I u příležitosti prezidentského klání si studenti středních škol po celém Česku budou moci vyzkoušet volbu nanečisto. Fiktivní studentské volby organizované organizací JSNS spojené s Člověkem v tísni proběhnou měsíc před reálnými volbami 12. a 13. prosince, případné druhé kolo potom o týden později. Volit bude tradičně moci každý student zapojené střední školy starší patnácti let (oproti reálným volbám, kdy je hranice osmnáct let) po prokázání občanským průkazem.
Osmého prosince potom proběhne předvolební debata, již učitelé budou moci studentům pustit v rámci výuky: hlásit se do projektu mohou jednotlivé školy do 14. listopadu prostřednictvím online formuláře. Při posledních studentských sněmovních volbách loni na podzim se jich úspěšně zapojilo 312, odevzdáno bylo téměř 41 tisíc platných hlasů studentů.
Studentské volby organizované Člověkem v tísni probíhají u příležitosti sněmovních, prezidentských a evropských voleb od roku 2010, proběhly i u příležitosti obou dosavadních přímých prezidentských voleb. V obou případech dopadly studentské volby odlišně od těch skutečných, v nichž zvítězil stávající prezident Miloš Zeman.
Zatímco v roce 2013 studenti jednoznačně podpořili umělce Vladimíra Franze, jemuž dalo hlas na čtyřicet procent z nich a Zeman skončil až čtvrtý, v roce 2018 v prvním i druhém kole uspěl u středoškoláků Zemanův hlavní vyzyvatel Jiří Drahoš. Loňské studentské volby do Poslanecké sněmovny ovládly dnes vládní koalice Pirátů se STAN a Spolu (ODS, lidovci a TOP 09) se zhruba třiceti procenty, až s velkým odstupem za nimi středoškoláky volili hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše a Zelené.
Jak Studentské listy již v říjnu popsaly, nejmladší voliči ve věku do třiceti let by podle říjnového výzkumu agentury Ipsos pro Insider volili za prezidenta nejčastěji Petra Pavla a Danuši Nerudovou. Silnější podporu má mezi mladými také senátor Marek Hilšer či miliardář Karel Janeček, naopak výrazně méně než starší voliči by dvacátníci hlasovali pro Andreje Babiše či Josefa Středulu. Více čtěte v textu.
Podle koordinátorky Studentských voleb Lucie Barešové se za jedenáct „ročníků” projekt povedlo v českém prostředí a povědomí etablovat. „Výsledky hlasování se tradičně objevují na stránkách médií a jsou předmětem odborných komentářů. O účast ve Studentských volbách je také mezi školami stále velký zájem,“ říká Barešová pro Studentské listy.
Největší zájem je podle ní právě o volby prezidentské a také o volby do sněmovny. Například v prvním kole posledních prezidentských voleb v roce 2018 bylo odevzdáno 43 559 platných hlasů z 384 českých škol. Naopak o volby do zastupitelstev nebo Evropského parlamentu je zájem o něco nižší.
Barešová také přiznává, že největší zájem je tradičně ze strany gymnázií, jež tvoří přibližně polovinu všech škol zapojených do projektu. Zájem ze strany středních odborných škol je lehce nižší a tvoří zhruba čtyřicet procent zapojených škol. Vůbec nejnižší bývá zájem ze strany středních odborných učilišť, jež tvoří zhruba desetinu zúčastněných.
„Naším cílem je povzbudit zájem mladých lidí o veřejné dění a posílit jejich aktivní účast na občanské společnosti, seznámit studenty s volebním systémem České republiky a zvýšit účast prvovoličů a mladých lidí v řádných volbách,” dodává koordinátorka projektu s tím, že se to daří. „Výsledky výzkumu po konání prvních Studentských voleb v roce 2010 ukázaly, že se o šest procent zvýšila účast prvovoličů z řad studentů, kteří se zúčastnili Studentských voleb v řádných volbách,” říká.
