické participace pouze 3 procenta mladých uvedlo, že je členem politické strany. Více než 80 procent v žádné politické straně není, ani se nechystá do fungování některé zapojit. Nejčastějším způsobem politické participace je pro mladé Čechy podpis internetové petice.
Mladí Češi také jasně odmítají autoritářský systém vlády, který označilo za vhodný jenom 18 procent z nich. 73 procent označilo za vhodný systém demokracii, což je nejvíce z Visegrádu. 66 procent mladých je ochotno vzdát se dočasně některých občanských svobod výměnou za zdraví a bezpečí v době pandemie.
Podnětné jsou i otázky týkající se identity. Čeští mladí lidé se především cítí být Čechy (74 procent) a poté Evropany (61 procent). Nakonec výzkum zjišťoval i to, odkud mladí čerpají informace. Nepřekvapivě většina mladých Čechů čerpá informace z Facebooku a z internetových deníků. Téměř polovina mladých pak často čerpá informace i z veřejnoprávní televize, pouze třetina označila za častý zdroj informací videoblogy na YouTube (například od youtubera Kovyho). Nejméně čerpají mladí lidé v Česku informace z alternativních a dezinformačních médií a soukromých blogů. Nejvíce důvěryhodná jsou pro mladé veřejnoprávní média, alternativní média pak označili za důvěryhodná spíše ti s nižším dosaženým vzděláním.
Za největší problémy dneška označili mladí Češi stoupající ceny a životní náklady (78 procent je označilo za zásadní nebo značný problém), korupci (73 procent) a změny klimatu (67 procent). Stav českého vzdělávání označilo za značný problém 60 procent mladých. Naopak za spíše nepodstatné označili mladí lidé v Česku problémy měnících se genderových rolí (za značný nebo zásadní problém je označilo pouze 28 procent mladých), terorismus (35 procent) a ohrožení tradiční kultury (40 procent). Část průzkumu se věnovala i postoji k informacím, případně konspiračním teoriím. Například tomu, že covid-19 byl účelově vypuštěn Číňany, věřila třetina mladých Čechů.
Na on-line debatě, která se u příležitosti představení výsledků výzkumu konala, vystoupili datový analytik agentury STEM Matěj Jungwirth, vedoucí analytické sekce České rady dětí a mládeže Jan Husák a mladá delegátka ČR do OSN Simona Petrů. Debaty se účastnily i Studentské listy.
