Nadměrné množství on-line hodin, psychická zátěž či nedostatek sociálního kontaktu. To jsou některá zjištění listopadového dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které v pondělí zveřejnila Česká středoškolská unie (ČSU). Zapojilo se do něj přes devět tisíc respondentů z celé republiky.

„Ačkoliv se většina studentů shodla na tom, že kvalita distanční výuky se v porovnání s jarem zlepšila, stále vnímají nezanedbatelné problémy. Jako ty hlavní lze uvést zhoršené psychické zdraví studentů, zvýšenou zátěž, nevyhovující on-line hodiny a vysoké nároky ze strany školy nebo také znovu hrozící přehlcení testy při návratu do škol,” píše ČSU v tiskové zprávě.

Ze šetření vyplývá, že přes 53 procentům oslovených středoškoláků vyhovuje více prezenční výuka, asi čtvrtině distanční výuka. Ti, kteří preferovali vzdálené vzdělávání, si pochvalovali hlavně větší organizaci času, fanoušci prezenční výuky vyzdvihovali sociální kontakt a interakci se spolužáky a učiteli. Více než dvě třetiny se však shodly na tom, že se distanční výuka oproti jaru zlepšila.

Dvě pětiny středoškoláků mají příliš on-line hodin

Přes 97 procent středoškoláků se účastní distanční výuky. Z toho skoro 47 % on-line hodiny vyhovují, na druhou stranu u 28,8 procentům tomu tak není. Nejvíce jsou spokojení gymnazisté, nejméně pak studenti středních odborných škol.

Pro 44,4 % dotazovaných středoškoláků je počet on-line hodin přiměřený, přes 40 % si ale myslí, že jich mají příliš moc. Více je tomu u studentů prvních a posledních ročníků středních škol. „To lze vysvětlit tak, že zatímco jedni se aklimatizují na výuku na nové škole, druzí se připravují na ukončení školy. Učitelé tak jejich výuce věnují ještě více času než ostatním,” doplňuje ČSU ve zprávě k šetření.

Unie také upozorňuje, že přestože ministerstvo školství upozorňovalo, aby učitelé nezahlcovali své studenty po návratu do tříd příliš velkým počtem testů, na mnohých školách tomu tak bylo. Většina učitelů však podle šetření zkoušelo i při distanční výuce s tím, že známky měly většinově stejnou váhu.

Využívejte digitální nástroje i v běžné výuce, žádají středoškoláci učitele

Přes polovinu dotazovaných odpovědělo, že by chtěli, aby jejich škola využívala technologie a on-line nástroje častěji i v běžné výuce. Podle ČSU to lze považovat za jasný apel ze strany studentů k další digitalizaci a modernizaci českého školství. Pomoci by to mohlo sebevzdělávání a zaměření se na přednosti a zájmy studentů.

Jako primární problémy distanční výuky uvádí šetření „nadměrné množství online hodin, nadměrnou psychickou zátěž, problémy se samostudiem, nedostatek sociálního kontaktu, či to, že velké části
žáků online hodiny nevyhovují”. Nejlépe hodnotí vzdálené vzdělávání středoškoláci z hlavního města a žáci nižšího stupně víceletých gymnázií.

ČSU bude v následujících týdnech na svých sociálních sítích a webových stránkách zveřejňovat tipy a doporučení, kromě toho napsala i dopis ministrovi školství Robertu Plagovi (za ANO), ve kterém navrhuje možná řešení problémů. „Vypadá to, že v distanční výuce ještě nějakou chvíli zůstaneme. Proto si myslíme, že je důležité, aby se ministerstvo zajímalo o názory studentů a jejich potřeby,” říká první místopředseda organizace Ondřej Nováček.

Dotazníkového šetření se v listopadu loňského roku účastnilo 9 199 středoškoláků, největší podíl měli studenti z Moravskoslezského kraje (16,1 %), Prahy (15 %) a Jihomoravského kraje (12,9 %). Přes 45 procent navštěvuje gymnázium, skoro 42 % střední odbornou školu a 12,4 procent střední odborné učiliště.