Studenti českých středních a vysokých škol chtějí prezidenta či prezidentku, který bude vystupovat reprezentativně, bude poctivý a vzdělaný, a nebude spojen s žádnou politickou stranou. Devět z deseti z nich se chystá v lednu k volbám, a nejčastěji to půjdou hodit Danuši Nerudové. Tak by bylo možné shrnout průzkum společnosti GTS Alive, mimo jiné správce studentských průkazů ISIC, která zjišťovala názory studentů na prezidentské kandidáty.

Dvě třetiny oslovených studentů (vybírat mohli až ze tří charakteristik) považují za důležitou vlastnost hlavy státu reprezentativní vystupování. Dva z pěti respondentů od prezidentského kandidáta požadují čestnost a poctivost, třetina vzdělání a čtvrtina slušnost.

Dále jsou v pořadí vítaných vlastností politické zkušenosti (16,8 procenta), sociální cítění (16,5 procenta), charisma (15,2 procenta), znalost jazyků (15,1 procenta). Pro 11,4 procenta oslovených studentů je podstatné ukotvení kandidáta na ose pravice-levice, necelých deset procent oceňuje také nekomunistickou minulost před rokem 1989. Naopak spíše na okraji zájmu mladých respondentů a chvostu celkového žebříčku jsou dobré rodinné zázemí, zkušenosti z byznysu nebo vzhled. 

Šedesát procent středoškoláků a vysokoškoláků požaduje, aby prezidentský kandidát vystupoval nezávisle a nebyl spojený s politickou stranou, pouze necelých pět procent preferuje stranické kandidáty. Ostatním, tedy pětatřiceti procentům dotazovaných, na příslušnosti kandidáta ke konkrétní straně či hnutí nezáleží. 

Průzkum zjišťoval také konkrétní volební preference středoškoláků a vysokoškoláků (z části tak i těch, kteří ještě k volbám nemohou). Naprosto drtivě průzkum ovládla bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, kterou by volilo 47,3 procenta dotazovaných. S velkým odstupem následuje armádní generál ve výslužbě Petr Pavel s 22,2 procenty, bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš by mezi nejmladšími dosáhl pouze 5,2 procenta, následovali by ho senátoři a účastníci minulé prezidentské volby Pavel Fischer a Marek Hilšer.

Necelých čtrnáct procent dotázaných neumělo říct, pro koho by se rozhodlo. Průzkum probíhal ještě v době, kdy nebylo jasné, kteří z kandidátů projdou sítem ministerstva vnitra, proto v něm figurují i jména trojice vyřazených podnikatelů Karla Diviše, Karla Janečka a Tomáše Březiny, byť se zanedbatelnou podporou nižší než jedno procento.

Drtivá většina dotázaných, 87,5 procenta respondentů, se k volbám určitě chystá, k volbám jít nemíní pouze 2,3 procenta z nich. Už říjnový průzkum agentury Ipsos v části třídící data podle sociodemografií načrtl jako nejpopulárnější kandidáty mezi nejmladšími voliči Nerudovou a Pavla. Byť Pavel vyšel jako první s 28 procenty, Nerudová byla čtyři procenta za ním.

Podobná podrobnější data v rámci průzkumů je však třeba brát s opatrností, protože jsou založená na menším výběrovém vzorku. Přesto je minimálně u nejmladší generace zřejmá vysoká podpora dua Nerudová a Pavel proti hlavnímu oponentovi Andreji Babišovi – ten staví dlouhodobě spíše na seniorech.

Politolog Lukáš Jelínek si vyšší podporu pro Nerudovou a Pavla u mladší generace vysvětluje tak, že mladí voliči dávají přednost nepopsaným listům papírů před stávajícími politiky. Souvisí to podle něj i s tím, že Nerudová s Pavlem lépe reflektují jejich zájmy a priority. „Faktem ovšem je, že mladých voličů je podstatně méně než seniorů, na něž chytře cílí Babiš,“ upozorňuje Jelínek.

Podle politologa Aleše Michala z FSV UK výzkum potvrzuje, že mladí mají svou vlastní představu o prezidentovi zejména jako reprezentantovi státu, jehož hlavním cílem je moderování veřejné debaty a spojováni společnosti. „Naprosto dominují občanští kandidáti, odmítají relevantní roli politických stran,“ potvrzuje Jelínkova slova.

„Dominance Nerudové není velkým překvapením, její kampaň je na mladé zacílena. Jistým překvapením může být, že podobným způsobem nefunguje propagace Marka Hilšera. Výsledek Andreje Babiše ukazuje, že je to kandidát velmi známý, jeho sympatie může vycházet z názoru rodiny, která dlouhodobě podporuje jeho politické snahy,“ vysvětluje politolog Michal.

Zároveň platí, že mladí voliči jsou obecně nevyzpytatelnou skupinou i v tom, jestli k volbám vůbec přijdou, byť z výše citovaného průzkumu GTS Alive vychází motivace respondentů z řad studentů se voleb zúčastnit jako vysoká. V této souvislosti je zejména u středoškoláků důležitá i dlouhodobá podpora v zájmu o politiku ze strany samotných škol, která není zdaleka samozřejmostí. A když už, často stojí na konkrétních angažovaných pedagozích.

Potvrzuje to právě i průzkum GTS Alive, podle nějž více než polovina studentů téma prezidentských voleb ve škole nijak neprobírala, dalších pětatřicet procent pouze stručně, podrobně potom pouhých 12,2 procenta studentů. Zlepšit tristní situaci se po čas snaží neziskové organizace a projekty.

Před reálnými volbami tradičně proběhnou volby nanečisto na středních školách, které organizuje Člověk v tísni. Přímo do škol po celém Česku pak byla v týdnu vysílána předvolební debata Zavolíme organizovaná právě studenty s prezidentskými kandidáty.