Ani při letošních přijímacích zkouškách to nebudou mít žáci jednoduché. Ilustrační foto.

„Moje pocity jsou, že pořád nic neumím a nechávám všechno na poslední chvíli, takže by si ze mě neměl asi nikdo brát příklad,“ usmívá se patnáctiletá Lucie. I přesto ale nezapře nervozitu. Již zítra totiž píše přijímací zkoušky na střední školu.

Obávané testy jsou už několik ročníků v režii státní organizace CERMAT a jsou jednotné pro většinu maturitních oborů. Sestávají z písemných didaktických testů z matematiky a českého jazyka, na který je vyměřen časový limit 60 minut, na matematiku pak 70. Škola má za povinnost zohlednit výsledky z těchto testů minimálně 60 % z celkového hodnocení, kromě nich školy zajímají i mimoškolní volnočasové aktivity nebo prospěch na základní škole.

O tom, že nějaké přijímačky vůbec jsou, se obvykle dozvídáme pohledem na titulní stránky novin, které každoděnně publikují cvičné testy a poučky a všudypřítomných napětím uchazečů o studium, snažících se nic nepodcenit a na zkoušky se perfektně připravit. Bude to ale stačit?

Nic není zadarmo

Již dlouho se vedou debaty o tom, do jaké míry jsou při skládání přijímacích zkoušek znevýhodněni žáci ze slabších sociálních poměrů. Kvalitní příprava na přijímačky totiž může představovat nezanedbatelné finanční náklady. Ať už nákupem příruček, cvičebnic a jiných knižních pomůcek, ať už placeného doučování. Takové výdaje si často nemůže dovolit každý a může tím vznikat znevýhodnění žáků ze sociálně slabších poměrů.

„Nemyslím si, že dnes, v době internetu, je takový problém najít si studijní podklady a pomůcky,“ odpovídají na náš dotaz rodiče uchazečky o studium z Jičína. „Já osobně jim množím všechny možné testy a pracovní listy, materiálů tady máme dost, jde o to, jak se k tomu postaví žáci sami. Kdo chce, ten to pojme zodpovědně,“ myslí si učitelka druhého stupně. Internet má dnes doma každý.

Matika jako strašák

Většina uchazečů i jejich rodičů mají z matematiky větší strach než z českého jazyka. „Syn na tu češtinu moc není, ale víc se bojí matematiky, ta je těžší,“ svěřuje se další z rodičů. Je pravdou, že u loňských přijímacích zkoušek dopadli uchazeči v matematice nezanedbatelně hůř než v češtině, mluvilo se tehdy o „absolutním fiasku“.

Co mají zkoušky otestovat?

„Nemyslím si, že ty zkoušky dokážou ohodnotit reálné schopnosti  a studijní předpoklady dětí, říká další z rodičů. Mně velmi vadí ta centrálnost,“ připojuje se další z rodičů. „Ať mi nikdo netvrdí, že pokud jsou ty zkoušky předem připraveny, že zde není nějaká určitá zvýhodněná skupina, která o tom zadání ví dopředu.“

„Únikům dat je předcházeno zejména uceleným systémem bezpečnostních opatření, vytváření testů podléhá striktní kontrole a samotné znění zadání podléhá přísnému utajení. Podobná bezpečnostní opatření jsou zavedena i v rámci procesu distribuce zkušební dokumentace na školy,“ uvedlo pro Studentské listy CERMAT.

„Velkým problémem je čtenářská gramotnost“, myslí si učitelka na základní škole. „Při psaní textů je základ ve schopnosti číst, porozumět zadání, někdo podceňuje například mluvnici, což se ovšem nevyplatí, v těch testech to všechno je.“

Jak vybrat školu?

„Chtěli jsme školu, která se bude hodit do budoucnosti. Naše dcera chce pokračovat dál na vysokou školu,“ říká matka jedné z uchazeček o studium na gymnáziu. Ačkoliv názor rodičů hraje ve výběru školy roli, většina z nich uvedla, že konečné slovo je na dítěti.

Prestiž školy hraje nejen pro rodiče, ale i uchazeče roli a jsou ochotni do prestižní školy dojíždět. Tradičně je největší zájem o střední odborné školy zakončené maturitní zkouškou, hlásí se na ně podle dat z roku 2017 více než 35 % uchazečů. Těsně za nimi se drží odborná učiliště, za nimi pak gymnázia. Školy, na které je podle uchazečů obzvláště ve velkých městech skutečně těžké se dostat.