Pro každého Izraelce je to významné datum, pravděpodobně jedno z nejdůležitějších. 14. května 1948, tedy přesně před 73 lety, totiž vznikl nezávislý Izrael. Židovský stát to ale neměl vůbec jednoduché – hned druhý den na něj zaútočily všechny sousední státy!
Pojďme na chvíli zabrousit do historie, výborně a podrobněji popsané kolegou Martinem Dlouhým v jednom z našich dřívějších článků. Nacistický režim, který během holocaustu vyvraždil přes šest miliónů Židů, se snažil uplatnit svůj vliv i na Blízkém východě, často se spojenci v podobě palestinských vůdců. Ti proti sobě podporou Hitlera poštvali spojence a po objevení hrůz holocaustu bylo předem rozhodnuto o státu pro Židy v oblasti Palestiny.
V roce 1947 tak nově založená Organizace spojených národů rozhodla o rozdělení Palestiny na židovský Stát Izrael a arabský Stát Palestina. Jeruzalém mělo být mezinárodně spravované město, otevřené pro všechny.
Palestinci rozhodnutí OSN odmítli a povstali proti podobnému rozdělení. Velká Británie, která území spravovala, se přesto začala stahovat z oblasti a odmítla zasahovat do eskalujícího násilí. Kamenování, střelba, Molotovovy koktejly a exploze granátů se staly denním pořádkem. Ačkoliv násilí vzešlo od arabských obyvatel, Židé se neubránili odvetám. Není jednoduché posoudit, jaká strana byla v konfliktu násilnější. Je však jisté, že jeho počátek je u Arabů, kteří se odmítli smířit s rozhodnutím OSN, že Židé mají stejné právo na stát ve své historické domovině jako Palestinci.
Když 14. 5. 1948 skočil britský mandát nad teritoriem Palestiny a Izraele a vznikl nezávislý Izrael, všechny sousední země nově vzniklého státu se přidaly k již probíhajícímu palestinskému povstání a zaútočily na Izrael. V tomto momentu můžeme vyzdvihnout, jak jen vzácně v této době totalitního režimu, i naši vlast, tehdy ještě Československou republiku.
Izrael byl totiž stát bez profesionální armády, bez těžké techniky a letectva. A bylo to právě jen Československo, které se uvolilo porušit embargo OSN a dodávat Židům letectvo. Ironií osudu jsme Izraeli zprvu dodávali českou verzi německého Messerschmittu Bf 109. Důvod byl jednoduchý – v Čechách tehdy stálo ještě mnoho továren, které Němci zaměřili na jejich vojenský průmysl. Čerstvě se formující izraelské letectvo tak zprvu dostávalo letadla, padáky, uniformy i zbraně s nacistickými insigniemi i původem. Později Československo Izraeli prodalo také své stíhače Spitfire z Anglie.
Izrael válku proti svým arabským sousedům vyhrál a obsadil během ní rozsáhlé území, včetně historického hlavního a svatého města Jeruzaléma. Gaza fakticky připadla Egyptu a na Západní břeh si činilo nárok Jordánsko. Z Izraele uprchlo před očekávanou pomstou 700 000 Palestinců, kteří přežívali v uprchlických táborech především v Jordánsku. Židovská pomsta však nikdy nepřišla.
Pravda, na arabskou populaci platilo stanné právo až do roku 1966 a stát mohl uprchlíkům vyvlastnit půdu, na druhou stranu však všichni palestinští Arabové získali izraelské občanství, a tedy stejná práva jako Židé. Konec války však zdaleka neukončil konflikt celý.
Padesátá a šedesátá léta byla poznamenána teroristickými útoky na izraelskou armádu, ale především na civilisty. Historickým faktem je, že tyto útoky nekonala jen palestinská hnutí, ale i ozbrojené složky Jordánska a Egyptu. Ty se také neustále rozrůstaly a přezbrojovaly a jasně tak hlásaly, že se chystají na další válku. Izrael později v roce 1967 reagoval tzv. šestidenní válkou, o které si více můžete přečíst v tomto článku.