Rok 2022 je téměř u konce. Naše redakce se ohlédla za knihami, které letos vyšly a něčím nás zaujaly natolik, že je doporučujeme našim čtenářům. Ve výčtu nechybí ani zmínka o letošní laureátce Nobelovy ceny za literaturu. 

Lubomír Kopeček: Havel, Klaus, Zeman

Politolog z brněnské Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček ve své nejnovější knize provází čtenáře životopisy tří porevolučních českých prezidentů. Přestože by se mohlo zdát, že Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman nemají mnoho společného, Kopeček nachází přímé i nepřímé paralely napříč životními dráhami tří protagonistů a kriticky nazírá zejména jejich politické působení. Pro všechny, kdo stejně jako autor těchto řádek nezažili devadesátá léta a prvotní momenty utváření českého demokratického státu po roce 1989, představuje kniha cennou příručku pro orientaci v naší vlastní novodobé historii, na jejímž základě se utváří i budoucnost dalších generací.

Michio Kaku: Božská rovnice

Jeden z nejznámějších světových astrofyziků Michio Kaku ve svém nejnovějším díle Božská rovnice bere čtenáře na cestu za hledáním takzvané božské rovnice. Jednoduchou formuli, která by dokázala zodpovědět otázky jako Co se stalo před velkým třeskem? Proč k němu došlo? Je možné cestovat časem? hledají vědci od nepaměti. Kaku přináší čtenářům unikátní vhled do dosavadních vědeckých revolucí (jako například newtonovské revoluce), chronologicky přechází až do dnešní teorie strun a představuje velký spor, jenž se o „božskou rovnici“ vede. Jak sám autor říká: „v sázce není nic menšího než naše představa o vesmíru.“

Filip Titlbach: Byli jsme tu vždycky

Novinář Filip Titlbach (DeníkN) v knize skrze třináct rozhovorů s queer lidmi otevírá témata, která se týkají jejich životů. Vy si tak můžete přečíst například o manželství pro všechny nebo (sebe)přijetí LGBTQ+ lidí. Díky citlivě pokládaným otázkám se respondenti nebáli otevřít a s jejich porozuměním tématu žádný z rozhovorů nesklouzl po povrchu.

Informace navíc rozšiřují grafiky na okrajích stránek. Ty doplňují rozhovor o výzkumy nebo historický kontext. Lidem, kteří se v tématu z různých důvodů příliš neorientují, jsou pak vysvětleny základní pojmy, s nimiž se v knize pracuje, díky čemuž může být přínosná širokému spektru čtenářstva.

Vojtěch Matocha: Prašina – kroniky

Celý letošní rok byl ve znamení pokračování knižní série Prašina. Stalo se tak prostřednictvím kronik Prašiny s podtitulem Křídový panáček. Letos vyšlo pět z plánovaných sedmi dílů. Text napsal Vojtěch Matocha a ilustrace vytvořil Karel Osoha, jak jsme již zvyklí z trilogie o Prašině. Křídový panáček se odehrává o dva roky později než poslední kniha série. Za tu dobu se toho na Prašině hodně změnilo. Začíná se zde s výstavbou nových domů. Nové bydlení sem přichází hledat i tichý kluk Vašek, který však brzy poznává, že klid na Prašině je pouze zdánlivý. Řádí zde tajemný žhář a na ohořelých domech se objevuje podivný symbol…

Filip Skoumal: Kdyby tvé oči zůstaly

Jak již zaznělo v Kulturním výhledu, Kdyby tvé oči zůstaly je nejnovější básnická sbírka mladého nadějného spisovatele Filipa Skoumala. Byla napsána při výletech po zajímavých místech celé České republiky. Dílo je rozděleno do dvou částí. První část je psaná prostřednictvím krátkých veršů, kterým nechybí silná atmosféra, ale ani kapka melancholie. Druhá část, psaná v próze, je věnována úvahám při autorových cestách českou krajinou. 

Édouard Louis: Boje a proměny jedné ženy 

Boje a proměny jedné ženy jsou dalším autobiografickým dílem mladého francouzského spisovatele Édouarda Louise. Dílo navazuje na román Skoncovat s Eddym B., který ve zkratce vypráví Louisův příběh, a esej Kdo zabil mého otce. Boje a proměny jedné ženy jsou příběhem Louisovy matky. Původně byla jen chudou ženou, která se starala o děti a domácnost. Také byla obětí násilí a ponižování ze strany mužů. Ve svých pětačtyřiceti letech se však proti tomuto životu vzbouřila a vybojovala si svoji svobodu. 

Annie Ernaux: Roky

Francouzská spisovatelka Annie Ernaux popisuje v autobiograficky laděné knize období mezi roky 1940 až 2006. Své vnitřní prožívání zobrazuje autorka pomocí vzpomínek a dojmů z minulosti i současnosti. V knize své vzpomínky staví do kontrastu vůči  fotografiím, knihám, novinovými článkům, rozhlasu nebo třeba reklamám. Annie Ernaux je významnou osobností francouzské literatury, letos byla oceněna Nobelovou cenou.

Autory článku jsou Eva Dorota Czerneková, Anna Dostálová a Jakub Hříbek.