Turecko svírá hned několik krizí, které lidem rozhodně život neulehčují. Jako příklad lze uvést nedávné zemětřesení, které zemi silně zasáhlo, odhalilo zkorumpovanost vlády. Problémy s uprchlíky, převážně syrskými, začínají být vážné. Avšak nejzávažnější krizí je jistě ta ekonomická, jelikož se dotýká každého a každý den – inflace je vysoká a prezident Recep Tayyip Erdoğan se jí k údivu celého světa nezdá být znepokojen. Studentské listy oslovily několik mladých Turků a Turek s žádostí o rozhovor. Kvůli problémům spojených se svobodou slova ve své zemi však souhlasila jen sedmnáctiletá studentka z Istanbulu, která si přeje být jmenována pouze jako Ayda.
Erdoğan nejenže stojí v čele Turecka již 20 let (nejprve 11 let v pozici premiéra), ale roku 2017 se mu podařilo zkonsolidovat veškerou moc pouze do svých rukou, když de facto zrušil pozici premiéra. Od roku 2003 on ani jeho strana AKP neprohráli jediné volby. Letos však nemá vítezství v parlamentních ani prezidentských volbách tak jisté. První kolo, které se konalo 14. května, pro něj nedopadlo zcela úspěšně. Šestičlenné opozici a jejímu kandidátovi na prezidenta Kemalu Kılıçdaroğluovi se podařilo Erdoğana nemile překvapit a téměř ho porazit nejspíše právě díky špatně zvládnutým krizím a stále více autoritářskému systému vládnutí, který Erdoğan praktikuje. Ani jede kandidát nezískal více než 50 % hlasů, a tak bylo nutné vyhlásit druhé kolo – poprvé v turecké historii.
Ayda: Turecké volby jsou vlastně celosvětové volby, protože ovlivní celý svět a Turecko změní k nepoznání
Zajímají se běžní obyvatelé Turecka o volby ve své zemi, vzhledem k tomu, jakým existenciálním problémům spojených s vysokou inflací každý den čelí?
Ano, tyto volby byly a jsou tématem, o které se lidé v Turecku zajímají a záleží jim na tom, kdo bude jejich příští prezident. Spousta z nich doufala ve změnu, ale nemalá část si také myslí, že ani jeden z nich není ideální.
Co bylo největším tématem těchto voleb a co bude rozhodovat ve druhém kole?
Myslím si, že část voličů se bojí změny, a tak volí raději to, na co jsou zvyklí už 20 let, tedy Erdoğana. Jiní zase namítají, že po tak dlouhé době je potřeba hlavu státu vystřídat, tak volí opozici. Největšími tématy bylo náboženství a jeho role v politice, ekonomická krize a svoboda slova.
Voliči půjdou volit znovu v rámci druhého kola už 28. května. V čem se bude lišit od toho prvního?
To je těžké předpovídat, ale není vyloučeno, že část lidí vůbec volit nepůjde. Podle mého názoru to bude velice těsný boj, protože obě strany (resp. Erdoğanova AKP a šestičlenná koalice v opozici, pozn. red.) to berou opravdu vážně a připouští jen vítězství.
Lze charakterizovat Erdoğanovi voliče a voliče jeho protikandidáta Kılıçdaroğlua? V čem se neshodnou?
Většina příznivců prezidenta Erdoğana jsou věřící, zatímco jeho oponent reprezentuje spíše tu ateistickou část tureckých obyvatel. Nechci ale nikoho kritizovat podle jeho vyznání, toto je opravdu velice obecný rozdíl. Domnívám se, že je to hlavně o tom, z jakých poměrů lidé pochází a jaký mají životní standard. Ti, kteří podporují Erdoğana, jsou spokojení a mají se dobře. Ti, kteří volí Kılıçdaroğlua, chtějí změnu, protože se jim asi tak dobře nežije.
Pro Turecko jsou to samozřejmě stěžejní a významné volby, které rozhodnou o jeho budoucnosti. Dostává se jim ale i hojné pozornosti v zahraničí. Myslíš si, že je to dobře?
Britský plátek The Economist napsal, že tyto volby jsou jedny z těch nejdůležitějších voleb konaných v roce 2023. A já musím souhlasit. Turecko je významná země nejen v rámci NATO a výsledek rozhodně ovlivní naši mezinárodní politiku.
Není novinkou, že Turecko by se rádo stalo členem Evropské unie. Jistě by z toho profitovalo, ale muselo by i něco obětovat. Je alespoň zahájení jednání o vstupu v tureckém zájmu? Je členství v blízké budoucnosti vůbec reálné?
Je pravdou, že Turecko chce do Evropské Unie už spoustu let. Není to ale tak jednoduché – museli bychom nejprve vyřešit problémy na naší východní hranici a vůbec navázat bližší vztahy s našimi sousedy. Vstup je téměř nereálný, pokud je u moci nynější prezident, hlavně kvůli náboženství. Dnešní Turecko EU rozhodně nepřijme.
Zpátky k volbám. Předpokládám, že je provázejí protesty, ale jsou i násilné či ozbrojené? Přívrženci kterého kandidáta jsou více agresivní?
Bohužel je pravda, že minimálně v posledních dnech jsou ulice plné protestujících za obě strany. Ti, co podporují Erdoğana, jsou většinou agresivnější, zatímco Kılıçdaroğluovi podporovatelé se vyjadřují mírněji a jejich symbolem je prsty utvořené srdce.
Co by měli čeští čtenáři nebo obecně Evropané sledovat a co by neměli přehlížet?
Nejen lidé v Evropě by neměli zapomínat, že tyto turecké volby jsou vlastně celosvětové volby, protože opravdu ovlivní celý svět a Turecko změní k nepoznání, i když bude znovu prezidentem někdo, kdo už vládne dvacet let.
