27.08.2019 01:40

PROTI: Proč se nemá trhat Ústava a proč není Minářův čin důležitý?

Šimon Rogner

Bylo to zbytečné. Když předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář na připomínkovém pochodu k obětem protestů v srpnu 1969 roztrhal Ústavu, musel vědět, jakou reakci to u dezinformačních webů a příznivců Zemana s Babišem vyvolá. Teatrálním gestem, kterým chtěl ilustrovat prezidentovo porušování Ústavy, udělal snahám změnit názor nepřesvědčených lidí medvědí službu. Přesto však samotný čin není vůbec důležitý.

Pokud vás tyto zprávy nezasáhly, nebo si jen chcete osvěžit paměť, o porušování Ústavy v podání prezidenta Miloše Zemana jsme psali například v tomto článku, v komentáři PRO se o něm rozepsal také kolega David Vápeník.

Pojďme ale rovnou k věci. Rozhodně nepodezírám Mikuláše Mináře, že by nerespektoval Ústavu a proto ji ve středu 21. srpna před Pražským hradem roztrhal. To je samozřejmě nesmysl, hlavní organizátor protestů, které chtějí od listopadu 2017 zlepšit politickou kulturu v zemi a vyžadují dodržování nejen Ústavy, ale i mravních politických zásad a principů, takový úmysl samozřejmě neměl.

O to víc bylo jeho gesto zbytečnější. Rozumím, že na demonstracích je občas potřeba volit silnější slova a gesta než při diskusi u kávy, přesto si nemyslím, že roztrhání Ústavy před očima tisíců lidí a u sochy Tomáše Garrigua Masaryka bylo správné. Existují jiné způsoby – samotný pochod na Pražský hrad byl koneckonců jedním z těch nejlepších –, jak dát najevo svůj názor, aniž by člověk musel veřejně zničit nejdůležitější zákon země.

» PRO: Na porušování Ústavy jejím nejvyšším činitelem existuje jen jedna odpověď (komentář Davida Vápeníka)

Samozřejmě že odpůrce Milionu chvilek a voliči Andreje Babiše anebo Miloše Zemana tento čin ještě více utvrdí v jejich názorech. Na tom by nic nezměnilo ani kdyby Minář Ústavu neroztrhal. Jsou to ale lidé, kteří tolik politiku nesledují, nechodí tolik volit a neví, co si mají o Babišovi, Zemanovi a protestech myslet, u nichž si mohl Minář udělat medvědí službu.

Stejně tak Minář zbytečně zhoršil svůj obrázek v médiích, zejména těch provládních a dezinformačních. Ne že by ho, kdyby Ústavu neroztrhal, adorovaly – to určitě ne –, ale jejich redaktoři a čtenáři si teď mohou naplno využívat whataboutismus a odsuzovat jasné teatrální gesto Mináře a zároveň obhajovat Babiše a Ústavu ve skutečnosti porušujícího Zemana.

A právě na tuto vlnu nesmíme najet. Minářovo gesto sice nebylo nešťastné a myslím si, že ho dělat neměl, v konečném důsledku však není vůbec důležité. Podstatné je to, že máme prezidenta, který porušuje nejdůležitější zákon země, a premiéra, jenž mu v tom nijak nebrání.

Minářův čin tato fakta ve veřejné diskusi chtě nechtě zakrývá – což se příznivcům dvojice mocipánů náramně hodí do krámu –, my se ale nesmíme nechat strhnout a musíme rozlišovat, co je důležité. Váhal jsem proto, zda tento komentář vůbec napsat, ale právě a především kvůli konci ho píšu.

Zanechme diskusí o Minářově činu a upozorňujme na to, co dělá Zeman s Babišem. Zatím není doba, kdy by nejvážnějším problémem v politické kultuře bylo teatrální roztrhání Ústavy.