„Vážení účastníci, vítáme vás jménem Amnesty International Česká republika na dnešním klidném protestu proti vpádu ruských vojsk na Ukrajinu,” uvedla jeden z mnoha probíhajících protestů ředitelka Amnesty International Čr Linda Sokačová. Je 24. února, 19 hodin a 2 minuty, bezhvězdný večer. Stojím před Ukrajinskou ambasádou. Lidé kolem mne poslouchají proslov, spousta z nich zapaluje svíčky zemřelým na území Ukrajiny v důsledku války. Dobrovolníci z Amnesty sklesle, ale s odhodláním v očích drží transparenty s hesly vyjadřující podporu Ukrajině, „Solidarity with Ukraine”, „Stojíme za Ukrajinou” a podobná.
Proslov na chvíli přeruší trojité zvolání: „Sláva Ukrajině!” muže se silným ukrajinským přízvukem. Po proslovu zní Modlitba pro Martu, malá útěcha od probíhajících událostí. Nikdo nemluví, vzduchem se line jen hudba a cvakání fotoaparátů novinářů. Pohlédnu vzhůru, ve světle pokoje ambasády, které jako jediné trhá temno večera, stojí malá holčička.
Další Ruský vpád na území Ukrajiny, po osmi letech od invaze z roku 2014, byl zahájen 24. února letošního roku na území Donbasu. Od loňského března se začaly první ruské jednotky shlukovat u ukrajinských hranic pod záminkou vojenského výcviku. Po překročení hranic je napětí situováno hlavně na východě, dále i v hlavním městě Kyjevě a na letištích západní Ukrajiny. I přes prohlášení Kremlu, že v rámci války nebude útočit na civilisty, byly nahlášeny četné útoky na sídliště, školy a veřejná místa. Tento akt jde přímo proti znění Čtvrté Ženevské úmluvy.
Bývalý vojenský velitel NATO Petr Pavel zdůrazňuje dlouhodobou agresi Ruska vůči Západu a bývalým zemím Sovětského svazu k němu přiléhajících. Dle jeho slov má Putin v úmyslu zůstat u Ukrajiny vojensky, v požadavcích své nároky však bude stupňovat.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém proslovu k daným událostem mluví o „denacifikaci a demilitarizaci” Ukrajiny v souvislosti s jejím zájmem o vstup do Severoatlantické aliance a zradě Západu. Samo NATO vpád na Ukrajinu odsuzuje, nehodlá se však do konfliktu aktivně zapojit. Ukrajinu zásobuje zbraněmi a vojenskou technikou, zvyšuje bezpečnost u východních hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval občany ke klidu a veřejnost zásobuje zbraněmi. Zůstává se svou rodinou přímo ve středu dění v Kyjevě.
Ještě před protestem potkávám kamaráda Víta, ptám se ho, jestli vyráží také na demonstraci: „Ne, ale není mi to ukradené, už od rána to mám v hlavě, nebyl jsem ani ve škole,” odpovídá nervózně. Dodává, že mu připadá neuvěřitelné, kolik informací on a všichni kolem něj mají. Vzájemně si sdílíme naše poznatky a pohledy na celou věc.
„Je dobře, že lidé už dnes, v den vpádu, protestují. Od rána probíhají protesty na Václavském náměstí a před Ruskou ambasádou. My se na poslední chvíli rozhodli uspořádat poklidný protest zde, před Ukrajinskou ambasádou, a vyjádřit solidaritu Ukrajincům a Ukrajinkám v nesnázích,” pokračuje v projevu Linda Sokačová. Následně prosí účastníky, aby nesměřovali nenávist a zlost směrem k Rusům a Ruskám ať už v Rusku či na našem území.
Potkávám Miloše a Báru, studenty Přírodovědecké fakulty UK. Na otázku, co je na protest přivedlo, odpoví zajedno: „Souhlasíme s podporou Ukrajině a protesty jsou dobrý způsob, jak projevit svůj názor. Děsí mě, co se děje, včetně toho, že se tohle všechno děje pár stovek kilometrů odsud.” Všichni tři sklesle hledíme na svíčky.
Iniciativa České republiky neleží jen v angažovanosti občanů, ale i neziskových organizací a vlády. Premiér Fiala uvedl, že jednotlivá ministerstva vyčleňují příspěvky v řádu desítek milionů korun, sama vláda uvolní přes 250 milionů korun na humanitární účely. Ministerstvo obrany poskytne vojenskou techniku a zbraně ze zásob, ministerstvo vnitra připravuje krizový plán pro přijímání uprchlíků a prodlužuje víza všem Ukrajinským občanům na našem území. Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, vyzdvihuje humanitární pomoc a důležitost uvalování sankcí na Ruskou federativní republiku a její oligarchy na území EU.
Amnesty ve svém proslovu dodává, že je potřeba upozorňovat na bezpráví, posílat jasné vzkazy, že chování Ruska na Ukrajině není v pořádku. Dodává, že je potřeba přijímat uprchlíky a zároveň posílat materiální i humanitární pomoc.
„Je to strašné, umírají tam lidi, nejsem ani zaskočený, to je slabé slovo. Celý den jsem ve škole nezpracovával nic jiného než Ukrajinu,” odpovídá Miloš na otázku, jak celou situaci vnímá. Bára přikyvuje: „Ty informace a události jsou neuvěřitelné, dneska jsem kvůli tomu přišla pozdě do práce. Zvlášť, když oba máme Ukrajinské kamarády, kteří tam mají rodiny. U nich si už vůbec neumím představit, jak se cítí,” přihlížející policie nás odhání ze silnice.
Pomoci můžeme i my. Spousta neziskových organizací vyhlašuje sbírky na pomoc Ukrajině. Za zmínku stojí zejména Člověk v tísni a jeho sbírka SOS Ukrajina. Dále například sbírky od Diakonie ČCE, Post bellum a Charita ČR. ČT pořádá v úterý 1. března benefiční koncert Pro Ukrajinu. Pomoci nemusíte jen peněžně, stačí šířit ověřené informace a zajímat se o dění okolo. Pokud máte možnost ubytovat Ukrajinské rodiny, je to více než žádané. Choďte a vyjadřujte solidaritu s Ukrajinou a nesouhlas s válkou na veřejných demonstracích. Pomoci můžete jakkoliv, každý nápad je dobrý, pokud zlepší situaci lidí v nesnázích.